Vystoupení Spojených států amerických ze Světové zdravotnické organizace (WHO), zrušení některých nařízení vydaných za vlády minulého prezidenta Joa Bidena či pozastavení komunikace ze strany federálních agentur – to jsou kroky, k nimž v prvních dnech po inauguraci v oblasti zdravotnictví přistoupil americký prezident Donald Trump. Největší obavy přitom vyvolal právě záměr vystoupit z WHO, což by mohlo mít negativní dopad jak na samotnou Ameriku, tak na globální zdraví. Problematice se věnovala jak světová média, například CNN či BBC, tak zdravotnické portály jako Healthline či odborná periodika typu BMJ.

Nejzásadnějším krokem, k němuž Donald Trump přistoupil, je exekutivní příkaz k zahájení procesu vystoupení USA z WHO. Je to již podruhé, co tento krok udělal, ovšem v roce 2020 nestihla vypršet roční lhůta, která je k vystoupení potřeba, a Joe Biden pak rozhodnutí stáhl.

„Moc nás chtěli zpátky. Uvidíme, co se stane,“ řekl Trump v Oválné pracovně s odkazem na WHO, čímž možná naznačil, že by se USA mohly nakonec vrátit.

V příkazu se uvádí, že se USA stahují „kvůli tomu, že organizace špatně zvládá pandemii covid-19, která vznikla z Wu-chanu v Číně, a další globální zdravotnické krize, její neschopnosti přijmout naléhavě potřebné reformy a prokázat nezávislost na nevhodných politický vlivech členských států WHO“. Už když byl Trump ve funkci poprvé, kritizoval přitom organizaci za to, že je při řešení pandemie příliš „čínsky orientovaná“.

Spojené státy jsou největším financujícím subjektem WHO, kdy v roce 2023 přispěly téměř jednou pětinou celkového rozpočtu, který činí 6,8 miliardy dolarů (druhým a třetím největším přispěvatelem jsou Německo a Nadace Gatesových).

Mohlo by vás zajímat

Stažení USA z tři čtvrtě století trvajícího vedoucího postavení ve WHO, kterou pomáhalo zakládat, by vážně oslabilo americký vliv a diplomacii. Mohlo by také mít dopad na schopnost organizace reagovat na mimořádné události, jako je vypuknutí eboly nebo Mpox, natož další pandemie podobné covidu. Ohroženy budou i programy zaměřené například na tuberkulózu či HIV/AIDS.

Nejtemnější den pro globální zdraví

A není to jen o tom, že organizace přijde o zásadní část peněz na své programy. Jak upozorňuje New Scientist, řada odborníků a spolupracujících center, o která se WHO opírá, sídlí v USA. Jsou tu například dvě z laboratoří, které monitorují chřipkové infekce a pomáhají rozhodnout, které varianty by měly jít do vakcíny. Vyvstává také otázka, co by se stalo, kdyby se mezi lidmi v USA začal šířit například virus ptačí chřipky – zda by Spojené státy neprodleně informovaly WHO, když už nebudou členem.

„Odstoupení od WHO neznamená, že ,Amerika bude opět zdravá‘, ale vážně se sníží americký vliv a postavení ve světě a zároveň budou ohroženy její národní zájmy a zdraví populace,“ píše ve svém komentáři pro British Medical Journal britský profesor veřejného zdraví Kent Buse a jeho kolegové. „Hrozba pro WHO a globální zdraví snad nikdy nebyla větší,“ dodávají.

Doktor Ashish Jha, který sloužil jako koordinátor reakce Bílého domu na pandemii za Bidenovy administrativy, označil nynější Trumpovo rozhodnutí vystoupit z WHO za „strategickou chybu“. „WHO je zásadní organizace, a se stažením Ameriky vytváří politické vakuum, které může zaplnit pouze jedna země – a to je Čína,“ řekl Jha pro CNN. Podle něj se Čína za organizaci postaví v případě absence amerického financování a vedení, což by jí mohlo poskytnout větší politický vliv po celém světě.

„Čína bude i nadále podporovat WHO při plnění jejích povinností a prohlubovat mezinárodní spolupráci v oblasti veřejného zdraví,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Guo Jiakun.

Lawrence Gostin, profesor práva veřejného zdraví na Georgetownské univerzitě, v příspěvku na X uvedl, že Trumpovo vystoupení z WHO je nejzávažnějším ze všech Trumpových pondělních kroků. „Je to katastrofální prezidentské rozhodnutí. Stažení je těžká rána pro světové zdraví, ale ještě hlubší rána pro USA,“ napsal. „Toto je nejtemnější den pro globální zdraví, jaký jsem kdy zažil,“ řekl také podle agentury Reuters Gostin. „Trump by mohl zasít semeno pro příští pandemii.“

Příznivých stránek tohoto kroku je málo, ale někteří tvrdí, že by mohl vyvolat další reformy fungování WHO. Pokud se tak stane, mohlo by to stačit k tomu, aby se USA vrátily do čela. Faktem ovšem je, že větší šanci WHO reformovat by Spojené státy měly, pokud by na organizaci působily zevnitř.

„Doufáme, že Spojené státy krok přehodnotí a těšíme se na zapojení do konstruktivního dialogu s cílem zachovat partnerství mezi USA a WHO ve prospěch zdraví a blaha milionů lidí na celém světě,“ uvedla v úterý WHO.

Prodloužení na přihlášení do Obamacare nebude

Příkaz k vystoupení z WHO ovšem zdaleka není jediným Trumpovým krokem v jeho prvních dnech ve funkci, které směřují do oblasti zdravotnictví. Vydal také rozsáhlý příkaz, jehož cílem je zvrátit desítky hlavních priorit Joa Bidena, od rozšíření zákona o cenově dostupné péči po ochranu proti diskriminaci na základě pohlaví.

Výsledkem je například konec snahy dále snížit náklady na léky na předpis pro lidi čerpající péči v rámci programů Medicare a Medicaid. Součástí bylo i měsíční zastropování částky, kterou lidé platili na vybraná generika z vlastní kapsy. Tyto kroky ovšem byly pouze ve fázi vývoje. Oproti tomu měsíční limit na inzulín ve výši 35 dolarů, limit 2000 dolarů ročně na léky na předpis a vyjednávání cen léků Medicare nebyly Trumpovými pondělními exekutivními rozhodnutími ovlivněny.

Dalším krokem je oslabení zákona o cenově dostupné péči čili Obamacare. Trump zrušil prodloužení možnosti pro nepojištěné dospělé zapsat se do Obamacare o dalších 12 týdnů ve 36 státech.

Podle Larryho Levitta, výkonného viceprezidenta pro zdravotní politiku v KFF, neziskové skupině zkoumající otázky zdravotní politiky, ovšem zůstává nejasné, zda Trumpova administrativa podporuje vyjednávání o cenách léků ze strany Medicare. Arthur Caplan, vedoucí oddělení lékařské etiky na Grossman School of Medicine v New Yorku, podle NBC News uvedl, že se zatím zdá, že Trump přistupuje k nákladům na zdravotní péči „s velkou opatrností“, přičemž Bidenovy větší iniciativy nechává na pokoji.

Mezi další zrušená nařízení patří ta, která se týkají boje proti covidu – reakce země na pandemii, zlepšení přístupu k léčbě, podpory nemocnic pečujících o nakažené, zřízení komise pro testování, ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, očkování proti covidu, vývoje nových léků nebo podpory dalšího klinického výzkumu studujícího dlouhodobý dopad covidu.

Vydávání zdravotnických předpisů se zastaví

Trumpova administrativa dále nařídila celovládní regulační zmrazení, které zastaví vydávání zdravotních předpisů na 60 dní. Během té doby se nové vedení ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb rozhodne, které předpisy z Bidenovy éry chce zahodit, které nechá být a které chce změnit. Pravidla, která byla dokončena za Joa Bidena, ale ještě nejsou účinná, jsou taktéž pozastavena. Vedle toho Trump nařídil zmrazení náboru zaměstnanců.

V úterý dále nová administrativa požádala federální zdravotnické agentury, aby pozastavily externí komunikaci, jako jsou pravidelné vědecké zprávy, aktualizace webových stránek a zdravotní doporučení. Týká se to například Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) a Národních institutů zdraví (NIH), informoval Washington Post. Požadavek přišel bez varování a většího upřesnění, na co všechno se vztahuje. Agentury přitom rutinně zveřejňují informace o stažení potravin, schválení léků a zdravotnických prostředků či aktuality o vyvíjejících se hrozbách pro veřejné zdraví včetně přírodních katastrof a infekčních nemocí.

Nově se také ruší snahy Bidenovy administrativy o rozšíření označení genderové identity, včetně označení v pasech. Od roku 2022 totiž měli Američané možnost zvolit si v nich pohlaví X. Federální vláda ale bude nyní uznávat pouze dvě pohlaví, muže a ženu. Všechny vládní agentury mají zajistit, aby oficiální dokumenty, včetně pasů, víz a karet Global Entry, „přesně odrážely pohlaví držitele“, říká výkonný příkaz. Také oddělení provozující federální věznice, azyly pro migranty či znásilněné a další „intimní prostory“ budou zaměřeny na ochranu soukromí pro osoby stejného pohlaví.

A na závěr: v úterý byla vypnuta webová stránka ministerstva zdravotnictví ReproductiveRights.gov, která poskytovala zdroje o reprodukčních právech a přístupu ke zdravotní péči.