Úhradová vyhláška pro rok 2025 zvýšila nemocnicím úhrady v průměru o 1,2 procenta, minimálním požadavkem odborů je navýšení mzdových tarifů o 1400 korun. Řada nemocnic ovšem na zvýšení mezd nemá prostředky. Finance často musí poskytovat kraje, i jejich možnosti jsou ale omezené, jak vyplynulo ze zápisů z jednání mezi některými kraji a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR).

Zvýšit mzdy neumožňuje současná vyhláška například zaměstnavatelům v Královehradeckém kraji. „Situace v nemocnicích v kraji je dokonce natolik závažná, že pokud by kraj nedofinancoval loňské zvýšení mezd, tak většina nemocnic skončí ve ztrátě,“ informovaly odbory v zápisu ze společného jednání. Hejtman Petr Koleta a radní pro zdravotnictví Jiří Mašek (oba ANO) doplnili, že v krajském rozpočtu je částka 100 milionů korun, která nemocnicím zvýšení mezd z roku 2024 kompenzuje. I letošní navýšení kraj dofinancuje dalšími sty miliony korun.

V Karlovarském kraji se v souvislosti s úhradovou vyhláškou řešila ústavní stížnost, kterou aktuálně připravuje Asociace českých a moravských nemocnic. Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) sdělila, že ona sama stížnost podpoří a podnětem se bude zabývat i jako senátorka. Stížnost podporuje také Středočeský kraj, kde průměrné zvýšení úhrad pro krajské nemocnice činí pouze 0,7 procenta.

K nerovnoměrným úhradám dochází i v Ústeckém kraji. Kraj se podílí na financování zdravotnické záchranné služby zhruba z poloviny a poskytl také finanční prostředky na nároky záchranářů při dopočtu covidových odměn. Nemocnice dosud podporoval v investicích, nikoli provozu. „Pokud by chtěla Krajská zdravotní zvýšit platy o 1400 korun, tak se jedná o náklad zhruba čtvrt miliardy,“ stojí v tiskové zprávě. Předseda představenstva Krajské zdravotní Jan Landa dále uvedl, že také Krajská zdravotní podporuje narovnání úhrad a podání žaloby k Ústavnímu soudu na protiústavnost vyhlášky.

Středočeské nemocnice nemohou konkurovat na trhu práce

Vážnost situace ve Středočeském kraji potvrdili hejtmanka Petra Pecková (STAN) i náměstek pro oblast zdravotnictví Petr Pavlík (ODS). Přestože kraj rozumí očekávání zaměstnanců, jeho možnosti jsou omezené. Má totiž jednu z nejnižších částek příjmů na obyvatele v rámci rozpočtového určení daní.

„Mzdové tarify zdravotních sester-specialistek jsou ve středočeských nemocnicích až o 15 000 korun nižší než v pražských příspěvkových organizacích. Nemocnice tak nejsou schopny konkurovat na trhu práce v regionu – průmyslové podniky často nabízejí lepší výdělky než zdravotnictví. Mnoho zdravotníků také zvažuje změnu pracovního místa, dojíždění do Prahy se vyplatí,“ argumentují odbory potřebu navýšení mezd. Kolektivní smlouvy většiny středočeských nemocnic jsou platné do konce března, kraj tedy plánuje s odbory dále jednat.

Mohlo by vás zajímat

Karlovarský kraj poskytuje finance nejen nemocnicím, financuje i provoz zdravotnické záchranné služby. Podle členů krajské rady záchranáři letos neobdrželi mimořádné odměny, možná jak jediní v republice. „Odbory si jsou vědomy toho, že odměny nejsou nárokové, ale mnozí zdravotníci jejich nevyplacení vnímají jako formu potrestání za to, že se přihlásili o své nároky,“ vysvětlila Žitníková.

Nedostatek a vysoká fluktuace pracovníků v sociálních službách

Jednání budou pokračovat i ve Zlínském kraji. Odbory během posledního jednání požádaly hejtmana Radima Holiše (ANO), který je zároveň předsedou Asociace krajů ČR, o koordinovaný vstup hejtmanů do jednání o úhradách. Holiš se problémem plánuje zabývat, k dalšímu postupu je ale podle něj nutné získat ekonomické podklady z nemocnic.

Zlínský kraj také trápí nedostatek pracovníků v sociálních službách a jejich vysoká fluktuace. Podle předsedkyně krajské rady Marcely Holčákové objem peněz limituje zaměstnavatele při vytváření kvalitních pracovních podmínek a slušného odměňování zaměstnanců. Hejtman uvedl, že sociální služby jsou jednou z priorit kraje, žádné zásadní změny v této oblasti ale neplánuje.

Téma sociálních služeb řeší i v Ústeckém kraji. Přestože zaměstnanci v sociálních službách obdrželi nové platové výměry a platy se zvýší podle vládního nařízení a rozdělila se také dotace z ministerstva práce a sociálních věcí, kraj navzdory svému požadavku obdržel o téměř 800 milionů méně. Řadu zařízení, nejen svých, tak musí dofinancovávat. Podle náměstka hejtmana Jiřího Kulhánka je nutné sociálním službám věnovat zvýšenou pozornost. Zmínil, že kraj nelimituje zaměstnavatele v sociálních službách zastropováním objemu financí na platy.