Aktualizace (6. února): Do článku byly doplněny odpovědi SZŽ Vsetín. U žáků Střední zdravotnické školy na Praze 10 roste podle tamní ředitelky počet psychiatrických diagnóz, případů sebepoškozování a omluvenek z tělesné výchovy, stále častější je také agresivita, a to ze strany žáků i jejich rodičů (více jsme popsali v tomto článku). Zdravotnický deník oslovil další střední zdravotnické školy (SZŠ) s dotazy, jaká je situace u nich.

Evidujete na škole za poslední roky nárůst případů sebepoškozování? Pokud ano, jak vážné jsou?

SZŠ Praha 4, ředitelka Mária Janáková: Sebepoškozování evidujeme, studenti již většinou chodí ke svému psychiatrovi nebo psychologovi. Na školní výkonnost to nemá vliv. Prvozáchyty na střední škole evidujeme minimálně.

SZŠ Plzeň, zástupkyně ředitelky Radka Felzmannová ve spolupráci s metodičkou prevence: Případy sebepoškozování zaznamenáváme u žáků za zhruba posledních pět let, ale nelze zodpovědně uvést jejich přesný počet. Fyzické sebepoškozování žáci dobře skrývají nejenom před pedagogy, ale i před rodiči. V mnoha situacích, kdy pedagog odhalí psychickou deprivaci nebo únavu, sám kontaktuje žáka a nabízí podporu. Případy, kdy sami žáci požádají o pomoc, evidujeme, se žáky hovoříme o problémech, které velmi často pramení z nepodnětného rodinného prostředí, nebo jsou následkem neřešené šikany na základní škole. Nabízíme služby školního psychologa, poradenské hovory se žáky směřující k vyhledání odborné pomoci. Sebepoškozování psychické ve smyslu poruch příjmu potravy evidujeme v řádech jednotek žáků a platí obdobně, že velmi dlouho umí skrývat příznaky poruchy.

SZŠ Znojmo (ředitel Karel Pigl): Neevidujeme.

Mohlo by vás zajímat

SZŠ škola Karlovy Vary (ředitelka Hana Švejstilová): Ano, naštěstí pouze v jednotkách. Jde převážně o povrchová poškození – řezání kůže, trhání záděr a tak dále.

SZŠ Vsetín (ředitel Martin Metelka): Problematika sebepoškozování je rozšířeným a dlouhodobým fenoménem, který pozorujeme i u některých našich žáků. Nevedeme přesné statistiky, s určitostí lze ale tvrdit, že nejčastěji se setkáváme s povrchovými řeznými ranami a pálení se cigaretou na předloktí a v oblasti kotníků. Při zjištění uvedených problémů nejprve hledáme cestu, jak informaci sdělit rodičům, a to i v případě, kdy se dítě samo toto říci zdráhá. Je přitom mnoho žáků, kteří toto nechtějí vůbec řešit, přičemž poranění skrývají oděvem, šperky a podobně.

Roste u žáků výskyt psychiatrických poruch? Pokud ano, o jak velký nárůst se jedná a o jaké diagnózy nejčastěji jde?

SZŠ Praha 4: Přiznávají deprese, úzkosti, špatný spánek. Přesné počty neevidujeme. O mnohých ani nevíme. Daleko více vnímáme nárůst problémů spojených s pohlavní identitou.

SZŠ Plzeň: Ano, sledujeme nárůst psychiatrických poruch. Srovnáme-li stav s obdobím před deseti lety, jedná se přibližně o 50procentní nárůst. Mezi nejčastější poruchy patří úzkostné stavy, panické stavy a deprese. Opět nelze validně hodnotit, protože stigmatizace oboru psychiatrie se snižuje, žáci si mohou vyhledat na internetu příznaky chorob a otevřeně o nich hovoří, vyhledávají lékařskou a psychologickou pomoc, užívají léky.

SZŠ Znojmo: Zhoršení psychického stavu této věkové kategorie je obecným jevem ve společnosti. Pokud žák s psychiatrickou diagnózou neztratí zdravotní způsobilost ke vzdělávání, tak se o těchto diagnózách většinou nedozvíme. O některých žácích víme, spolupracujeme s rodiči a školním psychologem. Neděláme a ani nemůžeme dělat průzkumy či jiná šetření ohledně psychiatrických diagnóz či léčení žáků u psychiatrů, takže přesné počty neznám.

SZŠ Karlovy Vary: Ano, pozorujeme nárůst zhruba o dvě procenta, nejčastěji úzkostně depresivní poruchy, panické ataky.

SZŠ Vsetín: Obecně nárůst psychiatrických onemocnění u žáků pozorujeme, vyčíslit jeho míru si však netroufáme. Spíše nás trápí, že pokud dítě potřebuje pomoc, je obtížné dětského psychiatra v reálném čase zajistit. K nejčastějším problémům, které se pak u nás ve škole vyskytly patří sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, úzkosti a depresivní ladění.

Týká se školy zvýšený počet žádostí o úplné nebo částečné omluvení z hodin tělesné výchovy? Pokud ano, čím si to vysvětlujete?

SZŠ Praha 4: Nárůst počtu těchto žádosti neevidujeme, je zhruba stejný jako v posledních dvou letech, vždy na základě vyjádření lékaře.

SZŠ Plzeň: I naší škole máme poměrně velké množství žádostí o uvolnění, částečné i úplné. Setkáváme se samozřejmě i s případy, kdy je žák v únoru v rámci přijímacího zřízení zdravotně způsobilý a v září již žádá o uvolněná z tělesné výchovy. Problém vidíme ve vyhýbání se pohybovým aktivitám, tento trend se přenáší již ze základních škol. Roli hraje i přístup rodičů, kteří žáka v tomto jednání podpoří nebo mu nedokáží čelit.

SZŠ Znojmo: Netýká, v současnosti mají uvolnění z tělesné výchovy čtyři žáci, kteří mají evidentně po operacích či zlomeninách. Jedná se tedy asi o 1,7 procenta žáků prokazatelně dočasně nezpůsobilých k tělesné výchově.

SZŠ Karlovy Vary: Ne, máme minimální počet žádostí, většinou po úrazu.

SZŠ Vsetín: V tomto směru nepozorujeme výraznější nárůst v porovnání s předchozím obdobím.

Pozorujete ze strany žáků i/nebo jejich rodičů růst agresivního chování?

SZŠ Praha 4: Ne ve větší míře.

SZŠ Plzeň: Zaznamenali jsme ze strany žáků agresivní chování na verbální úrovni, a to v řádech jednotek případů. Ze strany rodičů výjimečně v lehké formě.

SZŠ Znojmo: Rostoucí agresivita v chování je pozorovatelná opět v celé společnosti a školy jsou toho odrazem. Žádný výrazný nárůst za posledních pět let nepozoruji.

SZŠ Karlovy Vary: Vůbec ne, spíše se setkáváme s nešťastnými rodiči, kteří s námi úzce spolupracují při hledání cesty k úspěšnému studiu žáků s psychickými problémy.

SZŠ Vsetín: Ani zde nemůžeme konstatovat výraznější nárůst v porovnání s předchozím obdobím. Samozřejmě se ve vztazích mezi žáky občas s určitou mírou agrese setkáváme. Vyloženě agresivní chování směrem od žáka k učiteli jsme u nás dosud nezaznamenali.  Pouze ojediněle se také setkáváme se slovní útočností rodičů/zákonných zástupců.

Jaké preventivní kroky a opatření škola v oblasti duševního zdraví žáků činí?

SZŠ Praha 4: Možnost krizové intervence u výchovného poradce a metodika prevence, přijetí školní psycholožky do pracovního poměru, depistáž (aktivní vyhledávání rizikových znaků – pozn. red.) klimatu ve třídách.

SZŠ Plzeň: Se žáky s poruchami chování pracuje školní metodik prevence, výchovný poradce i školní psycholog. Případy agresivního chování pramení z nepodnětného rodinného prostředí, souvisí s nižší sociální inteligencí. Snahou všech pedagogů na naší škole je žáky nejenom vzdělávat, ale i vychovávat k příkladnému řešení problémů, konfliktů, učíme je respektovat a komunikovat na základě morálního a etického kodexu. V případě nevhodného chování jim ihned vysvětlíme, že takové chování je nežádoucí, při opakovaném nedodržování pravidel komunikace je tento způsob chování ošetřen výchovným opatřením i s ohledem ochránit práva ostatních žáků ve škole. Pokud by se jednalo o výraznou agresi, můžeme využít služeb krizové intervence ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Plzni a jejími krizovými interventy. V současné době se jedná o velmi mírné formy poruchy chování, které jsme schopni korigovat a řešit ve spolupráci školního poradenského pracoviště, rodičů a žáka.

SZŠ Znojmo: Ve škole působí školní psycholog a jeho služeb využívá asi 15 žáků. Výchovné problémy řešíme v rámci školního poradenského pracoviště a jednáním s rodiči a žáky. Naše škola je vedena v síti Zdravých škol a tyto principy se snažíme reálně naplňovat, vytvářet prostředí důvěry a zdravých vztahů mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem. Klíčová je role třídního učitele a jeho vztahu se žáky jeho třídy.

SZŠ Karlovy Vary: Žákům s psychickými problémy v naší škole pravidelně pomáhá školní psycholog, školní poradenské pracoviště, výchovný poradce školy a speciální pedagog. Snažíme se i o aktivní spolupráci s rodiči.

SZŠ Vsetín: Žádná zvláštní opatření, která by vybočovala z obvyklé školní praxe, neaplikujeme. Spoléháme na individuální a respektující přístup jednotlivých vyučujících, pozornost a vnímavost třídních učitelů a vlastní školní poradenské pracoviště (ŠPP), jehož součástí jsou nejen výchovné a kariérové poradkyně a metodička prevence, ale také školní psycholožka, která má v naší škole plný pracovní úvazek, v jehož rámci se věnuje nejen potřebám žáků, ale také pedagogů a rodičů. Samozřejmě také uplatňujeme podpůrná opatření a individuální vzdělávací plány dle pokynů krajské pedagogicko-psychologické poradny (KPPP). Ve zdravotnickém zařízení realizujeme pro studenty ve spolupráci s NCO NZO (Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, pozn. red.) a na doporučení Asociace zdravotnických škol systém psychosociální intervenční služby.