V Česku chybí jednotný systémový přístup k onkologickým multidisciplinárním týmům. Podle ředitelky Odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Aleny Mikové by bylo vhodné společně definovat, kdo tým tvoří, ve kterých případech je potřeba a ve kterých ne. Tématu se věnovala diskuze na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku.

Miková v rámci diskuze uvedla, že VZP chybí, alespoň podle dat, která je schopna si analyzovat, systémový přístup, na čemž se shodla i s dalšími řečníky. „Nechci, aby všechna onkologická centra dělala všechno stejně, v medicíně nedostaneme nikdy všechno stejně. Ale podobně jako umíme v Modré knize popsat doporučené postupy, tak tady bychom si měli asi společně nadefinovat, kdo tvoří multidisciplinární tým, ve kterých případech je třeba, ve kterých ne, k tomu bude vždycky nějaká možnost rozhodnout zbytek na základě zkušeností a specializací. (…) Samozřejmě vnímáme rozdíly v KOC, ROC, i v lidských zdrojích. Ale právě v regionech vidí kolegové, ke komu mohou případy zaslat a jak je odesílat, a toto by bylo potřeba nějak systémové popsat, abychom napříč republikou dostali přibližně jednotný systém vnímání,“ popsala.

Alena Miková.

Posouzení multidisciplinárním týmem by mělo v současné době provázet diagnostiku onkologického onemocnění ve většině případů. Podle dat, která na konferenci prezentoval Marian Rybář z Oddělení národních agend Kanceláře zdravotního pojištění, se tak děje v 60 procentech případů. „Jsou kraje, kde skoro ve všech případech tým je, ale například v Ústeckém a Karlovarském kraji není jejich podíl ani 20 procent. Je také nutné říci, že to, že je tým vykázaný pojišťovnám, neříká nic o tom, v jaké podobě je,“ doplnil Rybář.

Druhý kód speciálně pro onkology?

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda je toho názoru, že multidisciplinární tým má být tam, kde dává smysl, tedy v případech, které kromě onkologa nebo radioterapeuta vyžadují více odborností, například chirurga, patologa nebo radiologa. Všemi těmito odbornostmi by měl být kód multioborového týmu podle Svobody vykazován, protože do něj dávají svou práci.

Svoboda také během diskuze vznesl myšlenku, zda by nebylo cestou kromě zachování kódu pro náročný tým vytvořit ještě druhý kód čistě pro onkology. „Jmenoval by se Onkologická indikační komise, k níž by skutečně stačili pouze onkologové, kteří by diskutovali delegovanou léčbu, cílenou systémovou léčbu a další věci, které chce mít pojišťovna z důvodu, kterému rozumím, aby to nerozhodoval jednotlivec, ale ke kterému není potřeba velký multidisciplinární tým. Protože čas kolegů patologů nebo radiologů je bohužel ještě vzácnější, než čas onkologů,“ popsal Svoboda s tím, že v této oblasti na zatím nepanuje mezi onkology shoda.

Diskze na téma komunikace multidisciplinárních týmů a digitální platformy. Zleva: Jitka Vojtová, Alena Miková, Marek Svoboda, Marian Rybář, Tomáš Cikrt, Igor Kiss, Kateřina Jirsová a Petr Pavlinec.

Podle předsedy České onkologické společnosti Igora Kisse společnost k určitému konsenzu dojde. Měl by mít podobu tabulky, která stanoví, u kterých diagnóz je multidisciplinární tým nezbytný. „Chtěli bychom ji mít zahrnutou v Modré knize a poskytnout informace ministerstvu zdravotnictví, respektive ÚZIS. Aktualizace Modré knihy je ale už 1. března, deadline je neúprosný,“ doplnil Kiss.

Zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) Jitka Vojtová vyjádřila ohledně vzniku nového kódu pochyby. „Z mé zkušenosti, než projde výkon Pracovní skupinou pro seznam pracovních výkonů, trvá to rok a půl až dva roky, v ideálním případě. Interní kódy kterékoli pojišťovny mohou být vždycky trochu problém. Když se podíváme do registračního listu výkonů, není tam ani uvedeno, že multidisciplinární znamená, že tam sedí chirurg, onkolog, radioterapeut a další. Je tam pouze uvedeno, že je multidisciplinární. Podle mě je to tedy pouze otázka dohody o tom, jak metodicky přistupovat k vykazování stávajícího výkonu. Jsem toho názoru, že jednodušší cestou je najít výkladový konsenzus,“ shodla se s Mikovou z VZP.

Podle Svobody sice není téma vydebatované, je ale důležité, že je sledované. „Začínáme se o tom bavit, upozorňovat na to, že kódy tady jsou, a to je pozitivní. Stojím si za tím, že je nutné nepaušalizovat, nedávat každého pacienta na multioborový tým, přesně popsat diagnózy a dívat se na to, kde jsou takové týmy potřeba, zda jsou skutečně realizované a případně se to dá kdykoli rozšířit,“ podtrhl. „Sice nám chybí zcela jednotný systém, ale kdybychom v jiných diagnostických skupinách měli takovou úroveň péče, jaká je v multidisciplinárních týmech v onkologii, tak bych smekala,“ uzavřela diskuzi pozitivně Alen Miková.

Mohlo by vás zajímat

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny, Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, MSD, Bristol, Tiscali Media a Akeso.

Předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková. Foto: Radek Čepelák
Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek během své přednášky Dostupnost a výsledky české onkologie v datech.
Jednu z přednášek měla také Kateřina Jirsová, primářka Onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši.
Ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo během konference promluvil o významu a perspektivách akademického výzkumu v onkologii.
Panelová diskuze o zkušenostech se změnami v managementu onkologické péče. Zleva: zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Jitka Vojtová, ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Alena Miková, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová, šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České onkologické společnosti Igor Kiss, primářka Onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová a předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková.
Ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová.
Auditorium 2. ročníku Evropské onkologické konference.
Jedním z přednášejících i diskutéru byl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Zleva: Igor Kiss, Kateřina Jirsová, Petra Adámková.
Zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Jitka Vojtová se účastnila obou panelových diskuzí, debaty ale probíhaly také v zákulisí během přestávek.
Pozvání do obou diskuzních panelů přijal předseda České onkologické společnosti Igor Kiss.
I během přestávky bylo na Evropské onkologické konferenci živo.
Marian Rybář z Oddělení národních agend Kanceláře zdravotního pojištění.
Vedoucí odboru informatiky Kraj Vysočina Petr Pavlinec