Zdravotní pojišťovny stále vnímají očkování spíše jako náklad, než jako prevenci. Míra proočkovanosti dospělých, včetně vakcinace proti chřipce, je přitom u nás jedna z nejnižších v Evropě, což značně zatěžuje náš systém zdravotní péče. Je třeba usnadnit vstup a dostupnost vakcín, říká v bilanční anketě Zdravotnického deníku Linda Prokopová, která působí jako Corporate Affairs Lead ve společnosti Sanofi. Situaci by podle ní zlepšilo schválení novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavede hodnocení zdravotnických technologií pro oblast vakcín a o níž bude hlasovat Sněmovna.

Co nejlepšího se podle vás v loňském roce stalo v českém zdravotnictví?

Mezi nejlepší záležitostmi řadím úpravu zákona o veřejném zdravotním pojištění v podobě systému započitatelných doplatků v lékárnách, kdy jakmile pacientem hrazené doplatky dosáhnou státem stanoveného limitu, lékárník už od pacienta žádný další započitatelný doplatek vybírat nebude.

Oceňuji také lepší přístup k údajům díky zavedení elektronické registrace a sledovatelnosti očkování na individuální úrovni.

Pozitivní je i skutečnost, že si ministerstvo zdravotnictví uvědomuje význam a přínos klinických studií pro české i zahraniční pacienty, a proto na začátku roku 2024 založilo pracovní skupinu pro klinická hodnocení. Klíčoví partneři v oblasti klinických hodnocení definují priority a věnují se výše uvedenému, aby se Česká republika stala v této oblasti atraktivnější. V Česku probíhá řada klinických studií financovaných farmaceutickými společnostmi formou úhrady nákladů na léčbu pacientů, kteří se těchto studií účastní. Jen v loňském roce se tak českému zdravotnictví podařilo ušetřit přibližně 1,6 miliardy korun, což není zanedbatelná částka. Ale důležitější je, že se tisícům pacientů umožňuje přístup k nejnovějším inovacím.

Mohlo by vás zajímat

A co se podle vás naopak loni událo ve zdravotnictví nejhoršího?

Nemohu nezmínit úhradovou vyhlášku, která u centrových léků či moderních preparátů na vážné nemoci původně počítala s nárůstem 11 procent, což vypadalo velmi slibně. Ale nakonec došlo ke snížení uvedeného nárůstu ve prospěch praktických lékařů, což může vést ke zhoršení dostupnosti centrových léků pro české pacienty. To bohužel odráží způsob myšlení ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, které nedoceňují význam moderních a inovativních léků nejen pro pacienty, ale i pro celou společnost a potažmo i pro celou ekonomiku.

Tím se dostávám ke druhému zklamání v roce 2024, kterým je nevyvážené stanovisko ministerstva zdravotnictví k reformě evropského farmaceutického balíčku. Zástupci ministerstva – z mého úhlu pohledu zcela zbytečně – se staví negativně k farmaceutickému průmyslu a zapomínají na přínosy tohoto sektoru jak pro Českou republiku, tak pro celou Evropskou unii.

Díky farmaceutickému průmyslu jsme se přitom v posledních desetiletích dočkali celé řady unikátních inovativních léků, které léčí různé formy rakoviny nebo roztroušenou sklerózu – a díky tomu se stále prodlužuje délka života. Silný farmaceutický průmysl v Evropě znamená možnost vyvinout více nových molekul a zachránit více životů. Navíc, jak vyplývá z Draghiho zprávy, farmaceutický průmysl v Evropě generuje jednu z největších přidaných hodnot – 448 miliard eur. A vytváří pracovní místa pro 2,8 milionů lidí, což je více než například IT segment nebo telekomunikační či finanční služby. Jen pro Českou republiku farmaceutický průmysl vytváří přidanou hodnotu ve výši 1,9 miliardy eur, což není zanedbatelné číslo.

Co očekáváte od letošního roku?

Ve Sněmovně leží několik novel, které by se – kdyby byly v průběhu letošního roku přijaty – staly přínosem pro české zdravotnictví. Pevně doufám, že zvládnou být projednány a schváleny.

První normou je novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí hodnocení zdravotnických technologií pro oblast vakcín. Navržená úprava představuje nový proces pro stanovení ceny a úhrady nových očkovacích látek pro nepovinná očkování, cílem je urychlení vstupu moderních vakcín do systému veřejného zdravotního pojištění. Očkování se řadí mezi ekonomicky nejefektivnější formy prevence a přijetí této důležité úpravy zajistí dostupnost inovativních vakcín v podobném čase jako v dalších evropských státech.

Další významnou úpravou je novela zákona o specifických zdravotních službách, která významně sníží administrativní, časovou a finanční zátěž, a to jak u zaměstnavatelů, tak pro zdravotní systém.

Jaké další změny, které lze letos uskutečnit, by podle vás prospěly českému zdravotnictví?

Změn by měla být provedena řada, ale obávám se, že by jeden rok nestačil. Začnu tím nejjednodušším: V první řadě by stačila změna v přístupu zdravotních pojišťoven v oblasti vnímání prevence. Mám pocit, že například očkování zdravotní pojišťovny stále vnímají více jako náklad, a nikoli jako prevenci. Očkování je v České republice často zanedbáváno, přitom se řadí mezi nákladově nejefektivnější formy prevence. Míra proočkovanosti dospělých, včetně proočkovanosti proti chřipce, je jedna z nejnižších v Evropě, což značně zatěžuje náš systém zdravotní péče. Je třeba usnadnit přístup a dostupnost vakcín a současně vést osvětové kampaně o významu očkování.

Prevence není ovšem jen očkování, jsou to i screeningové programy, které pomáhají odhalit onemocnění včas, čímž se minimalizují závažné následky jak pro pacienta, tak i finanční zátěž pro systém zdravotní péče. Česká republika je známá pro nízkou účast na pravidelných preventivních prohlídkách a v Evropě patří k zemím s nejvyšším počtem infarktů, kterým lze do jisté míry předcházet, pokud jsou stavy diagnostikovány včas. V tomto směru doufám, že jakmile Národní kardiovaskulární plán dokončí svůj legislativní proces, bude plně a rychle uveden do praxe, aby se nejednalo pouze o plán na papíře.

Ještě k prevenci a screeningu: V ČR žije asi 100 tisíc lidí s cukrovkou, kteří o tom nevědí. Dovedete si představit, v jakém riziku tito lidé žijí? Když se jejich zdravotní stav výrazně zhorší a bude nutná hospitalizace, umíte si představit dopad na život pacienta a náklady pro společnost? Je to naprosto neuvěřitelné.

Jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?

Letos budou parlamentní volby a já si přeji podporovat politiky, kteří budou mít odvahu začít řešit změny ve zdravotnictví, a ne o tom pouze mluvit. Na téma změn a transformace českého zdravotnictví se již vedla celá řada diskuzí, ale zatím se nic zásadního nestalo.

Nabízím témata, o kterých by se z mého pohledu mělo v příštím roce diskutovat a jsou pro budoucnost naší společnosti a její blahobyt klíčová: Zvýšení procent HDP investovaných do zdravotnictví, v čemž jsme stále o třetinu pod průměrem EU. Přezkoumání systému cen a úhrad tak, aby se správně ocenil přípravek a přestal se omezovat vstup a přístup k inovacím. A reformování systému zdravotního pojištění tak, aby byl dlouhodobě udržitelný.