Na poslední schůzi Výboru pro veřejné zdraví (SANT) v Evropském parlamentu se řešila klíčová otázka: Jak zajistit lékovou bezpečnost Evropy v situaci, kdy se výroba aktivních farmaceutických látek (API) za posledních 25 let dramaticky přesunula mimo kontinent? Mezi hlavními řečníky vystoupil i Krzysztof Kopeć, předseda Polského svazu zaměstnavatelů ve farmaceutickém průmyslu, který apeloval na nutnost změny a vyzdvihl roli Polska v budoucí evropské strategii.
Starý kontinent zažívá vážný propad ve výrobě léků. Zatímco před 25 lety se zde vyrábělo 70 procent aktivních farmaceutických látek, dnes je to pouhých 30 procent. Většina produkce se přesunula do Asie, což znamená, že Evropská unie je extrémně zranitelná v případě globálních krizí. „Léková bezpečnost, tedy nezávislost na dodávkách, je zásadní pro bezpečí celé Evropské unie,“ zdůraznil Kopeć.
Jako příklad uvedl situaci v Polsku, kde se vyrábí pouhých 0,8 procenta aktivních farmaceutických látek, což odpovídá 37 látkám z celkového počtu. „To není dobrý obrázek, a podobně to vypadá i v jiných evropských zemích,“ upozornil Kopeć.
Evropa se musí pustit do práce
Předseda Polského svazu zaměstnavatelů ve farmaceutickém průmyslu zdůraznil, že je nutné zavést konkrétní opatření. „Nastal nejvyšší čas pustit se do práce. Oceňuji, že Zákon o kritických léčivech povede ke změně této situace a k tomu, že bude Evropa odolnější,“ řekl.
Zároveň varoval, že s demografickou proměnou, tedy rostoucím věkem populace, bude potřeba stále více léčiv. „Zatímco jen 20 procent třicetiletých lidí musí brát nějaký lék, u sedmdesátníků je to už 70 procent. Znamená to, že do budoucna budeme léků potřebovat stále víc.“
Geopolitická situace a ekonomické faktory
Kopeć také upozornil na geopolitickou situaci a ekonomické těžkosti, které ovlivňují farmaceutickou výrobu v Evropě. Připomněl, že Polsko se stalo klíčovou zemí v rámci migrační krize a v souvislosti s konfliktem na Ukrajině přijalo tři miliony uprchlíků. „Náš farmaceutický a zdravotní systém to ustál. Ale je třeba to zohlednit v nové koncepci. Evropská unie musí být odolnější, nesmíme příliš regionalizovat,“ řekl.
Příčinou poklesu výroby v Evropě jsou také vysoké náklady. „Máme v Evropě Zelenou dohodu (evropská strategie, jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality, pozn. red.) a Modrou dohodu (evropský dokument pro udržitelné hospodaření s vodou, pozn. red.). To je vše chvályhodné, ale vůbec to nebere v potaz, co to znamená pro průmysl… Pak nám dramaticky rostou náklady na energii, na pracovní sílu a celkově i na výrobu léků. Například direktivní směrnice o odpadních vodách znamená pro samotné Polsko 5 až 11 miliard dodatečných nákladů. Podřezáváme si vlastní větev, protože jsme nekonkurenceschopní,“ konstatoval Kopeć.
Mohlo by vás zajímat
Bezpečnost vojenská i léková
Podle Kopeće musí být léková bezpečnost postavena na roveň vojenské bezpečnosti a energetické nezávislosti. „Když si přejeme vojenskou bezpečnost, tak nemáme pouze armádu, vyrábíme si i zbraně. Pokud chceme lékovou bezpečnost, také nesmíme pouze léky nakupovat. Musíme si je i vyrábět,“ uvedl s tím, že v Evropě by měly být i sklady léčiv. „Pokud to budeme v Evropě mít, máme jistotu, že zde budou k dispozici. Pokud si je zde vyrábět nebudeme, tak někdy dojdou,“ dodal.
Zároveň vyzval k urychlenému zavedení Zákona o kritických léčivech a vytvoření podpůrného fondu, který by pomohl růst výrobě v Evropě. Polsko je podle něj připraveno sehrát klíčovou roli jako výrobní centrum pro farmaceutický průmysl. „Polsko je schopné zvládat obtížné úkoly. Může se stát výrobním hubem nejen pro NATO, ale i pro oblast léčiv,“ uzavřel Kopeć.
