Česká republika se rozhodla nezaspat a včas zareagovat jak na stárnutí celkové populace, tak na stárnutí zdravotníků. Na navýšení kapacit vysokých škol vychovávajících nelékařské zdravotníky v nadcházejících 12 letech půjde téměř 13 miliard korun, za něž by mělo být vychováno 22 tisíc zdravotníků navíc. Program dnes představila ministerstva zdravotnictví a školství.
„Před dvěma roky jsme začali pracovat na tom, aby se zvýšil počet studentů nelékařských zdravotnických oborů. Letos skutečně vysoké školy dostanou peníze na to, aby navýšily počty studentů. Vytvořili jsme základnu pro hodnocení kapacit na úrovni okresů, takže dokážeme říci, kde je jaký problém. V letošním a příštím roce tak cíleně budeme posilovat ty okresy, kde chybí zdravotníci,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Vedle vysokých škol, které se zapojily do nového programu, byli osloveni byli také zřizovatelé středních zdravotnických škol, vyšších odborných škol a hejtmani s žádostí o navýšení vzdělávacích kapacit, čemuž bylo vyhověno.
Již dříve byl schválen vládní návrh na navýšení vzdělávacích kapacit zdravotníků o 20 procent, takže v nadcházejících týdnech odejdou finance na příslušné fakulty. Do května ale vláda ještě plánuje schválit komplexní materiál, který by měl zajistit finance na každý rok tak, aby šlo o mandatorní výdaj. Program by měl běžet do roku 2037.
Navyšovány mají být kapacity všeobecných sester, radiologických asistentů, zdravotnických záchranářů a nutričních terapeutů. Ministerstvo školství k tomu připojuje také posílení studia psychologů.
„Pro usnadnění vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání jsme navrhli také úpravu v novele školského zákona, která směřuje do třetího čtení v poslanecké sněmovně. Obsahuje pravidlo, že absolventi středních zdravotnických škol, kteří nastoupí na vyšší odborné školy, budou mít možnost rychlejšího průchodu, kdy se jim započítá část praxe. Nově se také umožní veřejným vysokým školám, aby se po domluvě s kraji staly spoluzřizovateli vyšších odborných škol, v čemž vidíme impuls pro konsolidaci a propojení systému vyššího vzdělávání zdravotnických povolání,“ přibližuje náměstek ministra školství Jiří Nantl s tím, že by tak bylo možné více využít kapacit vyšších odborných škol ve venkovských regionech, které jsou navázány na sítě regionálních nemocnic disponujících kapacitami pro praxe. Pro představu – všeobecné sestry v tuto chvíli vychovává 16 vysokých škol a 35 vyšších odborných škol.
Zmíněná zkrácená cesta se týká oborů ošetřovatel, praktická sestra a všeobecná sestra, kde se bude započítávat dříve absolvované studium. „Bavíme se i o prostupnosti dalších profesí či tom, jak přilákat absolventy jiných profesí do zdravotnictví. Konkrétně máme připravené návrhy na to, aby byla v rámci zdravotních služeb i pozice koordinátora zdravotních služeb tak, aby se zdravotníkům ulevilo v rámci administrativní zátěže,“ přibližuje hlavní sestra ČR Alice Strnadová.
Mohlo by vás zajímat
13 miliard nepůjde bianco šekem
Podle dat sice v současnosti netrpíme nedostatkem zdravotníků – jsme na průměru zemí OECD, problém je ale v tom, že máme hodně zdravotníků ve věku blížícím se důchodovému. Pokud na to nebudeme včas reagovat, budeme mít za deset let velký problém. Ve věku nad 60 let je totiž dnes 15 procent sester, tedy 13 tisíc, a 27 procentům čili 23 tisícům je více než 55 let. Vzhledem ke stárnutí populace si ovšem nemůžeme propad kapacit dovolit. Výsledkem 12letého programu by tak mělo být vychování celkem 22 tisíc zdravotníků navíc.
„V souvislosti s navýšením kapacit jsme se zabývali i tím, jak bude zajištěna odborná praxe a mentoři či jak bude ohodnocena produktivní činnost. Všechny tyto kroky jsme komunikovali s ministerstvem školství. Vydali jsme také metodický pokyn, který se týká zaškolení mladých lidí, kteří vstupují do praxe nebo v ní určitou dobu nebyli. Ten pomáhá s adaptací, aby do praxe po absolutoriu nejen nastupovali, ale také delší dobu zůstávali,“ podtrhává Alice Strnadová.
Samy vysoké školy oceňují, že byly do přípravy projektu zapojeny. „Teď, kdy se mladí lidé hlásí na vysoké školy, už vysoké školy jsou připraveny přijímat vyšší množství uchazečů o tyto studijní programy,“ konstatuje rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Do programu se přitom zapojilo šest lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol. Během 12 let by mělo být postupně uvolňováno 12,815 miliardy korun. „Není to žádný bianco šek. Školy jsou placené za to, že student skutečně nastoupí a studium absolvuje. Kdyby tedy nějaká lékařská fakulta z programu vypadla, ostatní musí závazek převzít,“ říká k tomu ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
„Jsem velmi ráda, že byl použit model financování, který se osvědčil u všeobecných lékařů. To, jak bylo nastaveno financování vyšších kapacit všeobecného lékařství, funguje, a u nelékařských zdravotníků bude model stejný,“ doplňuje Milena Králíčková.
Ladislav Dušek zároveň vyvrací obavy, že by dnes zdravotníci odcházeli mimo český zdravotnický systém a navyšování kapacit by tak nemuselo přinést kýžené ovoce. Přes 80 procent absolventů totiž podle dat v našem zdravotnictví zůstává. „Je tam navíc ještě rezerva – řada z nich může dál studovat, a protože jde hlavně o dámy, je mnoho z nich na mateřských dovolených, což na datech nevidíme. Troufnu si proto říci, že skutečná efektivita se bude blížit 90 procentům,“ dodává Dušek.
Ministerstvo zdravotnictví se ale snaží i o posilování kompetencí zdravotníků tak, aby jejich potenciál využilo na maximum. Vedle nového vzdělávacího programu pro specializované sestry pro hojení ran či třístupňového modelu psychoterapeutické péče, jehož prostředním článkem jsou právě sestry, se pracuje na možnostech ukotvení sestry s pokročilými kompetencemi (tzv. advanced care nurse).
