Nedodržování mechanismu novely zákona o léčivech distributory a neschválení návrhu na zavedení chráněného distribučního systému vidí jako hlavní neúspěchy loňského roku předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. V bilanční anketě Zdravotnického deníku říká, že letos očekává další zhoršení v dodávkách léčiv, což je trend, který podle něj stále sílí. Z pozitivních věcí vyzdvihl především roli, kterou sehrály lékárny v postižených oblastech při loňských ničivých záplavách.

Co nejlepšího se podle vás v loňském roce stalo v českém zdravotnictví?

Z pohledu majitelů lékáren byl nejlepším okamžikem moment, kdy nezávislý soud rozhodl ve sporu držitele rozhodnutí o registraci a jeho povinnosti dodat léčivo distributorovi na základě požadavku lékárny – pro potřeby pacientů. To bylo precedentní rozhodnutí, které vyvolalo poměrně bouřlivou reakci od odpůrců, kteří několik let záměrně blokovali aplikovatelnost a vymahatelnost právní úpravy definované v zákoně o léčivech.

A z mého osobního pohledu bylo nejlepším okamžikem, že jsem přežil zářijové povodně v Jeseníkách bez vážnějších následků.

A co se podle vás naopak loni událo ve zdravotnictví nejhoršího?

Mohlo by vás zajímat

Nejhoršími okamžiky loňského roku bylo zrušení povinnosti distributorů dodat požadovaná léčiva do lékáren a prosazení novely zákona o léčivech. Ta měla řešit nedostatky v dodávkách léčiv do lékáren, v naší praxi se však ukazuje, že nově nastavený mechanismus zajištění dodávek léčiv s omezenou dostupností do dvou pracovních dnů selhává a distributoři tuto povinnost ignorují. A požadují neadekvátní finance za dodávku jednoho kusu balení léku, nebo argumentují tím, že nemají dostatečnou kapacitu vozového parku a nemohou tedy dovést požadovaný lék do lékárny, i když ho mají na skladě.

Musím také zmínit velké zklamání nad neschválením návrhu na zavedení takzvaného chráněného distribučního systému v zákoně o léčivech. Majitelé lékáren a jejich pacienti se nedostanou ke svým lékům a jsou zcela odkázáni na ekonomickou a organizační libovůli distributora, na němž je, zda a kdy požadovaný lék dodá, nebo zda ho nedodá a podmiňuje jeho dodání odběrem většího objemu dalšího zboží.

Co nás velmi zaskočilo byl výpadek počítačového systému u distributora – monopolního dodavatele některých léčiv, kterému v červenci zkolabovala aktualizace softwaru a celorepublikově nebylo možné několik dnů zajistit dodávku léků do lékáren pro naše pacienty. Ukázala se tak slabina systému v zásobování přes monopolní distribuci a totální závislost na softwaru jednoho dodavatele.

Co očekáváte od letošního roku?

Hned v lednu nastala změna v evidování takzvaných započitatelných doplatků. Náklady spojené s evidencí započitatelných doplatků a jejich administrativou na straně zdravotních pojišťoven v řádů desítek milionů korun byly přehozeny na majitele lékáren. V letošním dohodovacím řízení tak budeme mimo jiné požadovat finanční zohlednění právě této nově zavedené úpravy v evidenci. V letošním dohodovacím řízení budu usilovat o uzavření dohody se zdravotními pojišťovnami, a to z jediného důvodu – omezilo by to zcela vyloučilo politické tlaky za strany lobbistických skupin a vnucování změn, které nevedou ke zlepšení poskytování lékárenské péče, ale naopak zhoršují ekonomickou udržitelnost provozu lékáren. To se loni projevilo snahou o zavedení degresivní podoby signálního výkonu za výdej léku na recept bez navýšení jeho hodnoty.

Vyjasnit by se měla právní závaznost takzvané bonifikace lékáren v odlehlých oblastech, která mnohdy nedává smysl. Více bych se přimlouval za dohodnutí individuálních smluvních dodatků podle potřebných regionů, než za ponechání výběru podle kritéria dojezdové vzdálenosti dle počítačového algoritmu, který se v čase mění.

Letos také očekávám další zhoršení v dodávkách léčiv, což už se projevuje v jejich nepravidelnosti a nepředvídatelnosti. Nadále budeme svědky nedodání objednaných léků s argumentací, že lékárna není na „správné“ trase daného distributora, který svou úspornou logistikou snižuje uhlíkovou stopu, a šetří tím životní prostředí. Velmi vážná je a bude situace v zajištění dodávek silných syntetických opioidů ve formě náplastí, problém je již od podzimu se zajištěním fyziologického roztoku v plastových obalech. A mohl bych pokračovat.

Letošní rok je také rokem voleb do Poslanecké sněmovny a já bych si přál, aby v politických debatách především o lékové politice vystupovali politici kompetentní, kteří svými „nápady“ nezhorší zajištění léků pro potřeby občanů.

Jaké změny, které lze letos uskutečnit, by podle vás tuzemskému zdravotnictví prospěly?

Moc se toho již stihnout nedá. Proto bych se přimlouval za střídmost v navrhovaných změnách. Nejen majitelé lékáren potřebují předvídatelnou budoucnost a to alespoň na jeden rok. Změn bylo loni hodně a ne vždy – jak jsme nyní svědky – vedou k lepšímu.

V dalším roce, tedy v roce 2026, by určitě prospěly oboustranně férové dohody mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, uzavřené v rámci dohodovacího řízení.

A jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?

Mými profesními zájmy jsou stabilita podnikatelského prostředí a zmenšení administrativních požadavků v našem podnikání. Je to letos už 10 let, co jsme vybudovali nový segment lékárenské péče a stali jsme se jako poskytovatelé jedním z druhů zdravotní péče. Lékárna byla a je nedílnou součástí primární péče. Toho jsme byli svědky právě loni v době katastrofálních povodní, kdy jsme poskytovali nejen léky a zdravotnický materiál, ale fakticky jsme zafungovali jako místo, kde občané dostali odborně poskytnutou první pomoc.

Mým hlavním cílem je zajištění finančních prostředků v dohodovacím řízení tak, aby byla zajištěna rovnoměrně poskytovaná lékárenská péče za odpovídajících finančních podmínek se zajištěním pravidelných a dostatečných dodávek léčiv pro naše pacienty.