Poslanci by na dnešním zasedání měli v druhém čtení projednat novelu transplantačního zákona, která přiznává náhradu ušlého výdělku a prokazatelných výdajů dárcům kostní dřeně. Na programu probíhající schůze je i druhé čtení poslanecké novely, která by měla umožnit zdravotním pojišťovnám, aby ze svého provozního fondu mohly navýšit provozní kapitál svých dceřiných společností.  

Sněmovna by se v rámci druhého čtení měla na právě probíhající schůzi zabývat poslaneckou novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta stanovuje, že z prostředků provozního fondu může zdravotní pojišťovna „hradit i výdaje vynaložené na zvýšení základního kapitálu pojišťoven vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním předpisem, v nichž má pojišťovna majetkovou účast, a to za účelem dosažení optimální hladiny solventnosti těchto pojišťoven“.

„VZP i ostatní pojišťovny v tuto chvíli nemohou v pojišťovnách a dceřiných společnostech, ve kterých mají majetkovou účast, navyšovat kapitál v případě nesnází dceřiné společnosti. To je vůči ostatním pojišťovnám nestandardní. Proto jsme se rozhodli, že se pokusíme prosadit zákon, který by umožňoval to, aby se z provozního fondu zdravotní pojišťovny mohl navýšit provozní kapitál dcery – komerční pojišťovny,“ představil novelu na listopadovém zasedání zdravotnického výboru jeden z předkladatelů poslanec a předseda správní rady VZP Tom Philipp.

„Novela je důležitá, jde o odstranění diskriminace, která se děje u tohoto typu pojišťoven,“ přetlumočila zprávu nepřítomného zpravodaje tisku Kamala Farhana Věra Adámková.

Podle důvodové zprávy dnes dochází k nepřiměřené diskriminaci dceřiných společností VZP a zaměstnaneckých pojišťoven, jako jsou společnosti Pojišťovna VZP, a.s. či Vitalitas pojišťovna, a.s. oproti ostatním společnostem.

Mohlo by vás zajímat

„Již nyní se k úhradě nákladů na činnost pojišťovny používají prostředky provozního fondu, jejichž výše neovlivňuje objem prostředků v základním fondu, tj. ve fondu, z něhož je hrazeno poskytování zdravotních služeb. Tato koncepce je navrhovanou právní úpravou zachována. Navrhovaná změna zákona přináší řešení, jímž v žádném případě nedochází k dotčení ostatních činností VZP či zaměstnaneckých pojišťoven nebo jakémukoliv negativnímu vlivu na pojištěnce. O každém jednotlivém navýšení základního kapitálu dceřiných společností by rozhodovala správní rada VZP či zaměstnanecké pojišťovny,“ uvádí důvodová zpráva.

Novelu předložili poslanci napříč politickým spektrem – Tom Philipp (KDU-ČSL), Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), Michaela Šebelová (STAN), Martina Ochodnická (TOP 09), Klára Kocmanová (Piráti), Róbert Teleky (KDU-ČSL) a Věra Adámková (ANO). Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko, zdravotnický výbor byl jednohlasně pro.

Náhrady při dárcovství dřeně jako u dárcovství orgánů

Na dnešní den je pak pevně zařazena na program další poslanecká novela, tentokrát transplantačního zákona. I v tomto případě jsou podepsáni poslanci napříč politickým spektrem – Věra Adámková, Vlastimil Válek, Tom Philipp, Miloslav Janulík (ANO) či Kamal Farhan (ANO).  

„Návrh zákona vychází z toho, že dárcovství tkání i dárcovství buněk včetně krvetvorných buněk získaných z kostní dřeně je velmi podstatné pro poskytování zdravotních služeb, neboť tyto části lidského těla získané od žijících dárců jsou v podstatě nenahraditelné jinými prostředky. Je tedy na místě podpořit ochotu dárců tkání a buněk shodně, jako je tomu nyní v případě dárců orgánů. Proto se navrhuje, aby dárci tkání a buněk obdrželi stejně jako dnes dárci orgánů náhradu účelně a prokazatelně vynaložených výdajů a rozdíl mezi případným ušlým výdělkem,“ uvádí se v důvodové zprávě.

„Před asi pěti lety se na mě obrátila ředitelka registru, že člověk po odběru kostní dřeně měl infekční komplikaci s několikatýdenní neschopností. Jenže v momentě, kdy mu přišel plat, zjistil, že má neschopnost a nikoliv to, co se mu řeklo dopředu. Právníci si to totiž vysvětlují tak, že kostní dřeň není orgán,“ vysvětlila důvod návrhu na podzimním zasedání zdravotnického výboru jedna z předkladatelek Věra Adámková.

Vláda návrh projednala už na jaře 2022, kdy k němu vyslovila nesouhlas s tím, že “podle jejích informací by měla být na úrovni práva Evropské unie předložena nová komplexní úprava týkající se dárcovství tkání a buněk, jejíž následná implementace by si vyžádala rozsáhlejší zásah do vnitrostátní právní úpravy. Proto by nyní, minimálně do vyjasnění podoby nové unijní úpravy této oblasti, neměla být přijímána navrhovaná dílčí změna uvedené úpravy. Zároveň by pak taková úprava měla být zařazena do rozsáhlejších legislativních změn, které budou ve formě vládního návrhu zákona reagovat na výše zmíněný nový budoucí unijní rámec, a neměla by být předkládána izolovaně vedle nich.”

Na první čtení tak došlo až loni v září a tentýž měsíc novela prošla i zdravotnickým výborem, který ji schválil jednohlasně.