Léky v sociálních službách by mohli podávat i nezdravotníci, schválil senátní sociální výbor

Senátní sociální výbor včera jako garanční schválil změnový zákon o sociálně zdravotním pomezí v podobě, jakou navrhla Poslanecká sněmovna. Diskuze se točila mimo jiné kolem změn, které v rámci pozměňovacích návrhů odsouhlasili poslanci. Podle nich by některé ošetřovatelské úkony (například podávání léků, konkrétní podoba ale ještě bude stanovena vyhláškou) mohli provádět i vyškolení nezdravotníci. Standardy pro sociální služby navíc nebudou stanoveny vyhláškou, ale jen nezávaznou metodikou, kterou připraví MPSV ve spolupráci s poskytovateli služeb.

„Novela zavádí sociálně zdravotní služby, ve kterých bude možné kombinovat sociální službu se zdravotní u jednoho poskytovatele. Poskytovatelé sociálních služeb tak mohou učinit v osmi typech zařízení – centrech denních služeb, denních a týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením, centrech duševního zdraví nebo zařízeních odlehčovacích služeb,“ uvádí vrchní ředitelka sekce legislativy MPSV Dana Roučková.

Poskytovatelé budou muset mít jak registraci pro poskytování sociálních služeb, tak oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nově budou mít také někteří poskytovatelé pobytových sociálních služeb povinnost zajistit svým klientům ošetřovatelské služby, a to buď vlastními silami, nebo prostřednictvím agentur domácí péče. Ze strany zdravotních pojišťoven bude zachována kontraktační povinnost, ovšem při opakovaném závažném porušení pravidel bude pojišťovna moci po dobu tří let smlouvu neuzavřít. Zavádí se také stížnostní mechanizmus, díky němuž se mohou klienti či jejich blízcí obrátit se stížností ohledně kvality služeb na poskytovatele, potažmo při neuspokojivém vyřízení na MPSV.

Od roku 2029 již navíc nebude možné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé péče poskytovat sociální služby bez registrace. Od tohoto data také bude dlouhodobou péči nad 90 dní schvalovat zdravotní pojišťovna.

Legalizace beztak prováděné praxe

V rámci projednávání ve sněmovně prošla také řada pozměňovacích návrhů (psali jsme zde), a dvěma z nich se více věnoval i sociální výbor. Podle prvního z nich by úkony péče o zdraví, které by si za běžných okolností dělal člověk sám, ale kvůli svému hendikepu nemůže, mohli vedle rodinných příslušníků poskytovat také edukovaní pracovníci v sociálních službách. Jde o službu, která bude volitelná, a provádět ji budou moci pečovatelské služby a osobní asistence, tedy terénní sociální služby. Ty by tak měly podpořit setrvání člověka ve vlastním sociálním prostředí.

„Gró úpravy bude v navazující vyhlášce, která se bude připravovat v rámci odborné pracovní skupiny složené ze zástupců MPSV, ministerstva zdravotnictví a dalších relevantních aktérů tak, aby vyhláška byla připravená s účinností od 1. července 2026,“ poukazuje Roučková. Podle zástupců ministerstva práce a sociálních věcí jsou úkony už beztak jsou v rámci sociálních služeb poskytovány, jen se o tom nemluví.  

Mohlo by vás zajímat

Zdravotní pojišťovny budou nově hradit i rozhovor s pacientem v paliativní péči či kontrolu lékového režimu

„Jde o jednu z nejdůležitějších věcí, které novela přináší. Bavíme se o situacích, jako je podání léků – vybrání léků z lékovky a podání pacientovi. V současném právním stavu při každém takovémto úkonu osobnímu asistentovi nebo jinému pracovníkovi v sociálních službách hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun. To je objektivně nesmysl. Jedná se tak o legalizaci praxe, která beztak probíhá a obsahuje absolutně minimální riziko,“ doplňuje Miroslav Kršiak z oddělení kvality zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví.

Podle předsedy sociálního výboru Lumíra Kantora by do úkonů mohlo spadat také podávání inzulinu a manipulace s výživovou sondou PEG. „Informoval jsem se u odborné gastroenterologické společnosti, která s tím nemá problém,“ dodává Kantor. Ať už ale budou úkony, které nakonec vyhláška zahrne, jakékoliv, jisté je, že je budou moci provádět jen náležitě vyškolení pracovníci. Úhrada pak bude spadat pod dotace na sociální služby.  

Druhou změnou, o níž se na výboru diskutovalo, je vypuštění zmocnění MPSV pro stanovení materiálně-technických a personálních standardů závazným právním předpisem, tedy vyhláškou nebo nařízením vlády. Proto se počítá s přípravou metodiky. Právě tato oblast byla jedním z největších kamenů úrazu v připomínkovém řízení, protože na tom, jak by vlastně standardy měly vypadat, se nepovedlo s poskytovateli najít shodu. Ti tak projevili nemalé obavy z toho, jak by vyhláška vypadala – vyřazením zmocnění ovšem tento problém padl.

„Vnímáme, že je to do velké míry pole neorané, a i metodická doporučení budou pro segment znamenat velkou změnu. Přecházet na závaznou formu právním předpisem by asi bylo příliš zatěžující,“ říká k tomu Dana Roučková. Podtrhněme přitom, že metodika není závazná.

Budeme na změnu mít peníze?

V rámci diskuze také zazněla od senátorky Vladimíry Ludkové pro zdravotnictví překvapivá obava, zda nedojde k překlopení sociálních lůžek do zdravotnické sféry a pravidla sociálních služeb tak budou opomíjena. „Ve zdravotnictví máme opačný problém – zdravotnická lůžka potřebujeme transformovat na sociální. Vždy narážíme na to, že si chce každá lokalita zachovat nemocnici. Máme přitom málo poskytovatelů sociálních služeb,“ reaguje vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová. K tomu samozřejmě platí, že by nový poskytovatel musel projít výběrovým řízením a dostat smlouvu s pojišťovnou.

Ludková se přitom obává zejména toho, jak terén na změnu zareaguje a kam se bude systém vyvíjet. „Zákon nedává jednoznačnou kalkulaci, co nový systém bude stát a co přinese. Jaká je záruka, že to stopneme, až na to nebudeme mít?“ ptá se senátorka.

Vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb na MPSV Petra Zdražilová poukazuje na to, že podpora by měla jít hlavně směrem ke komunitnímu poskytování sociálních služeb. „Je ovšem přesně otázka, zda na transformaci služeb mít. Jsou to tedy směry, které se střetávají – vstupuje do toho stárnutí populace i finanční udržitelnost. To všechno si musíme s poskytovateli sociálních služeb i kraji vykomunikovat,“ říká Zdražilová.

„Věřím, že tady pomůže komunitní plánování. Jde o velmi silný nástroj – mohu použít příklad Libereckého kraje, kde nyní nastavujeme grantový program, v němž i jedničkové a dvojkové obce přispívají na financování sociálních služeb, které jsou v síti,“ reaguje senátorka Lenka Mlejnková, která novinku sociálně zdravotní služby vítá, zároveň ale podle ní terén nijak zásadně nezmění. „Poskytovatelé nejsou hazardéři a velmi přemýšlejí nad tím, do kterého projektu se pustí. Nejdřív jdou na obec, aby se ujistili, že na to budou mít finance,“ dodává Mlejnková.

Na výboru vystoupili také zástupci společnosti Garatia futurum 913, kteří vyjádřili obavy z novelizace a vyzvali k úpravám znění. Nesouhlasí s možností vypovědět na tři roky smlouvu při porušení pravidel ze strany zdravotních pojišťoven, dvojí registrací poskytovatelů sociálně zdravotní služby a zmíněným pozměňovacím návrhem umožňujícím vyškoleným nezdravotníkům poskytovat vybranou péči. Ani v jednom případě ovšem zástupci obou ministerstev neshledali argumentaci jako opodstatněnou a ani mezi senátory neměly návrhy příliš ohlas. Vydiskutované znění, které přišlo ze sněmovny, navíc podpořila i Asociace poskytovatelů sociálních služeb.