Hospodaření největší české zdravotní pojišťovny dopadlo loni zdánlivě tak, jak předpověděl zdravotně pojistný plán, tedy v minusu pět miliard korun. Realita je ovšem trochu komplikovanější. S čím totiž plán nepočítal, byly tři miliardy na platy lékařů, které Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) přislíbila memorandem v závěru roku 2023, a vyšší byly oproti předpokladům i náklady na péči praktických lékařů a ambulantních specialistů. Vedle toho na příjmové stránce na rozdíl od let předešlých nedošlo oproti predikci k vyššímu výběru pojistného. Přesto se VZP povedlo vybalancovat situaci tak, že saldo vyšlo v souladu s plánem. Výsledky hospodaření představili zástupci správní rady po jejím včerejším zasedání.
„Uplynulý rok dopadl z hlediska finančního dobře, to znamená, že byl dodržen zdravotně pojistný plán,“ uvádí předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Na konci roku bylo na běžném účtu základního fondu 11,1 miliardy, na rezervním fondu měla pojišťovna 3,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až prosinec je minus pět miliard, přesně jak se počítalo už v listopadu 2023. Příjmy dosáhly 297,9 miliardy, což je 100,1 procenta zdravotně pojistného plánu, výdaje pak 302,9 miliardy (opět 100,1 procenta plánu), z toho 295,2 miliardy šlo na zdravotní služby (101,4 procenta plánu).
„Za těmito suchými čísly o splnění plánu je obrovské množství práce managementu v oblasti finančního řízení. Oproti zdravotně pojistnému plánu poměrně výrazně rostly výdaje na zdravotní služby, zejména proto, že více oproti plánu čerpali ordinace praktických lékařů a ambulantní specialisté. Navíc tam byly neplánovaně tři miliardy, o nichž se politicky rozhodlo po schválení plánu. Přestože došlo ke značným neplánovaným navýšením výdajů, dokázal management kvalifikovaným řízením vybilancovat konečný výsledek na schválený deficit,“ popisuje místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Více prevence u praktiků
Odlišná od let předchozích ovšem podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka není ani tak výdajová, ale příjmová strana. „Když v minulých letech docházelo k odchylkám v nákladech na zdravotní služby, vždy byl růst příjmů vyšší, než předpokládal zdravotně pojistný plán, často o více než procento. Teď to byla desetina procenta. Zároveň se to zkombinovalo se dvěma zmíněnými negativními vlivy. Růst u primární péče byl, jak si to analyzujeme, způsoben růstem výkonové části úhrady, což může být dáno i zvýšeným zájmem o preventivní prohlídky a očkování. U ambulantních specialistů navzdory mechanizmu PURO (průměrná úhrada na unikátní rodné číslo – pozn. red.), který by měl omezit náklady na jednoho pojištěnce, došlo k navýšení unicitních pojištěnců, tedy k většímu čerpání služeb. Můžeme se domnívat, že to může být způsobeno dozníváním covidové doby, kdy klienti upozaďovali péči, která vyžadovala návštěvu ambulantního specialisty,“ vysvětluje Kabátek.
Jak ovšem připomíná místopředsedkyně správní rady Věra Adámková, čísla jsou zatím předběžná, protože nemocnice mohou doúčtovávat výkony ještě několik měsíců. Přesná čísla tak budou známá v březnu či dubnu. Tou dobou by také měly být na stole analýzy, proč přesně došlo k nárůstu nákladů na péči praktiků a ambulantních specialistů.
Mohlo by vás zajímat
Na závěr připomeňme, že VZP má i na letošek naplánován schodkový rozpočet se záporným saldem minus 7,7 miliardy (více zde). Podle zdravotně pojistného plánu jí tak na konci roku zbydou na základním fondu necelé tři miliardy (více zde).
