Česko bude na boj s nemocemi srdce, které jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, žádat evropské peníze. Na tiskové konferenci k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu to na dotaz ČTK řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podobné plány k rakovině přinesly ČR více než 18 miliard korun. Plán v prosinci schválila vláda, podobný má šest evropských zemí, na celounijní úrovni je dokument zatím v počáteční fázi.

Každý rok nemocem srdce v ČR podlehne 40 tisíc lidí, jde o třetinu všech úmrtí. „Velmi často jde o úmrtí předčasná,“ uvedl Válek. Cílem plánu je podle něj hlavně prodloužit dobu dožití ve zdraví. „Nezabráníme tomu, aby velká část populace finálně umřela na kardiovaskulární onemocnění. Chceme ale, abychom je mohli začít léčit později než teď,“ dodal. V absolutních počtech bude úmrtí na nemoci srdce přibývat kvůli stárnutí populace. Mezi roky 2020 a 2040 v Česku přibude 540 tisíc seniorů nad 65 let, počet lidí nad 85 let se více než zdvojnásobí.

S některou z nemocí srdce či cév se v roce 2023 léčilo 28 procent Čechů, tři procenta s nimi skončila v nemocnici. Za deset let se počet léčených zvýšil o více než pětinu. S vysokým krevním tlakem se léčilo téměř 2,2 milionu lidí, skoro 375 tisíc se srdečním selháním. Roční náklady, které kromě léčby zahrnují i pracovní schopnost, se odhadují na 125 miliard korun. „Mezi hlavními diagnózami dominuje ischemická choroba srdeční, selhání srdce a mrtvice,“ uvedl ministr.

Příčinou ischemické choroby srdeční je ateroskleróza, tedy kornatění srdečních tepen. K tomu dochází kvůli ukládání tuku do jejich stěny, postupně může dojít až k ucpání tepny a vzniku krevních sraženin. Nedokrvení srdce se akutně projeví bolestí na prsou způsobenou buď anginou pectoris nebo srdečním infarktem. Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatečné množství krve, jeho nejčastější příčinou je infarkt, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo jejich kombinace.

Mohlo by vás zajímat

„Více než polovina lidí s vážnými kardiovaskulárními problémy je mladší 65 let,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Ve věku nad 65 let žije s více než dvěma chronickými nemocemi 35 procent populace, ve věku nad 75 let má přes polovinu lidí nejméně tři takové choroby.

Mezi konkrétní kroky, které plán přináší je, například vznik Národního kardiologického registru, který sleduje i regionální rozmístění pacientů a lékařů specialistů. Změnit by se měly i preventivní prohlídky u praktických lékařů, kteří často jako první nastupující nemoci srdce a cév u pacientů zachytí. Evropské peníze by ministerstvo chtělo podle Válka využít především na telemedicínu a digitalizaci, případně na podporu prevence a zdravého životního stylu, například školní stravování.