Novela zákona o sociálních službách, která minulý týden prošla sociálním výborem a nyní míří do druhého čtení na plénu, má jedno specifikum. Vítají ji totiž jak koaliční, tak opoziční poslanci. Vůbec nejvíce ji ale nepochybně vítají dlouhodobě nemocní či postižení. Přináší totiž zkrácení lhůt při přiznávání dávek, automatické udělení příspěvku na péči ve třetím stupni pro nevyléčitelně nemocné či sjednocení žádosti o průkazku osoby se zdravotním postižením s příspěvkem na mobilitu.

„Novela představuje další fázi změn v dlouhodobém plánu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), jak stabilizovat a zefektivnit oblast nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a také oblast průkazů osob se zdravotním postižením včetně lékařské posudkové služby. Úprava primárně cílí na sjednocení výkonu státní správy všech pojistných i nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, průkazu pro osoby se zdravotním postižením a institutu posuzování zdravotního stavu pod jeden úřad, totiž pod Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a její vnitřní organizační jednotky. Tím by mělo dojít k odbřemenění Úřadu práce ČR a současně vytvoření podmínek pro efektivnější uplatňování manažerských nástrojů, širší možnosti digitalizace vybraných procesů a vhodnější metodické vedení včetně systémového nastavení kontrolní činnosti v oblasti sociálního zabezpečení,“ představila na sociálním výboru úpravu vrchní ředitelka sekce legislativy na MPSV Dana Roučková.

Jeden balík změn se týká přiznávání příspěvku na péči. Dochází k jasnému vymezení lhůt, které byly dosud stanoveny jen obecně správním řádem, a zároveň ke zkrácení stávajících lhůt díky zjednodušení administrativy a digitalizaci procesů. Konkrétně jde o zkrácení lhůty pro vydání rozhodnutí ze 30 na 15 dní a lhůty pro provedení sociálního šetření ze 30 na 20 dnů plus zavedení lhůty pro zahájení sociálního šetření do pěti dnů od podání žádosti.

„Ve vztahu k příspěvku na péči, který se týká téměř 400 tisíc lidí, by mohlo ve výsledku dojít při součtu lhůt na první i druhé instanci ke zkrácení až o 45 dnů oproti současnému stavu. Navíc se upouští od přerušování řízení, což je situace, kdy úřad práce provádějící šetření předává věc ČSSZ. Díky tomu by mělo dojít i ke snížení administrativní zátěže, protože při přerušování řízení je vždy nutné účastníka vyrozumět a následně oznámit, že je v řízení pokračováno,“ vysvětluje Roučková.

Další změnou, která by měla velmi pomoci rodinám těžce nemocných, je automatické přiznání příspěvku na péči ve třetím stupni na dobu 12 měsíců osobám v inkurabilním stavu s očekávaným koncem života. Podmínkou přiznání by nově bylo pouze potvrzení o nevyléčitelném stavu od vybraných specialistů, neprovádělo by se tedy sociální šetření a posouzení zdravotního stavu. Vše by tak bylo vyřízeno do 15 dnů (psali jsme také zde).

Mohlo by vás zajímat

Vedle toho by mělo dojít k rozšíření kompetencí odborných nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti posuzování zdravotního stavu. Novela mění také zákon 329/2011 o poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením, kde by průkaz osoby se zdravotním postižením a příspěvek na mobilitu měly být přiznávány na základě jedné žádosti – dnes jde o dvě samostatná řízení.  

Jednoznačně pro

„Já to vítám, a proto jsem našemu klubu doporučila, abychom byli pro zkrácení lhůty pro projednávání – byla bych ráda, aby se tento sněmovní tisk stačil prohlasovat do konce volebního období. Je tam hodně pozitivních změn,“ říká zpravodajka tisku Jana Pastuchová (ANO).

„Tyto změny vítám, jsou potřeba a dlouhodobě jsme po nich volali. Je na místě, aby se lhůty zkrátily ve prospěch jednotlivých žadatelů,“ přidává se Lucie Šafránková (SPD).

Obě poslankyně zároveň předložily pozměňovací návrhy na zvýšení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni.

Další návrh Jany Pastuchové přichází s tím, že by se u automatického přiznání příspěvku na péči u nevyléčitelně nemocných nahradil termín „inkurabilní“ slovem „terminální“. Na to ovšem zástupci ministerstva vysvětlili, že podle odborné terminologie znamená „terminální“ stav, v němž má pacient dny, maximálně týdny života. Ve spolupráci s odborníky proto byl zvolen pojem „inkurabilní“, který zahrnuje delší prognózu a rozšiřuje tak skupinu osob, na kterou by se automatické přiznání příspěvku vztahovalo, z cca 400 v terminálním stadiu na zhruba čtyři tisíce ve stadiu inkurabilním.

Pastuchová by také chtěla, aby místo výčtu specialistů, kteří mohou potvrzení o nevyléčitelném onemocnění vystavit, bylo stanovení lékařských odborností obecnější. I zde ministerstvo odkazuje na spolupráci s odborníky, kdy byl vydefinován okruh odborností, které odesílají pacienty do paliativní péče majoritně. V tomto případě je ale MPSV otevřeno možným úpravám.

Sociální výbor novelu jednohlasně schválil, žádný z poslanců nebyl proti ani se nezdržel hlasování.