Vysoká neúspěšnost studia, problematické umisťování na praxi i překážky ze stran rodičů nezletilých pacientů. Pomoci ve vzdělávání dětských sester by mohly systémové změny i „akutní“ opatření. Na konferenci Bez sester to nejde II, která v Poslanecké sněmovně proběhla pod záštitou poslankyň Ivany Mádlové a Věry Adámkové, o tom promluvila proděkanka pro zahraniční vztahy a vedoucí Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Ostravské univerzity Darja Jarošová.
Dětské sestry se v současné době vzdělávají na šesti institucích – 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Lékařské fakultě Ostravské univerzity, Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, Fakultě zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.
Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou podle Jarošové vidět geograficky, kdy například Jihočeská univerzita těží z výsadního postavení v kraji. Naopak konkurence se pak týká Moravskoslezského kraje, kde je v rozmezí jen pár desítek kilometrů hned několik institucí vzdělávajících dětské sestry. Školy také vykazují rozdílné zkušenosti se studenty. Zatímco dvě z nich hlásí přes 150 zájemců, kvalitní výběr 30 studentů za rok a propadovost 30 procent a méně, zbylé školy dodaly data, která už tak pozitivní nejsou – vyšší neúspěšnost u přijímacích zkoušek, méně zapsaných a propadovost dosahující i 60 procent.
Rodiče ošetření svého dítěte studentkou nedovolí
V případě problematiky neúspěšnosti studia dětských sester na vysokých školách Jarošová upozorňuje na její potenciální provázanost s náročností studia vzhledem ke vzdělávacím standardům. Komplikované je také umisťování studentů na praxi a plnění výkonů. „Dětská oddělení nebývají v každé nemocnici, případně nemají tak velký počet lůžek nebo obložnost. Dalším problémem mohou být rodiče, kteří třeba nedovolí, aby jejich děti v rámci praxe ošetřovaly studentky,“ podtrhává Jarošová.
Potíží je také omezené uplatnění absolventů, kteří mohou působit pouze na pediatrických pracovištích. Riziko odchodu z profese, případně ze zdravotnictví jako takového, hrozí podle Jarošové nejen kvůli možné nespokojenosti, ale i vyhoření.
„Pak máme také problém se zahraniční spoluprací na vysokých školách, protože v Evropské unii, kromě Irska a několika pokusů škol v Itálii, prakticky neexistuje dětská sestra jako bakalářské pregraduální studium,“ dodává Jarošová další aspekt vzdělávání dětských sester.
Mohlo by vás zajímat
Revize kvalifikačního standardu je na místě
Jarošová dále zmiňuje výzkum Sociologického ústavu Akademie věd z loňského roku, kdy v rámci projektu KULTIMED (Kultivace medicíny, pozn. red.) proběhlo hodnocení vysokoškolského prostředí očima bezmála tří tisíc studentů z dvanácti oborových skupin. Ze studie vyplynulo, že z pohledu celkové spokojenosti se studiem vykazují nelékařské obory, kam studující v oboru dětské sestry patří, vůbec tu nejmenší spokojenost (63 procent).
Nelékařské zdravotnické obory také vykázaly největší podíl studujících, kteří v souvislosti se studiem zažívali úzkosti, nervozitu nebo stres více než polovinu dní v měsíci, konkrétně šlo o 55 procent z nich. Více než pětiny dotázaných se pak týkala zkušenost se zesměšňováním, ponižováním či urážkami, horší výsledky v tomto směru vykázaly pouze lékařské zdravotnické obory a obory zemědělství, lesnictví a podobných oborů. Nelékařské zdravotnické obory navíc zaujaly přední příčku v hodnocení časové náročnosti studia jako vysoké až neúměrně vysoké (75 procent).
Co by situaci mohlo zlepšit? Podle Jarošové je třeba zvážit revizi kvalifikačního standardu dětských sester i všeobecných sester, který v současné době vychází z koncepce z 90. let. „Poskytovatelé zdravotnických služeb by mohli definovat očekávanou úroveň znalostí a dovedností absolventů, základ pro nový kvalifikační standard by byl založený na výstupech z učení,“ vysvětluje a dodává, že kromě systémových změn by se v rámci „akutních opatření“ mohlo umožnit všeobecným sestrám znovu absolvovat obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče v pediatrii nebo akreditovaný kvalifikační kurz.
