Počty studentů v kapacitně ohrožených zdravotnických oborech se musí navýšit. Už letos na to vysoké školy dostanou finanční prostředky. Je nutné zapracovat také na změnách v kompetencích sester nebo zviditelňování ošetřovatelských profesí ve veřejném prostoru. Na lednové konferenci Bez sester to nejde II, která v Poslanecké sněmovně proběhla pod záštitou poslankyň Ivany Mádlové a Věry Adámkové, to řekla ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání ministerstva zdravotnictví a hlavní sestra ČR Alice Strnadová.
Jedním ze zásadních bodů v oblasti nelékařských zdravotnických profesí, kterými se ministerstvo zdravotnictví zabývá, je posílení personálních kapacit prostřednictvím navýšení počtu studentů v kapacitně ohrožených oborech na lékařských fakultách a dalších vysokých školách. Hlavní zbraní proti hrozícímu nedostatku nelékařských zdravotníků má být vládní program inspirovaný modelem podpory Všeobecného lékařství z roku 2019.
K programu zaujali kladné stanovisko představitelé vzdělávacích institucí i odborní zástupci nelékařských zdravotních profesí. Přihlásilo se k němu šest lékařských fakult a dalších jedenáct vysokých škol zapojených do výuky vybraných profesí (více zde). „Dobrou zprávou je, že už pro letošní rok dostanou vysoké školy finanční prostředky na navýšení kapacit ve vybraných nelékařských zdravotních oborech,“ oznámila Strnadová s tím, že podle odpovědí hejtmanů v žádném kraji v souvislosti s navýšením kapacit problém nebude zajistit dostatek odborných praxí.
Podle hlavní sestry se navýšení nebude týkat jen vysokých škol. „Oslovili jsme i všechny ředitele středních a vyšších odborných škol, zda by i oni navýšili kapacity, a navýšeny jsou,“ zmínila.
Zařazení sestry s pokročilými kompetencemi do systému
Zásadní je podle Strnadové také pokračovat ve snaze zvyšovat prostupnost a provázanost vzdělávacích a studijních programů a vybraných oborů. V této souvislosti aktuálně běží pokusné ověřování. „Budeme nyní svolávat pracovní skupinu, která se bude týkat zubních techniků a asistentů zubního technika, aby i tyto profese byly propojené,“ poukázala na konkrétní příklad.
Problematika prostupnosti se dlouhodobě řeší i u dětských sester. „Máme předpřipraven legislativní návrh na prostupnost všeobecných a dětských sester. Čekáme jen na novelu zákona 96 (o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče, pozn. red.). Podle návrhu by sestra, která získala odbornou způsobilost všeobecné sestry, mohla získat způsobilost dětské sestry akreditovaným kvalifikačním kurzem. Bohužel to nejde jinak než změnou zákona, což předpokládáme při nejbližší novele,“ vysvětlila Strnadová.
Mohlo by vás zajímat
Důležitým tématem jsou pro ministerstvo také kompetence sester. I to je podle Strnadové značně náročné k uchopení. „Není to jenom o tom přepsat vyhlášku 55 (o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pozn. red.), má to určitá úskalí v tom, že jakmile se vyhláška přepíše, tak platí pro všechny sestry bez ohledu na to, zda absolvovaly studium a podobně,“ vysvětlila s tím, že v rámci specializačního vzdělávání a revize specializačního vzdělávání se ministerstvu daří postupně ukotvovat zvýšené kompetence sestry. „Především to realizujeme cestou certifikovaných kurzů. Máme kurzy, které sestrám skutečně umožní prohloubit si získanou odbornou způsobilost,“ doplnila.
Hlavní sestra ČR avizovala, že v následujícím období chce resort hovořit o sestře s pokročilými kompetencemi, tzv. advanced care nurse. „Není to jenom o tom dát takovou sestru do zákona, chceme řešit její zařazení do systému, probrat, kdo by sestra s pokročilými kompetencemi měl být, jaké by měla mít postavení v týmu a další související otázky, které vyvstanou z diskuze,“ popsala.
Po mistrech medicíny mistři ošetřovatelství
Mezi další oblasti zájmu resortu patří například otázka, jak do vzdělávacích programů zapojit informační a nové technologie a jak snížit administrativní zátěž, aby zdravotnictví nalákalo i absolventy nezdravotnických profesí.
„Nepracujeme samozřejmě jen v oblasti ošetřovatelství, bavíme se i o dentálních týmech, pracujeme na koncepci zdravotnického záchranářství, chceme pracovat a máme první návrhy ohledně disease managementu,“ podtrhla Strnadová.
V rámci komplexních změn je také nutné nelékařské zdravotnické profese zviditelňovat ve veřejném a mediálním prostoru. Ve spolupráci s Českou asociací sester tak ministerstvo oslovilo Českou televizi a Český rozhlas. „Aktuálně běží na České televizi pořad Mistři medicíny a naše představa je taková, že takové pořady by měly být i o významných osobnostech z oblasti ošetřovatelství. Představovali bychom si propagaci i těch méně známých nelékařských povolání, u kterých třeba panují různě zkreslené představy o výkonu povolání,“ popsala Strnadová a dodala, že obě veřejnoprávní instituce nabídly v tomto směru spolupráci.
