Blížící se předčasné parlamentní volby v Německu rozdají nejen nové politické karty pro sestavování spolkové vlády, ale mohou mít také zásadní vliv na zdravotnický systém. Se svými požadavky nově přišly německé nemocnice, na které dopadne reforma nemocniční sítě prosazená dosluhujícím kabinetem kancléře Olafa Scholze. „Nová spolková vláda musí okamžitě provést úpravy v reformě nemocnic, o které bylo rozhodnuto v roce 2024,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt předseda Německé nemocniční asociace Gerald Gaβ.
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu se konají 23. února a o témata rozhodně není nouze. Nově se do debaty výrazně zapojil předseda Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) Gerald Gaβ. Ten v úterý přišel s požadavkem na revizi nemocniční reformy.
„Nová spolková vláda, která vzejde z předčasných voleb, by měla okamžitě provést opravy v nemocniční reformě, o které bylo rozhodnuto v roce 2024. Měla by také řešit některé problémy ve zdravotnictví,“ uvedl Gaβ pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Realistické personální specifikace
Podle něho musí být jako první krok zajištěna především komplexní péče o pacienty, a to prostřednictvím ekonomické stabilizace nemocnic. Gaβ je také přesvědčen, že „chladně provedená změna struktury lůžkové péče“ musí být zastavena.
To ale nejsou všechny požadavky, které Gerald Gaβ formuloval. Nová spolková vláda by podle něho měla formulovat realistické personální a strukturální specifikace pro plánování struktury nemocniční sítě v jednotlivých spolkových zemích, které v tomto roce musí prakticky začít. Tyto struktury by měl definovat nově vytvořený výbor, a to do konce března letošního roku s tím, že se musí vyjádřit také sama spolková země.
Gaβ je však přesvědčen, že na naplánování takových změn je lhůta do konce letošního března příliš krátká. Obzvláště v kontextu toho, že zmíněný výbor se má poprvé sejít až během ledna. „Zatím však nebylo stanovené žádné datum ustavující schůze,“ řekl Gaβ odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt.
Mohlo by vás zajímat
Změna financování je příliš překotná, míní šéf DKG
Šéf Německé nemocniční společnosti rovněž vyzval k pozastavení změny ve financování nemocnic, která má nabýt účinnosti v roce 2027. Dojde totiž k přehodnocení stávajícího systému DRG, kdy jeho význam má být upozaděn. Podle Gaβe by taková změna za stávající situace výrazně ztížila plánování poskytované nemocniční péče, jelikož se prý hůře dopředu odhadují finanční toky, které nemocnicím za péči budou plynout.
Na praktické uvedení v život nového systému financování je také podle Gaβe málo času. Nejprve totiž musí být změněna struktura nemocnic, a až poté lze smysluplně plánovat finanční toky za poskytnutou péči podle nového systému financování. Jenže spolkové země musí plánování nové struktury nemocnic dokončit do poloviny roku 2026, a už o šest měsíců později by tedy začal fungovat nový systém financování.
„Pokud se to podaří pozastavit, nadále bude platit systém DRG,“ doplnil Gaβ. Podle něho by měl být systém financování DRG zachován a ve střednědobém horizontu doplněn o strukturální nákladové položky, které by odrážely náklady na pohotovostní péči.
V nastavení nové struktury nemocnic není místo pro omyl
Nadto by se nová spolková vláda měla podle Gaβe zaměřit na deset bodů v systému zdravotní péče. Tím nejdůležitějším je z pohledu Německé nemocniční společnosti důraz na odbourávání byrokracie. Tou totiž dle DKG netrpí pouze lékaři, ale také pacienti, kterým se nedostává tolik péče, jak by mohlo, kdyby byrokratická zátěž lékařů byla podstatně nižší.
K dalším bodům ze zmíněného „desatera“ Gaβ řadí nutnost provedení důkladných analýz dopadů nemocniční reformy, aby se předešlo chybným rozhodnutím. „Naplánování nové struktury nemocnic musí vyjít na první pokus tak, aby to bylo správně. Neexistují žádné druhé šance,“ dodal.
Vedle nemocniční reformy Gaβ také zdůraznil, že nová vláda musí dokonči reformu pohotovostní péče, klást důraz na prevenci nebo na posílení zásobování léky. Tak, aby se neopakovaly situace z období covidové krize i těsně po ní.
