Vládní a koaliční politici na Slovensku občas pronesou poznámku o vystoupení Slovenska z Evropské unie (EU). Poté prohlašují, že se nic takového nepřipravuje. Tímto způsobem komunikace však zároveň zasévají do myslí některých lidí pochybnosti. Zdravotnický deník přináší přehled dopadů členství v EU na slovenský zdravotnický systém, aby bylo jasné, co by vystoupení z EU pro zemi v této oblasti znamenalo.

Michaela Bereta z tiskového oddělení Zastoupení Evropské komise ve Slovenské republice pro Zdravotnícký deník uvedla, že v oblasti veřejného zdraví Evropská komise spolupracuje s členskými státy na vybudování silné Evropské zdravotnické unie. „Jejím úkolem je chránit zdraví evropských občanů, zlepšovat systémy zdravotní péče a zajišťovat, aby země EU mohly reagovat na společné výzvy. Unie pracuje v mnoha oblastech, například zajišťuje přístup k lékům a zdravotnickým prostředkům pro všechny občany, zvyšuje důvěru v očkovací látky, ale také bojuje proti rakovině. EU také podporuje digitalizaci zdravotní péče a služeb a zodpovědné označování potravin,“ vysvětlila Bereta. Kromě stanovování právních předpisů a norem pro zdravotnické výrobky a služby poskytuje EU také finanční prostředky na zdravotnické projekty v celé Unii.

Zajišťuje koordinovanou reakci jednotlivých států na závažné zdravotní hrozby, jako byla pandemie covid-19. Díky společnému evropskému přístupu a jednáním se účinné vakcíny dostaly na Slovensko ve stejnou dobu jako do všech ostatních členských států EU a usnadnil se společný nákup zdravotnického materiálu. Vlády členských států při řešení problémů podporují také dvě specializované agentury, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropská agentura pro léčivé přípravky.

Projekty a investice

Pokud jde o evropské investice, EU4Health poskytuje členským státům EU finanční prostředky na zlepšení zdraví jejich obyvatel, řešení přeshraničních zdravotních hrozeb, zlepšení dostupnosti a cenové dosažitelnosti léčiv, zdravotnických prostředků a výrobků nezbytných v krizových situacích a zvýšení odolnosti systémů zdravotní péče. Zahrnuje také opatření na přilákání a udržení zdravotních sester a zatraktivnění této profese. Do zdravotnických systémů, výzkumu, infrastruktury nebo širších zdravotnických aspektů investují i další programy EU, mezi něž patří zejména klastr Zdraví programu Horizont Evropa, fondy soudržnosti EU, hovorově eurofondy, nebo Mechanizmus na podporu obnovy a odolnosti.

Díky evropskému průkazu zdravotního pojištění mají Slováci, kteří nečekaně onemocní během krátkodobého pobytu v jiné zemi EU, stejná práva na zdravotní péči jako pojištěnci v dané zemi. EU rovněž přijímá právní předpisy na boj proti šíření padělaných léků, které mohou vážně ohrozit veřejné zdraví, pro zajištění dostupnosti důležitých léků a pro normy týkající se kvality a bezpečnosti orgánů určených k transplantaci. Existují evropské iniciativy, jako je Evropský akční plán pro dárcovství a transplantace orgánů, který posílil spolupráci v oblasti přeshraničního dárcovství mezi zeměmi EU a umožnil čekatelům na transplantaci přístup k většímu počtu orgánů, a Evropský plán boje proti rakovině.

Evropská komise každoročně zveřejňuje onkologické profily zemí v oblasti boje proti rakovině pro všechny členské státy. Nejnovější výsledky pro Slovensko jsou však nelichotivé. Podle údajů je odhadovaný výskyt rakoviny v zemi vyšší než průměr EU, a to zejména u mužů. Úmrtnost na rakovinu je na Slovensku nejvyšší v EU, i když v letech 2011-2021 došlo k výraznému snížení. Ve většině rizikových faktorů rakoviny, včetně nadváhy, nízké úrovně fyzické aktivity, nízké spotřeby ovoce a zeleniny, znečištění ovzduší a očkování proti lidskému papilomaviru (HPV), který může způsobit několik typů rakoviny, patří Slovensko do spodní třetiny zemí EU. Podle Evropské komise je hlavní důraz kladen na zlepšení infrastruktury a monitorování údajů o rakovině, protože Národní onkologický registr obsahuje informace pouze do roku 2014 a neexistují žádné screeningové registry.

Mohlo by vás zajímat

Další z dlouhodobých iniciativ Evropské komise se věnuje zlepšování duševního zdraví, zejména v oblastech prevence depresí a sebevražd, podpory odolnosti, lepšího přístupu ke službám duševního zdraví a duševního zdraví ve školách. V roce 2023 Komise představila komplexní celoevropský přístup k duševnímu zdraví, který uznává duševní zdraví jako nedílnou součást celkového zdraví člověka.

Ztráta důvěry, volného pohybu i evropských spoluprací

Zdravotnický deník se na toto téma zeptal také analytiků, kteří se shodli, že odchod z EU by byl pro slovenské zdravotnictví katastrofou.

„Před začátkem covidové pandemie Evropská komise do organizace a řízení zdravotnických systémů členských zemí do značné míry nezasahovala. Existovaly sice harmonizované požadavky například na uznané vzdělávání a řada společných výzev a projektů, ale hlavním přínosem našeho členství v EU byly fondy, jejichž čerpání Komise podmiňovala realizací reforem či některých projektů, které měly sektor přiblížit úrovni západní Evropy,“ uvedl zdravotnický analytik Martin Smatana s tím, že naprosto dominantním zdrojem financování kapitálových výdajů se staly evropské peníze z různých operačních programů. V souvislosti s pandemií se rozšířil přístup Evropské komise, která zahájila řadu společných projektů v rámci Evropské zdravotnické unie s větším přesahem do kompetencí členských států, které Michaela Bereta zmiňuje výše. Cílem datové reformy Evropského zdravotnického datového prostoru (EHDS) je rovněž zpřístupnit zdravotní údaje a péči lidem v celé Unii. „Pokud bychom z EU vystoupili, určitě bychom nebyli součástí těchto projektů, čímž by se u nás časem stala například nedostupnost léků ještě výraznějším problémem, ještě méně bychom se zapojovali do projektů výzkumu a vývoje a celkově bychom se propadli v žebříčcích kvality zdravotní péče,“ zhodnotil Smatana.

Zdravotní analytička Jana Ježíková dodala, že to, co Slovensko čeká v případě odchodu z EU, lze vidět na příkladu Velké Británie a brexitu, i když jen částečně. „V Británii byla zavedena cla, celní kontroly a administrativní povinnosti, které zpomalily dodavatelské řetězce. Kvůli těmto věcem by se zvýšila i cena léků na Slovensku, a dokonce bychom mohli přijít o dodávky. Přišli bychom o členství v Evropské agentuře pro léčivé přípravky, což by znamenalo, že všechny léky by musel schvalovat náš registrační orgán, Státní ústav pro kontrolu léčiv, což by způsobilo již tak velké zdržení na našem trhu. Ztratili bychom nebo by se výrazně snížila dostupnost účasti v klinických studiích, které prospívají našim pacientům,“ uvedla Ježíková. I kdyby se podle ní časem podařilo něco vyřešit dohodami s EU nebo členskými státy, některé problémy by přetrvávaly.

Podle analytika by frustrace ze ztráty investic do slovenského zdravotnictví vedla k odchodu zejména mladších, vzdělanějších a jazykově vybavenějších lidí ze Slovenska a země by čelila nedostatku specializovaných zdravotnických pracovníků. „Volný pohyb osob by mohl skončit, což by znamenalo, že občané EU by zde již nemohli automaticky žít a pracovat bez povolení, což by vedlo k poklesu počtu pracovníků z EU. Jako země mimo EU bychom byli mnohem méně atraktivní pro zaměstnávání, pro příchod nových zaměstnavatelů,“ uvedla Ježíková s tím, že si to ani nechce představovat.

Martin Vlachynský, analytik Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS), upozornil, že případný slovexit by měl výrazné dopady na zdravotnictví, a to zejména prostřednictvím nepřímého efektu ekonomického šoku v podobě poklesu příjmů z odvodů, nutnosti velkých škrtů a následného úpadku zdravotnických zařízení. „85 procent našeho vývozu směřuje do zemí EU, pro porovnání, ve Velké Británii to před brexitem bylo 45 procent. Nemluvě o tom, že vystoupení by s největší pravděpodobností znamenalo okamžitý bankrot země, protože by se zhroutila důvěra investorů ve slovenské dluhopisy. Ty jsou nyní implicitně garantovány ostatními členy eurozóny a Evropskou centrální bankou,“ uvedl analytik INESS. „Přímý efekt v podobě ztráty evropských fondů a některých institucionálních vztahů při uznávání diplomů, ztráty přístupu k mnoha lékům a podobně by byl v takové tsunami jen zanedbatelnou kapkou,“ doplnil.