Jedním z důsledků psychických i fyzických vedlejších účinků léčby rakoviny jsou problémy v sexuální oblasti. Zatímco některé se časem zlepší nebo odezní, jiné jsou dlouhodobé a mohou být celoživotní. Lékaři ale často o těchto potížích nemluví, takže se k pacientům nemusí dostat informace, které by jim pomohly vypořádat se s jejich pocity a sexuálními problémy. Informoval o tom americký portál NPR.

Přestože výskyt rakoviny v posledních letech stoupá, díky pokrokům v medicíně toto onemocnění také mnohem více lidí přežívá. Jak ukazují data ze Spojených států, na začátku 70. let žila se zkušeností s rakovinou pouze 1,4 procenta populace. Loni bylo mezi Američany více než 18 milionů přeživších a jejich počet bude podle očekávání stoupat. Výskyt rakoviny je pak větší i mezi mladšími lidmi (psali jsme například zde).

Sexualita jako ignorovaná oblast

Zvyšuje se také počet lidí, které po ukončení onkologické léčby trápí vedlejší účinky v sexuální oblasti – řadí se k nim například bolest kloubů, erektilní dysfunkce nebo předčasná menopauza. Podle Americké onkologické společnosti některé operace a typy léčby mohou ovlivnit fungování určité části těla, změnit hladinu hormonů nebo poškodit funkci nervů, což může způsobit změny v sexuálních funkcích člověka.

 „Pacienti jsou po léčbě často ponecháni napospas životu, který nemoc rapidně změnila, aniž by jim lékaři pomohli se zásadními věcmi, jako je například poradenství, vaginální zvlhčovače nebo terapeutické pomůcky, které by jim situaci mohly ulehčit,“ píše NPR.

S problémy v oblasti sexu a sexuality po léčbě bojuje podle výzkumnice z Univerzity v Tennessee Janeane Andersonové asi 80 procent pacientů. „Sexuální zdraví je jednou z nejvíce neuspokojených potřeb. Randění, navazování vztahů, sex a sexualita jsou ignorovány,“ říká a dodává, že přeživším chybí mimo jiné rady v souvisejících záležitostech. Nevědí, kdy je vhodné se protějšku svěřit s tím, že přežili rakovinu, nebo že nemoc na jejich těle zanechala stopy, například v podobě jizev.

Zásadní role partnerů

Jednou z onkologických pacientek, které svůj příběh otevřeně sdílí, je Deltra Jamesová z Waterbury v Connecticutu. Před pěti lety si tehdy třiatřicetiletá pětinásobná matka vyslechla, že má rakovinu prsu ve čtvrtém stádiu. Do roka od diagnózy se jí rozpadlo manželství. Když byla připravena otevřít se novému vztahu, obávala se, zda sexuální styk po operaci a chemoterapii nebude bolet. Její onkoložka se však odpovědím na tyto otázky rozpačitě vyhýbala.

Přestože probíhající léčba neměla vliv na její libido, přišla kvůli ní o vlasy a pociťovala únavu. Prvním mužům, se kterými chodila na schůzky, se svěřovat nechtěla. Naučila se tedy používat nové kosmetické produkty a líčila se tak, aby vypadala „zdravě“, což zahrnovalo paruku, umělé obočí i řasy. V některých případech ale nemoc tajit nešlo – po lumpektomii (odstranění nádorového ložiska s dostatečným lemem zdravé tkáně, pozn. red.) jí zůstala na levém prsu velmi nápadná jizva.

Mohlo by vás zajímat

Muži, se kterým se vídala, se Deltra Jamesová svěřila až po sedmi měsících. Díky podpůrné reakci se jí ulevilo, odhalení diagnózy navíc upevnilo jejich vztah včetně intimností. Některá témata ale pro Američanku zůstávají citlivá. Když její partner zmínil, že se těší na společný život v důchodu, musela mu připomenout, že její nemoc je nevyléčitelná a v budoucnu může nastat cokoli.

Jsou to právě partneři, díky komu vykazují pacienti s rakovinou lepší kvalitu života. Studie prokázaly, že se cítí přitažlivěji, pokud mají vedle sebe někoho, komu se mohou svěřit s intimními detaily včetně emocionálních a sexuálních problémů.