Už pět let se pacienti v Česku mohou léčit genovou a buněčnou terapií, která řadě z nich zachránila život. Za tu dobu jsme se posunuli kupředu – ze dvou certifikovaných center v roce 2019 jich je dnes devět, ze čtyř indikací je 13. Také spektrum přípravků, které jsou u nás k dispozici, se rozrůstá, a tak dnes mohou z léčby profitovat nejen pacienti s lymfomy a akutní lymfoblastickou leukémií, ale také s mnohočetným myelomem. Zároveň se terapie začíná posouvat do dřívějších linií léčby, čímž se pacientům zvyšuje naděje na přežití a snižuje se riziko komplikací. Problematice se věnovalo sympozium Zdravotnického deníku s názvem Pět let genové a buněčné terapie v ČR: Úspěšný příběh na prahu nových výzev, které se konalo ve čtvrtek v Praze.
Terapie využívající buňky s chimerickým antigenním receptorem (CAR) vnášejí pomocí virového transferu na povrch bílých krvinek receptor proti konkrétnímu nádorovému antigenu. Specifikem léčby přitom je, že je třeba pacientovi odebrat jeho buňky, poslat je na zahraniční pracoviště, kde dojde k popsané úpravě, načež se pacientovi opět vrátí do těla.
„V roce 2018, kdy jsme tu ještě tuto léčbu neměli, vyvstala spousta otázek – jaké CAR-T se k nám dostanou, kolik center bude potřeba, kdo bude v centrech co dělat, jak odesílat buňky do zahraničí, jak indikovat pacienty, kdo to celé zaplatí či jak to bude řešené medicínsky, to znamená i otázka nežádoucích účinků,“ přibližuje počátky CAR-T terapií v Česku František Folber, vedoucí programu buněčné terapie Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno.
Právě na konci roku 2018 také uspořádal Zdravotnický deník první kulatý stůl na téma moderních terapií, na kterém se mimo jiné řešila první žádost o úhradu této léčby u českého pacienta (psali jsme zde či zde). Od té doby ZD pořádá akce k této problematice pravidelně.
V roce 2019 byla certifikována první dvě česká centra, Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze a FN Brno, která ten rok odléčila první tři pacienty. K dispozici byly dva preparáty indikované pro dvě hlavní skupiny: pacienty s akutní lymfoblastickou leukémií do 25 let a nemocné s nehodgkinovskými lymfomy. Hlavními tématy, která tehdy rezonovala odbornou veřejností, byla právě certifikace center, úhrada péče, ale také léčba nežádoucích účinků.
O rok později přibyla centra ve VFN a v Motole, přičemž počet odléčených pacientů se povedlo zvýšit na 29. Odborníci tehdy dostali pomocnou ruku v podobě evropských doporučení pro indikaci pacientů, bylo ovšem také třeba vyřešit, jak pacienty z celého Česka referovat do existujících center.
Mohlo by vás zajímat
Posun léčby do dřívějších linií
V roce 2021 vznikla nová centra v Hradci Králové a Plzni, takže se opět zvedl počet léčených pacientů, a to na 47. Zároveň se k nám dostal další preparát určený na léčbu lymfomu z plášťových buněk.
„Vedle covidu, který zdecimoval velkou část našich pacientů, se řešila časná selhání CAR-T léčby. Byli jsme trochu nepříjemně překvapeni, protože až u poloviny pacientů dojde k selhání léčby v prvních třech měsících. Přemýšleli jsme tedy, co s tím,“ popisuje František Folber, podle kterého byl ale fakt, že během prvních tři měsíců zhruba polovina pacientů zemřela nebo zrelabovala, v souladu se zahraničními zkušenostmi. Česká centra také zavedla sledování buněk v krvi, což pomáhá při rozhodování o léčbě pacientů.
O rok později přibyl mezi indikacemi k CAR-T terapii folikulární lymfom, navíc vzniklo centrum v Ostravě, takže bylo odléčeno 51 pacientů. V závěru roku také vyšly tři studie o léčbě pacientů s velkobuněčnými lymfomy ve druhé linii, což přineslo zásadní změnu přístupu k těmto pacientům.
V roce 2023 se tak indikace léčby ve druhé linii dostala i do Česka, zároveň přibyla indikace akutní lymfoblastické leukémie (ALL) nejen u mladších, ale již i u starších dospělých. Vzniklo také centrum v Olomouci, což ve výsledku s rozšířením indikací znamenalo prudký nárůst pacientů na 110.
Analýza výsledků pacientů léčených mezi roky 2019 a 2022 také ukázala, že třetinu až polovinu pacientů lze považovat za vyléčenou. „To je v této pacientské populaci velký úspěch,“ podtrhává Folber.
Letos přibudou dva preparáty
Loňský rok byl poklidnější – přibylo „pouze“ centrum ve FN Královské Vinohrady a odléčeno bylo 101 pacientů (pokles byl dán tím, že ubyli pacienti ze Slovenska, kde byla otevřena centra v Bratislavě a poté v Košicích). V centru pozornosti odborníků byla profylaxe komplikací a to, co dále s pacienty s ALL po léčbě CAR-T, protože doposud není zcela jasné, zda je u nich poté potřeba alogenní transplantace.
Podle nejnovějších českých výsledků léčby přitom u pacientů ve třetí linii dochází v polovině až dvou třetinách případů k vyléčení. Ještě pozitivnější by měly být výsledky pacientů ve druhé linii, kterých ale ještě není tolik. Při srovnání léčby pacientů s velkobuněčným lymfomem ve třetí linii v letech 2018 až 2020, kdy ještě pro tyto nemocné nebyla k dispozici léčba CAR-T, a v letech 2021 až 2023, je přitom vidět dvojnásobné zlepšení léčebné odpovědi.
A jaké jsou vyhlídky na letošní rok? „Očekáváme certifikaci dvou nových preparátů pro velkobuněčné lymfomy a mnohočetný myelom. Jistě vyvstanou staronové otázky, který preparát vybrat pro pacienty s lymfomy, co s pacienty s myelomy či jaké budou klinické studie,“ vypočítává František Folber.
V tuto chvíli u nás funguje devět certifikovaných center a k dispozici mámě pět CAR-T terapií (v EU jich je šest, jedna u nás tedy v tuto chvíli není), které je možné využít u celkem 13 indikací.
„Držíme krok se světem. Tím, že se tato léčba posunula do druhé linie, se výrazně zlepšilo mnoho aspektů této problematiky CAR-T – pacienti jsou indikováni v lepším stavu, nespěchá tolik logistika, nemají tolik komplikací a delší hospitalizace, mají lepší přežití a méně ostatní léčby, která je náročná, někdy nákladná a nemusí být v této skupině účinná. Máme vlastní doporučené postupy, díky nimž jsou pacienti indikováni včas a správně, i nežádoucí účinky jsou řešeny včas a adekvátně,“ shrnuje František Folber.
Foto: Radek Čepelák
