Do konce roku 2024 zbývá necelý týden, ale už nyní je jasné, že se z hlediska německého zdravotnického systému zapíše do historie v některých ohledech jako rekordní. Platí to přinejmenším pro průměrný počet dní, které němečtí pracující stráví na nemocenské. Za pouhé tři roky se průměrná délka stonání prodloužila o čtyři dny. Němci zároveň využívají zdravotní péči nadprůměrně v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Přestože ještě rok 2024 neskončil, už je prakticky jisté, že se zapíše do dějin tím, jak dlouho Němci marodili. Pokud někdo takzvaně šel na nemocenskou, strávil na ní v průměru 17,7 dne. S odkazem na údaje největší německé zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle Techniker Krankenkasse jde o vylepšení loňského (smutného) rekordu o 0,3 dne. Přitom ještě v roce 2021 průměrná délka nemocenské dosahovala 13,2 dne. To bylo dokonce méně než v posledním předcovidovém roce 2019, kdy průměrná délka nemocenské činila 14,1 dne. Za pouhé tři roky se tak průměrná doba strávená na nemocenské zvýšila o více než čtyři dny.
Delší stonání neznamená zneužívání
„Nejčastější příčinou pro dny strávené na nemocenské jsou i nadále diagnózy související s nachlazením a respiračními onemocněními. Jde především o chřipku, bronchitidu, ale stále také koronavirové infekce,“ uvedl generální ředitel Techniker Krankenkasse Jens Baas.
Do popředí se ale také dostávají duševní onemocnění. „Jsou to hlavně diagnózy jako deprese nebo úzkostné poruchy. Na třetím místě co do příčin pracovní neschopnosti jsou diagnózy poruch pohybového aparátu,“ dodal Jens Baas.
Ačkoli průměrná délka nemocenské je na své rekordně vysoké úrovni, nutně to nemusí znamenat, že by ji lidé zneužívali. Podle průzkumu, který si Techniker Krankenkasse nechala zpracovat, se ukázalo, že lidé se při nachlazení a respiračním onemocnění chovají zodpovědněji než dříve.
Mohlo by vás zajímat
Pozitivní návyky z covidu přetrvávají
To znamená, že si daleko více dávají pozor na to, aby svou nemocí nenakazili někoho z okolí. To s sebou nese právě i delší dobu strávenou v pracovní neschopnosti, kdy lidé nachlazení mnohem méně často přecházejí. Více než tři čtvrtiny (77 %) dotázaných uvedlo, že se při prvních známkách nachlazení vyhýbají sociálnímu kontaktu.
„Zejména v době pandemie covidu byla otázka, jak chránit ostatní lidi před infekcí, velmi aktuální a často zmiňovaná. Zdá se, že mnoho lidí si toto povědomí zachovalo,“ uvědomuje si Jens Baas. Z průzkumu zároveň vyplynulo, že při známkách nachlazení se sociálnímu kontaktu častěji vyhýbají ženy než muži.
Průzkum dále ukázal, že některá opatření, která se lidé naučili během pandemie, jsou používána dodnes. Například 43 procent dotázaných uvedlo, že o svém nachlazení informuje ostatní lidi, se kterými byli nedávno v kontaktu. Ve věkové skupině do 40 let každý druhý člověk řekne ostatním ve svém okolí, že je nachlazen. U starších lidí tak činí jen každý třetí. 29 procent dotázaných stále nosí roušku, pokud jsou nachlazení.
Rozdíly ve využívání péče souvisí se vzděláním i pohlavím
Jiný průzkum (European Health Interview Survey) ukázal, že Němci využívají zdravotní péči nadprůměrně v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie. O tomto závěru informoval deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na Institut Roberta Kocha (RKI – Robert Koch Institut).
Zdravotní péči v Německu častěji využívají ženy a lidé ve vyšších věkových skupinách. To je prakticky shodná charakteristika s jinými členskými zeměmi Evropské unie. Výjimkou je lůžková péče a kolonoskopie, kde mezi pohlavími neexistují rozdíly ve frekvenci využívání. Naproti tomu němečtí mladí dospělí využívají častěji psychiatrické a psychoterapeutická služby a také léky, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.
Z průzkumu dále vyplynulo, že lidé s vyšším vzděláním častěji využívají odbornou lékařskou a stomatologickou péči, zatímco lidé s nižším vzděláním častěji vyhledávají psychiatrickou či psychoterapeutickou péči, ale také lůžkovou péči a častěji užívají léky dostupné pouze na lékařský předpis.
Podle Institutu Roberta Kocha by tento typ průzkumu, který je povinný ve všech zemích Evropské unie, mohl být využit (respektive zjištění z něj vyplývající) k formulování národních strategií zdravotnické politiky. „Informace o zdraví dostupné v celé Evropské unii mohou podpořit hledání příkladů dobré praxe v unijních zemích,“ uvedl Institut v komentáři k výsledkům průzkumu.