Již 14. března se má ve Spojených státech rozhodovat o objemu veřejných výdajů na příští fiskální rok. A řada amerických vědců bije na poplach, že pod vlivem nové administrativy může dojít k zásadním škrtům právě i ve výdajích na výzkum a vývoj. V ohrožení jsou ale podle nich i oblasti klíčové pro zdravotní péči a medicínský výzkum. Americký prezident Donald Trump a jeho poradce a nejbohatší člověk planety Elon Musk se chystají škrtat biliony dolarů z federálního rozpočtu včetně rušení adekvátního počtu pracovních míst. „Musíme jako komunita táhnout za jeden provaz, protože to bude skutečně drsné,“ uvedl pro list Financial Times výkonný ředitel Americké asociace pro rozvoj vědy Sudip Parikh.

Přední američtí vědci bijí na poplach. Varují před škrty ve federálním rozpočtu, které chystá zřejmě nejviditelnější politický tandem světa Donald Trump a Elon Musk. Právě nejbohatší člověk planety, kterého má šéf Bílého domu za zády, má na starosti hledat úspory ve veřejných výdajích s tím, že řada z jimi financovaných položek je podle Muska zbytečná nebo financována neefektivně. Na paškál proto přijdou i výdaje na vědu a výzkum.

Škrty téměř o více než čtvrtinu

Výkonný ředitel Americké asociace pro rozvoj vědy Sudip Parikh v této souvislosti britskému listu Financial Times sdělil, že „příští měsíc může být jeden z nejdůležitějších v historii vědy a technologií“. Důvodem je to, že nejpozději do 14. března by měl americký Kongres odhlasovat nový objem federálních výdajů na příští fiskální rok.

List Financial Times již dříve upozornil, že Trumpova administrativa se chystá škrtnout čtyři miliardy dolarů (v přepočtu necelých 100 miliard korun) pro univerzity a jejich výzkum v oblasti život zachraňující medicíny. Národní instituty zdraví, které ročně na univerzitní výzkum rozdělují kolem 50 miliard dolarů, zveřejnily výhled, v němž počítá se snížením tohoto objemu v průměru o 27 procent, v některých konkrétních projektech dokonce o více než 60 procent.

S tím souvisí také rušení tisíců pracovních míst v agenturách, jako jsou již zmíněné Národní instituty zdraví, nebo také Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo Národní úřad pro atmosféru a oceány. „Musíme jako komunita táhnout za jeden provaz, protože to bude skutečně drsné,“ dodal Parikh.

Pozastavují se výzkumné plány

Bývalá šéfka Národních institutů zdraví Monica Bertagnolliová, která je řídila až do inaugurace Donalda Trumpa do jeho druhého mandátu, řekla: „Máme nedostatek vědeckého leadershipu. Rozhodovací procesy jsou paralyzovány a důležitá výzkumná práce nepostupuje kupředu.“

Podle ní už několik klíčových aktivit institutu bylo pozastaveno. Jedná se například o rozšiřování přístupu do Národní medicínské knihovny, která představuje největší světovou databázi písemných zdrojů z biomedicíny, nebo také programy, jejichž cílem bylo zlepšit zdravotní stav žen a znevýhodněných skupin obyvatel.

Mohlo by vás zajímat

„Vědecký a technologický výzkum nyní riskuje, že se talentovaní lidé přesunou do jiných oborů,“ uvedl pro Financial Times prezident Americké asociace pro rozvoj vědy Willie E. May. Podle něho si „chaos a rétorika vybírají již svou daň“. Mnoho mladých vědců, kteří jsou na startu své vědecké dráhy, se prý často ptají, zda vůbec mají v budování vědecké kariéry pokračovat.

Kennedy není člověk na správném místě

Američtí vědci také mají vrásky na čele ze jmenování Roberta F. Kennedyho mladšího federálním ministrem zdravotnictví. Jako problematický vnímají Kennedyho postoj k očkování nebo jiným léčivým přípravkům, které jsou produkovány farmaceutickým průmyslem. „Někteří lidé, kteří by měli motivovat k vědeckému bádání, nejsou na správných místech. Řeknu to na rovinu – Robert F. Kennedy mladší není ta správná osoba pro vedení federálního ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Sudip Parikh.

Léčení nemocí podle Parikha zkrátka vyžaduje vědecký přístup či vědu jako takovou. „A my vědci jsme tu od toho, abychom zdravotnictví a zdraví zlepšovali pomocí vědy bez ohledu na to, kdo je právě na vedoucích politických pozicích,“ vysvětloval dále Parikh.

A i to je jeden z důvodů, proč Americká asociace pro rozvoj vědy navázala užší spolupráci s britskou Královskou společností. Jejím cílem je bránit pozici vědy skrze diplomacii v éře hrozící eroze vědy. „Budeme velmi tvrdě a úzce spolupracovat s našimi partnery na univerzitách, v pacientských organizacích, ale i ve farmaceutickém průmyslu. Nechci, aby nám ujížděl vlak,“ uzavřel Sudip Parikh.

Zdeňka Musilová