Vysočina je v elektronizaci zdravotnictví premiantem. Aktuálně je před krajem úkol přepnout svou infrastrukturu na afinitní doménu tak, aby fungovala podle mezinárodních standardů. Díky tomu by mohly získat lékaři různých odborností společný náhled na zdravotnickou dokumentaci. Podařit by se to mohlo do dvou let. Nový systém podporuje vznik sdíleného prostředí i pro onkologické multidisciplinární týmy, musí se ale ozvat s požadavky. Na Evropské onkologické konferenci to řekl vedoucí odboru informatiky Kraje Vysočina Petr Pavlinec.

„Kraj Vysočina už zhruba čtrnáct let provozuje infrastrukturu, která umožňuje předávání zdravotnické dokumentace jak na vyžádání, tak aktivně zasílanou. Problém je, že vznikla do značné míry na koleni, na základě zbožných přání nás a lékařů. Tehdy jsme se vůbec neopírali o mezinárodní standardy, protože jsme je neznali,“ popsal Pavlinec.

Výsledkem je tak fungování infrastruktury pouze pro předem definované účely: „Typickým příkladem je, když chce záchranná zdravotnická služba předávat výjezdovou zprávu. To umíme naprogramovat. Takových typů máme asi dvacet, fungují mezi šedesáti nemocnicemi. Musí být ale předem připravené, ale příprava trvá a je to drahé.“

Sdílení zdravotnické dokumentace podle mezinárodních standardů

Možnost, aby měl tým lidí k dispozici společný náhled na zdravotnickou dokumentaci, v současně provozované infrastruktuře naprogramována není. Pavlinec ale informoval, že dnes stát požaduje, aby se systém, který Vysočina a některé další kraje provozují, přepnul na něco organizovaného, připraveného na použití k jakémukoli účelu. „Tomu novému se říká afinitní doména – ministerstvo zdravotnictví dokončuje dokument, kterým chce standardizovat budoucí afinitní domény alias výměnné sítě, které mají zpřístupňovat zdravotnickou dokumentaci bezpečnou cestou,“ vysvětlil.

Diskze na téma komunikace multidisciplinárních týmů a digitální platformy. Zleva: Jitka Vojtová, Alena Miková, Marek Svoboda, Marian Rybář, Tomáš Cikrt, Igor Kiss, Kateřina Jirsová a Petr Pavlinec.

Kraj Vysočina má podle slov vedoucího odboru informatiky ambici svou infrastrukturu na afinitní doménu přepnout tak, aby fungovala podle mezinárodních standardů. „Dovolím si tvrdit, že do dvou let bychom mohli mít k dispozici něco, co by mohlo sloužit právě pro tyto účely. Dodám ale, že jako úřad provozujeme podobné konzultační prostory už několik let. Máme úlohu odborných posudků při stížnosti na zdravotní péči. Provozujeme on-line prostředí, do kterého umíme vzdáleně bezpečně dostat lékaře různých odborností a umožnit nahlédnout na zdravotnickou dokumentaci na jednom místě. Lze to technicky i právně, ale vůbec to není jednoduché,“ popsal Pavlinec.

Multidisciplinární týmy musí specifikovat své požadavky

Co se týče onkologie, lékaři na Vysočině chtějí mít k dispozici dokumentaci z jiných zdravotnických zařízení pro svého pacienta. „To umíme mezi nemocnicemi, které to dovolily. To je takové české specifikum: byť zákon říká něco jiného, tak převládá názor, že dokumentaci lze zpřístupnit ošetřujícímu lékaři, jen když to dovolí zdroj. Podle legislativy má lékař právo. Ale v praxi to funguje tak, že jen zhruba deset procent nemocnic v naší infrastruktuře má tyto služby povolené,“ popsal Pavlinec.

Kdyby se onkologové rozhodli, že chtějí pro multidisciplinární týmy vytvořit společně sdílené prostředí sloužící pro komunikaci a výměnu informací, právě vznikající systém to nevylučuje.

„Decentralizovaný systém na bázi afinitních domén, který se v Česku buduje, to určitě podporuje, je ale potřeba ozvat se s požadavky. Na Vysočině je máme například od paliativních týmů, které definovaly, jakou strukturu zdravotnické dokumentace, z jakých zdrojů a kam chtějí. Máme tedy představu o nějakém „prohlížeči“, který má určité parametry, získává dokumentace, a to pro ně budeme vytvářet,“ uvedl Pavlinec s tím, že ze strany onkologů je legitimní chtít po provozovatelích afinitních domén něco obdobného.

Mohlo by vás zajímat

Kolik jich podle Pavlince bude, je zatím těžké říci, protože se teprve konstituují. „Česku se podařilo s Evropskou komisí vyjednat poměrně masivní dotaci pro vytvoření těchto infrastruktur. Momentálně vím pouze o třech krajích, které budou něco takového stavět: Moravskoslezský, Pardubický a Vysočina. Pravděpodobně i další, ale zatím nedaly své projekty na stůl,“ uzavřel.

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny, Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, MSD, Bristol, Tiscali Media a Akeso.

Předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková. Foto: Radek Čepelák
Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek během své přednášky Dostupnost a výsledky české onkologie v datech.
Panelová diskuze o zkušenostech se změnami v managementu onkologické péče. Zleva: zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Jitka Vojtová, ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Alena Miková, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová, šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České onkologické společnosti Igor Kiss, primářka Onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová a předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková.
Jednu z přednášek měla také Kateřina Jirsová, primářka Onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši.
Foto: Radek Čepelák
Ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová.
Jedním z přednášejících i diskutéru byl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Auditorium 2. ročníku Evropské onkologické konference.
Pozvání do obou diskuzních panelů přijal předseda České onkologické společnosti Igor Kiss.
Ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP ČR Alena Miková hovoří o zkušenostech se změnami v managementu onkologické péče.
Zleva: Igor Kiss, Kateřina Jirsová, Petra Adámková.
Zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Jitka Vojtová se účastnila obou panelových diskuzí, debaty ale probíhaly také v zákulisí během přestávek.
Marian Rybář z Oddělení národních agend Kanceláře zdravotního pojištění.
I během přestávky bylo na Evropské onkologické konferenci živo.
Evropská onkologická konference. Zleva: Alena Miková, Marek Svoboda, Marian Rybář. Foto: Radek Čepelák