Pupečníková krev zachránila před 20 lety poprvé život. Odborníci varují před komercí

Krev novorozence, která zůstane po přerušení pupečníku v placentě, pomáhá zachraňovat lidské životy. Obsahuje totiž buňky zajišťující obnovu krve a podobně jako kostní dřeň je používána k léčbě nádorových onemocnění. V ČR poprvé úspěšně transplantovali pupečníkovou krev před dvaceti lety 1. listopadu.

Příjemcem byl osmiletý chlapec s vrozenou poruchou imunity. V pražském Motole v létě toho roku získali pupečníkovou krev jeho sourozence, kterou potom v listopadu transplantovali. Průběh zotavování chlapce byl sice komplikovaný, ale úspěšný.

Pupečníková krev zajišťuje výměnu potravy a kyslíku mezi matkou a plodem. Po porodu se většinou likviduje. Nicméně se přišlo na to, že je bohatá na kmenové buňky.

Mohlo by vás zajímat

<strong>Národní kardiovaskulární plán cílí na prevenci. I přes vysokou dostupnost a kvalitu péče nemocných přibývá</strong>

Kmenovou buňku si je možno představit jako buňku, která ještě nezná svůj úkol, může se z ní stát například krvinka, buňka některého orgánu nebo tkáně. Záleží na situaci v organismu, který sám rozpoznává, jak se má konkrétní kmenová buňka proměnit.

Díky této schopnosti kmenových buněk je možné obnovit nemocí poškozenou tkáň. Výhodou pupečníkové krve je takzvaná imunitní nezralost, která způsobuje méně pozdějších komplikací.

Vůbec první transplantace pupečníkové krve byla úspěšně provedena v roce 1988 v Paříži. Dětské pacientce byly transplantovány buňky pupečníkové krve od sourozence. Později se tyto transplantace začaly realizovat i od nepříbuzenských dobrovolných dárců.

Pro nepříbuzenské transplantace se začaly na světě budovat banky pupečníkové krve. Nejrozsáhlejší banka je v New Yorku, kde je nashromážděno přes dvacet tisíc štěpů.

V Praze funguje banka pupečníkové krve od roku 1996 při Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Tato instituce vyšetřuje a uchovává štěpy pupečníkové krve. V současné době disponuje asi pěti tisíci štěpy.

V České republice vznikla v roce 2011 mezinárodní pracovní skupina odborníků, kteří se specializují na informační a osvětovou činnost týkající se pupečníkové krve. O rok později tato pracovní skupina zavedla linku na ochranu rodičů, aby tak zamezila praktikám některých společností, které vyvíjejí na budoucí rodiče nátlak k odběru pupečníkové krve.

Banka pupečníkové krve varuje před komerčními odběry

Banka pupečníkové krve, která v ČR funguje, shromažďuje pupečníkovou krev od matek, jež ji darovaly pro bezplatné použití. Podle zakladatele banky Petra Kobylky si komerční firmy nejen nechávají za odběr a uchování platit, ale slibují také vyléčení nemocí, jejichž léčba je zatím ve fázi experimentu.

“Volají nám rozhořčené maminky, že jsme je kontaktovali ohledně odběru pupečníkové krve pro vlastní potřebu. Z nejasných důvodů, když si lidé zadají číslo do Google, objeví se i naše banka. Od telefonických praktik těchto firem se distancujeme,” řekl Fales.

Komerční projekty si počítají za odběr pupečníkové krve až 40.000 korun a roční poplatky za skladování. Hájí se tím, že samofinancované uchování pro vlastní potřeby neohrožuje dárcovské projekty zaměřené na pomoc co největšímu počtu nemocných. Komerční projekty propagují regenerativní medicínu, podle Falese ale zatím neexistuje žádný jasný důkaz, že by kmenové buňky z pupečníkové krve byly významně lepší než ty, které je možno odebrat z kostní dřeně.

Aktuálně je k bezplatnému využití uloženo v Praze, Brně a Hradci Králové 5305 zamražených štěpů pupečníkové krve. V Českém registru dárců kostní dřeně jsou data o 4120 bezplatně vyšetřených štěpech, zbytek podstupuje v karanténě testy, pokud nevyhoví, vyřadí se.

Banka pupečníkové krve ČR v Ústavu hematologie a krevní transfúze byla dosud požádána o informace ke konkrétnímu skladovanému štěpu ve více než 800 případech. “K transplantaci bylo vydáno 86 štěpů, a to prakticky do celého světa,” upřesnil Fales. Vedle anonymních štěpů je v bance 220 štěpů pro příbuzenské použití, kdy při porodu zdravého dítěte se odebere pupečníková krev pro jeho nemocného sourozence. Použito bylo šest štěpů, z nich tři s kostní dření.

Krvetvorné buňky se používají k transplantaci u pacientů s rakovinou krve, těžkou formou imunitní nedostatečnosti a vrozeným metabolickým onemocněním. Pupečníková krev je nadějí pro ty, kterým se nepodařilo najít dárce kostní dřeně. Výhodou pupečníkové krve je rychlá dostupnost – štěp už je vyšetřen a zamrazený uložen. Zatímco hledání v registru dárců dřeně může trvat měsíce, navíc dárce už nemusí chtít dřeň dát, či mu to znemožní nemoc, čas od vyhledání štěpu pupečníkové krve do transplantace se počítá v týdnech. “A známe případy, kdy to bylo do deseti dnů,” podotkl Fales.

Další výhodou pupečníkové krve je její imunitní nezralost. U dárce a příjemce se vyšetřuje shoda v imunitním systému. U kostní dřeně je povolena jedna neshoda, výjimečně dvě. U pupečníkové krve je jedna neshoda běžná a dvě neshody časté. “To znamená, že štěp pupečníkové krve může dát šanci na život i pacientům, pro které není možné najít shodné dárce či štěp a bez tohoto zákroku by zcela jistě zemřeli,” ocenil lékař.

-čtk-