Zdravotní pojišťovny pokračují v jízdě na horské dráze. Schodkem skončilo jejich hospodaření v roce 2023 i loni, deficitní rozpočty naplánovala většina z nich i pro letošní rok. Příjmy z veřejného zdravotního pojištění totiž nejsou schopny držet krok s rostoucími výdaji na úhrady poskytovatelům zdravotní péče. Před nárazem do zdi zatím pojišťovny zachraňují jejich rezervy, které si nashromáždily v minulých letech. Finanční polštáře se však, jak ukazují data ministerstva zdravotnictví, povážlivě ztenčují.
Hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), u níž je pojištěno asi 60 procent občanů Česka, loni podle zatím předběžných čísel skončilo výdaji 302,9 miliardy korun a příjmy 297,9 miliardy. Pětimiliardový deficit tak byl v souladu se zdravotně pojistným plánem, schváleným v listopadu 2023. Udržet tento deficit nebylo podle generálního ředitele Zdeňka Kabátka zrovna jednoduché, protože hospodaření VZP ovlivnily vyšší výdaje praktických lékařů a ambulantních specialistů a také tři miliardy na platy protestujících lékařů. Záporné saldo bude kryto ze zůstatků minulých let. Pro letošek už schválený zdravotně pojistný plán počítá s deficitem 7,7 miliard korun.
Naplánovaný deficit ve výši zhruba 1,8 miliardy korun za rok 2024 by podle mluvčí Jany Schillerové měla dodržet také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR). Pro letošek plánuje deficit ve výši 1,77 miliardy korun. „Zdravotní pojišťovna tedy i v následujícím období, kvůli rychlejšímu tempu růstu nákladů oproti příjmům, bude hospodařit deficitně a čerpat tak své zůstatky z ostatních fondů ve prospěch Základního fondu zdravotního pojištění (ZFZP),“uvádí návrh zdravotně pojistného plánu na rok 2025.
Hospodaření České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP), jak na konci listopadu pro ZD uvedla její mluvčí Elenka Mazurová, by za rok 2024 mělo dopadnou lépe, než se plánovalo. Příjmy z veřejného zdravotního pojištění po přerozdělování totiž byly podle předběžných čísel o 500 milionů korun vyšší, zatímco náklady na zdravotní péči se zvýšily jen o 300 milionů. „Z toho tedy plyne, že saldo příjmů a nákladů základního fondu zdravotního pojištění bude zřejmě nižší než v platném zdravotně pojistném plánu 2024,“ konstatovala mluvčí. Podle ZPP zveřejněného na webu pojišťovny měl letošní deficit dosáhnout asi 950 milionů korun. „Existující deficity byly vždy řešeny na úkor rezerv, které se nám podařilo vytvořit ještě před rokem 2019,“ uvedla Mazurová. Deficitem by mělo hospodaření ČPZP skončit i letos. „Hospodaření ještě nemáme uzavřené, stále nám chodí vyúčtování od poskytovatelů ještě za rok 2024,“ dodala mluvčí na dotaz ZD před pár dny. Pro rok 2025 by měly celkové příjmy základního fondu zdravotní péče (ZFZP) dosáhnout 58,1 miliardy korun a celkové výdaje 59 miliard.
Mohlo by vás zajímat
OZP zdravotní pojišťovna zakončila podle předběžných čísel loňský rok s příjmy ZFZP ve výši 32,3 miliardy korun a celkovými příjmy po očištění o příděly do fondů 32,4 miliardy. Výdaje na zdravotní služby dosáhly hodnoty 31,6 miliardy korun a jejich výše podle mluvčího Františka Tlapáka odpovídala plánovaným hodnotám. Celkové výdaje OZP po očištění o příděly do fondů činily 32,7 miliardy.
„V roce 2025 plánuje OZP mírně kladnou bilanci příjmů a výdajů ZFZP, ale to pouze za cenu využití prostředků určených k zajištění provozního chodu pojišťovny. K tomuto opatření musí OZP přistoupit navzdory existenci Vládního usnesení o vyrovnaném hospodaření, které zavazuje Ministerstvo zdravotnictví k tomu, aby úhradovou vyhlášku napsalo tak, aby umožnilo systému veřejného zdravotního pojištění hospodařit vyrovnaně,“ konstatoval mluvčí Tlapák. „U příjmů po přerozdělování plánuje OZP nárůst o 4,7 procenta oproti roku 2024, výdaje na zdravotní služby porostou o 5,6 procenta oproti roku 2024. Nejvýraznější nárůsty ve srovnání s rokem 2024 jsou v segmentu poskytovatelů následné a dlouhodobé lůžkové péče a také v souvislosti s úhradou centrové léčby,“ dodal.
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) loni podle předběžných údajů dosáhla celkové příjmy 6,67 miliardy korun, z toho příjmy ZFZP činily 6,66 miliardy. Předběžné celkové výdaje byly 6,51 miliardy, z toho výdaje na zdravotní služby 6,29 miliardy. „Celkový výsledek hospodaření nelze v tuto chvíli ještě stanovit. Ještě není zaúčtován předpis pojistného a peníze za prosinec včetně opravných položek a především dosud nejsou vytvořeny dohadné položky k vyúčtování za poskytnuté zdravotní služby, které mohou mít na celkový výsledek zásadní vliv. Aktuálně však předpokládáme spíše deficitní výsledek,“ řekl ZD asistent ředitelky ZPŠ Petr Kvapil. Pro rok 2025 je podle něj zdravotně pojistný plán sestaven jako deficitní. Závazky za zdravotní služby se mají zvýšit o 5,5 procenta, výnosy z pojistného po přerozdělování o tři procenta. „Situaci řešíme především krytím ze zůstatků z předchozích let,“ vysvětlil Kvapil přístup ZPŠ k řešení minulých i budoucích deficitů.
Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) ještě svou bilanci hospodaření za loňský rok neuzavřela. „Ale saldo příjmů a nákladů je očekáváné horší než ve zdravotně pojistném plánu na rok 2024,“ řekl ZD ekonomický ředitel Pavel Kolář. Příjmy z přerozdělování loni podle něj činily 31,2 miliardy korun a celkové příjmy pak 31,6 miliardy, což znamená o téměř 300 milionů korun lepší výsledek, než se plánovalo. Výdaje na zdravotní péči dosáhly 30,4 miliardy korun a celkové náklady převýší 32 miliard. V roce 2025 očekává VoZP příjmy po přerozdělování 33,1 miliardy a celkové příjmy 33,6 miliardy korun a výdaje na zdravotní služby 32,1 miliardy korun. Do provozního fondu, fondu prevence a rezervního fondu pojišťovna převede celkem zhruba 1,08 miliardy korun a z prostředků fondu reprodukce posílí částkou 100 milionů korun ZFZP.
„Finální výsledky hospodaření RBP zdravotní pojišťovny budou známy až po auditu účetní závěrky, který aktuálně probíhá. Z předběžných výsledků hospodaření ale očekáváme, že naše závěrečná finanční bilance bude v souladu se Zdravotně pojistným plánem pro rok 2024,“ řekl ZD mluvčí RBP zdravotní pojišťovny Ivo Čelechovský. Podle plánu počítala RBP pro rok 2024 s deficitem 397 milionů korun. Pro rok 2025 plánuje RBP příjmy z veřejného zdravotního pojištění ve výši zhruba 19,3 miliardy korun, plánované výdaje za zdravotní služby by pak měly dosáhnout asi 18,8 miliardy. „RBP k úhradě deficitu nepoužívá rezervní fond, ale kladné zůstatky základního fondu zdravotního pojištění, které jsou prozatím dostatečné. V roce 2025 výhledově očekáváme snížený příděl prostředků ze ZFZP do provozního fondu a nepřidělené finanční prostředky plánujeme ponechat na úhradu zdravotní péče,“ uzavřel mluvčí.
Deficity se zabydlely
Rok 2023 zakončily zdravotní pojišťovny deficitem 1,8 miliardy korun. Tento výsledek, který plyne ze státního závěrečného účtu za předminulý rok, je o něco horší, než se ještě nedávno uvádělo. Podle prvotních plánů měl deficit dosáhnout nejprve 1,5 miliardy, takto s tím počítal platný návrh státního rozpočtu na rok 2023. Posléze byl odhad deficitu upraven na minus 1,6 miliardy korun.
Za rok 2024 měl – opět podle projekce respektive schválených zdravotně pojistných plánů – deficit dosáhnout 7,57 miliardy korun při celkových příjmech 502,55 a výdajích 510,12 miliardy. V polovině loňského října ale ministerstvo zdravotnictví hodnotu deficitu aktualizovalo na zhruba 11 miliard korun. Z toho tři miliardy šly na konto zvýšení platů, které po dohodě s protestujícími lékaři vyplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Pokud jde o rok 2025, MZd v polovině října uvedlo, že se drží vládního úkolu připravit nedeficitní rozpočty. „Vládní usnesení nás zavázalo k tomu připravit vyrovnané hospodaření systému zdravotního pojištění. Nad rámec úhradové vyhlášky ale mohou zdravotní pojišťovny, které vládním usnesením vázané nejsou, uzavírat individuální úhradové dodatky, kterými mohou podpořit konkrétní poskytovatele zdravotní péče nebo celé zdravotní segmenty. A zástupci ministerstva zdravotnictví ve správních radách zdravotních pojišťoven toto budou podporovat,” řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Vedle úhradové vyhlášky ovlivňují hospodaření i neočekávané vlivy
Do hospodaření zdravotních pojišťoven zasahují také neočekávané vlivy. Naprosto katastrofální vliv měla pandemie covidu, která zasáhla svět v roce 2020 a která zvýšila objem poskytovaných zdravotních služeb, léčiv a zdravotních prostředků. A vyžádala si i vyplacení mimořádných odměn lékařům a dalšími zdravotnickému personálu. Nicméně pojišťovny dostaly zásadní podporu od státu v podobě skokového zvýšení úhrad za takzvané státní pojištěnce, kam patří děti, důchodci, studenti či lidé na rodičovské dovolené. Příspěvek se od ledna 2020 zvýšil 1 018 na 1 567 korun.
Od doby covidu však nastávají i další neočekávané vlivy. VZP měla na loňský rok naplánovaný deficit pět miliard korun. Ten také dodržela. Ale jak před pár dny uvedl generální ředitel VZP Zdeněk Kabátek, udržet deficit na zmíněné úrovni nebylo úplně snadné. Do hospodaření pojišťovny totiž zasáhly neočekávané faktory, jako vyšší výdaje praktických lékařů a ambulantních specialistů. K výdajům navíc neočekávaně přibyly tři miliardy korun, které šly v rámci memoranda s protestujícími lékaři na zvýšení jejich platů. Další karta vpadla do hry na příjmové straně. Zatímco v jiných letech se VZP dařilo vybrat ze zdravotního pojištění tak o procento více, než předpokládal plán, loni to bylo o pouhou desetinu nad plán. V letošním roce už VZP do svého zdravotně pojistného plánu zahrnula deficit ve výši 7,7 miliardy korun.
Nečekaným vlivům čelila také RBP. Její příjmy loni negativně ovlivňoval výpadek pojistného v souvislosti s existenčními problémy společnosti Liberty a jejím dodavatelským řetězcem. Podle mluvčího Iva Čelechovského nicméně pojišťovna situaci vybalancovala úsporami na straně výdajů.
Pojišťovny kritizují přístup státu
Zdravotní pojišťovny přístup státu už delší dobu kritizují. „Rok 2024 bude nadále ovlivňován externími a neočekávanými faktory, jako jsou zejména inflace a vyšší ceny energií. Ministerstvo zdravotnictví, vědomo si těchto rizik, se rozhodlo nerespektovat výsledky dohodovacího řízení a úhrady poskytovatelům zdravotních služeb pro rok 2024 nastavilo úhradovou vyhláškou nad úroveň očekávaného výběru pojistného, a sice na 7,7 procenta. Tím opětovně dochází k vytvoření Zdravotně pojistného plánu RBP na rok 2024 se ztrátovým hospodařením, které bude muset být financováno zůstatky předchozích let,“ uvádí RBP ve svém zdravotně pojistném plánu na rok 2024.
Na úhradovou vyhlášku kriticky poukazuje také ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář. „Bohužel i úhradová vyhláška na rok 2025 je koncipována jako deficitní – tedy příjmy roku 2025 u žádné ze sedmi zdravotních pojišťoven nepokryjí náklady roku 2025 – toto prohloubí deficit systému veřejného zdravotního pojištění jako celku a bude to znamenat existenci závazků po lhůtě splatnosti nejen u VoZP, ale s vysokou pravděpodobností i u dalších pojišťoven. Bez razantního snížení tempa růstu nákladů nebo bez navýšení zdrojů systému se deficit bude v dalších letech prohlubovat. Zdravotní pojišťovny budou přijímat nepopulární opatření ke snížení nákladů na zdravotní služby,“ uvedl pro ZD.
Polštáře se ztenčují
Zdravotní pojišťovny většinou hovoří o tom, že jsou schopny své deficity doposud pokrývat z úspor, které nahromadily v předchozích letech. Tím mají na mysli zejména fondy mimo Základní fond zdravotního pojištění.
Je ale evidentní, že zdravotní pojišťovny své úspory pomalu odčerpávají. Zůstatky pojišťoven na bankovních účtech se snižují, přičemž je třeba si uvědomit, že jsou to disponibilní zůstatky a pouze samotný Rezervní fond je výjimkou. V roce 2020 mělo sedm existujících zdravotních pojišťoven na svých běžných účtech celkový zůstatek (v souhrnu všech fondů) 64,4 miliardy korun. Ke konci roku 2022 to podle dat ministerstva zdravotnictví bylo necelých 57 miliard korun, v závěru loňského roku už jen 47,70 miliard. V Rezervním fondu měly zdravotní pojišťovny ke konci roku 2022 celkem 5,49 miliardy korun a v závěru loňského roku 6,63 miliardy korun. Z toho téměř 60 procent (3,9 miliardy korun) měla na svém účtu největší zdravotní pojišťovna VZP.
Pokud jde jen o samotný ZFZP, tam měly pojišťovny na konci roku 2022 celkem 25,48 miliardy korun, na konci loňského roku už jen 15,06 miliardy. Například ZP MV ČR ve svém zdravotně pojistném plánu na rok 2024 připomíná, že v roce 2020 měla na běžném účtu ZFZP 5,69 miliardy korun, v roce 2021 to bylo 3,06 miliardy a pro rok 2024 už to podle zdravotně pojistného plánu mělo být jen 504 milionů.
