Sněmovní zdravotnický výbor na svém středečním zasedání odsouhlasil novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která prošla na plénu prvním čtením. Diskuze se očekávatelně točila kolem zabezpečení dat či termínů pro spouštění novinek. Zároveň již byly podány dva pozměňovací návrhy ohledně zápisu o infekčních onemocněních do emergentního záznamu a výše pokut za nezadávání informací nebo zadávání chybných informací do systému.

„Novela si klade za cíl tři základní změny: zavedení EZkarty, eŽádanky a sdíleného zdravotního záznamu. EZkarta je nově zaváděnou službou elektronického zdravotnictví, která je kontrolována a spravována pacientem. Jedná se o státem garantovanou aplikaci, která pacientovi přináší posílení kontroly nad jeho daty a dostupnými službami. Nově zákon zavádí také eŽádanku, konkrétně jde o žádanky na laboratorní vyšetření, rentgenové vyšetření či další zobrazovací techniky. Pracoviště poskytovatelů tak již pacient nebude muset obíhat s papírem. Sdílený zdravotní záznam pak je souhrnem informací o stavu pacienta. Zahrnuje emergentní zdravotní záznam, tedy souhrn kritických zdravotních údajů pacienta v rozsahu krevní skupiny, údajů o alergiích, lékových interakcích a lékové minulosti pacienta, a dále výsledky preventivních a screeningových vyšetření,“ shrnuje gró novely náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.  

V souvislosti se střelbou na filozofické fakultě je součástí také sdílení informace o držení zbrojního průkazu nebo žádosti o něj a přístup Policie ČR do kmenových registrů pro zjištění registrujícího lékaře pacienta, vůči kterému jsou prováděny úkony. Vedle toho návrh obsahuje řešení digitalizace dokladů týkajících se zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Finální termín: květen 2026

V rámci diskuze padla od poslanců obava ohledně časového rámce naplňování záměrů novely. „Všechny digitalizační projekty jsou v realizační fázi. Máme dodavatele, termíny i akceptační kritéria, a budou k dispozici v pilotních provozech. V celém letošním roce, kdy realizační fáze probíhá, máme k dispozici zdravotnická zařízení a budeme aplikace i napojení testovat. Například v oblasti kmenových registrů, o které je velký zájem z důvodu informací o zbrojních a řidičských průkazech, bude napojení k dispozici už v březnu. Obecně jsme časově limitováni akceptací, která musí proběhnout do konce tohoto roku. Implementace a výroba systémů tak bude letos, a vzhledem k tomu, že nás již nečeká žádné výběrové řízení, nemělo by dojít k žádnému posunu,“ popisuje ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn (podrobnější informace o tématu se můžete dozvědět v rozhovoru s Petrem Foltýnem zde).  

Náběh by tak měl začít od ledna příštího roku tak, aby projekty financované z EU prokázaly funkčnost do května 2026. Foltýn zároveň podtrhává, že nejde o předělávání interních systémů poskytovatelů, ale poskytnutí pojítka na budovaný výměnný systém. Pro potřebu customizace nemocničních informačních systémů, které vytváří pět výrobců (všichni již spolupracují s ministerstvem), měly nemocnice možnost získat dotaci. Přihlásilo se jich 144 ve třech různých výzvách, přičemž podmínky výzvy musí naplnit do května 2026. Podle Foltýna se tak v příštím roce povede připojit 70 až 80 procent lůžkových zařízení.  

Poslanci se také dotazovali na zabezpečení dat. „Nedokážu garantovat stoprocentní bezpečnost, to neumí nikdo. Garantuji ale to, že systém, který pro propojení přinášíme, povyšuje bezpečnost, která je dnes na úrovni nemocnic,“ reaguje Foltýn. „Jsme plně v souladu s nejvyššími standardy na úrovni kritické infrastruktury,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Poslanec Julius Špičák (ANO) poukázal na to, že v materiálu není zmíněna umělá inteligence. „Ruku v ruce s tím, co se děje, dochází k zásadnímu updatu strategie elektronizace zdravotnictví. Nový rozsah budeme představovat na březnové konferenci. Cílem je, abychom v sedmém či osmém měsíci měli novou verzi strategie, která bude obsahovat už i velkou kapitolu umělé inteligence. Máme k tomu pracovní skupinu, ale je to pro implementaci velmi citlivá oblast,“ přibližuje Petr Foltýn.

Otazníky kolem emergentního záznamu

V tuto chvíli jsou již k novele podány dva pozměňovací návrhy Vladimíra Zlínského (SPD). První z nich se týká snížení sankcí za nezadávání či nesprávné zadávání některých dat z 25 tisíc na 10 tisíc a z 50 tisíc na 20 tisíc korun. Ty jsou v zákoně stanoveny už nyní, novela ale rozšiřuje paragraf o další přestupky, za které je možné pokuty uložit.

„Předkladatelem vládní novely zákona o elektronizaci zdravotnictví navrhovaná maximální výše pokuty je pro zdravotnická zařízení, hlavně pro malá zdravotnická zařízení, nadměrná až demotivující. Ohrožovala by hlavně ta zdravotnická zařízení, kde působí zdravotničtí pracovníci v seniorním věku méně zběhlí v užívání IT technologií, pro které by to mohl být impuls k ukončení jejich činnosti,“ stojí v důvodové zprávě.

Druhý pozměňovací návrh přichází s tím, že by součástí emergentního záznamu byl údaj o chronických infekčních onemocněních „vážným způsobem ohrožujících přenosem na poskytovatele zdravotních služeb jeho zdraví, konkrétně AIDS, žloutenka typu B, žloutenka typu C, aktivní TBC a jiné této definici odpovídající přenosné choroby”. Co všechno by měl emergentní záznam i s ohledem na ochranu osobních dat obsahovat a jak se do něj údaje dostanou, přitom bylo tématem, o němž diskutovali i další poslanci.

„Pro každého poskytovatele zdravotních služeb je nezbytná znalost o závažných chronických infekčních onemocněních přenášených krví nebo prostřednictvím lidských sekretů u osob, kterým poskytují zdravotní péči. Důvodem je preventivní přijetí jednoduchých opatření prostřednictvím ochranných pomůcek, které eliminují riziko přenosu infekčního agens, a tím zabrání možnému vážnému poškození zdraví pracovníků poskytujících zdravotní péči, jejich invalidizaci nebo případnému úmrtí,“ píše se v odůvodnění.

O pozměňovacích návrzích se nehlasovalo, novelizace zákona o elektronizaci zdravotnictví byla schválena v poměru 10:0, osm poslanců se zdrželo.