Zatímco v posledních deseti letech došlo na poli paliativní péče k velkému rozvoji – ze zdravotního pojištění začala být hrazena péče mobilních hospiců, v nemocnicích fungují konziliární paliativní týmy a pacientům pomáhají také paliativní ambulance, na umírající v zařízeních následné a dlouhodobé péče se tak trochu zapomnělo (psali jsme také zde). Přitom zde každoročně umírá až 15 procent lidí. Centrum paliativní péče proto ve spolupráci s nadačním fondem Abakus startuje nový program, který chce zlepšit podmínky pro poskytování dobré paliativní péče na odděleních následné a dlouhodobé péče.

Lůžka dlouhodobé a následné péče představují zhruba třetinu lůžkového nemocničního fondu v českém zdravotním systému. Někdy mají podobu oddělení následné péče, někdy jsou to samostatná lůžková zařízení poskytující výhradně tento typ péče, takzvané léčebny dlouhodobě nemocných čili LDN. Velká část pacientů v závěru života odchází z nemocnic právě přes oddělení následné péče, kde mohou být pacienti hospitalizovaní až tři měsíce po překladu z akutního lůžka. Zároveň se na těchto odděleních odehrává minimálně 10 až 15 procent všech úmrtí, v roce 2023 jich bylo 12,5 tisíce. Pro srovnání – ve všech hospicích dohromady zemřelo 3 663 pacientů.

Jenže právě LDN jsou v průzkumech veřejného mínění opakovaně nejméně preferovaným místem, kde by lidé chtěli strávit závěr života. Tato zařízení mívají problematickou pověst, která se odvíjí od nedostatku personálu a kapacity pro individualizovaný přístup k pacientům.

Bohužel, model konziliárních paliativních týmů, který funguje v nemocnicích, není podle Centra paliativní péče možné pro pracoviště následné péče zcela využít. Provozní podmínky a možnosti oddělení následné péče se totiž v mnohém více podobají pobytovým sociálním službám pro seniory. Centrum paliativní péče ve spolupráci s nadačním fondem Abakus proto startuje nový tříletý program, který má ambici zlepšit podmínky pro poskytování paliativní péče na odděleních následné a dlouhodobé péče.

Zapojit by se mělo 15 zařízení, která poskytují následnou péči. Ta budou podpořena prostřednictvím nově připravené metodiky, vzdělávání všech zaměstnanců či vytvoření role koordinátora paliativy k zavedení paliativních přístupů.

Celý program má několik fází. Letos by měla vzniknout pracovní skupina, která připraví metodiku implementace a proběhne výběr zařízení vhodných k implementaci. Příští rok bude ve vybraných zařízeních metodika implementována, díky čemuž budou poskytovatelé následně schopni získané know how předávat dalším organizacím. V roce 2027 pak bude zajištěno škálování s plánovaným dopadem nejméně v polovině zařízení v ČR.

Mohlo by vás zajímat

Díky novým metodickým postupům půjde o řešení dlouhodobě udržitelné bez externího financování. Zároveň program sleduje i cíle přímo vedoucí k lepší efektivitě zdravotního systému, jako je snížení počtu rehospitalizací na akutním lůžku u pacientů v závěru života, zkrácení doby hospitalizace na akutním lůžku u pacientů v závěru života a zvýšení počtu překladů z následné do hospicové péče.

V roce 2022 představovala dlouhodobá péče třetí nejvyšší položku z hlediska nákladů na zdravotní péči ve výši 76 miliard Kč. Projekt má potenciál snížit nebo přinejmenším zefektivnit čerpání nákladů v této oblasti. Pacienti v závěru života totiž mohou být nasměrováni na nákladově příznivější a zároveň jejich hodnotám více odpovídající trajektorii.

Důležitost rozvoje paliativní péče přitom bude do budoucna dále narůstat. Zatímco letos se paliativní péče týká 171 tisíc pacientů, v roce 2040 jich bude 268 tisíc a v roce 2050 už 307 tisíc.