Zásadní položkou výdajů fakultních a dalších velkých nemocnic jsou personální náklady. Někde se na celkových nákladech podílí i více než polovinou. Žádá si to vývoj výdělků zdravotníků, ale také nezdravotníků, tlačený nedostatkem lidí a obecně silným růstem mezd a platů v Česku v posledních letech. Ještě větší tempo ovšem podle vyjádření některých nemocnic, které oslovil Zdravotnický deník, nabírají výdaje za centrové léky. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se loni tyto náklady meziročně zvýšily o 170 procent.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) uzavřela své hospodaření za loňský rok ziskem ve výši 51 milionů korun. Jak Zdravotnickému deníku řekl ředitel nemocnice David Feltl, výsledek byl očekávaný a v souladu s plánem. Velkou roli ale hrály také personální náklady.
„Museli jsme velmi pečlivě hlídat především osobní náklady, ale i náklady na léky a materiál, což se nám podařilo,“ podotkl. Osobní náklady tvoří 38 procent celkových nákladů VFN. „Za posledních deset let toto procento stagnuje, což považujeme za úspěch. Po skokovém navýšení platů zdravotníků jsme museli přistoupit k určité redukci počtu lékařů ve službách, což se nám promítlo ve stabilizaci personálních nákladů. Zabránili jsme tedy jejich neřízenému růstu a zároveň splnili všechny body vládního memoranda,“ vysvětluje Feltl.
Největší část z celkových nákladů (45 procent) VFN připadá na léky a materiál. S veškerými nárůsty cen léků, zdravotnického materiálu či energií, k nimž došlo od roku 2019, byla nemocnice schopna se vyrovnat. „Všechny tyto nárůsty jsme byli schopni pokrýt dostatečnou produkcí a adekvátními platbami zdravotních pojišťoven,“ říká Feltl.
Mohlo by vás zajímat
V pražské Fakultní nemocnici Bulovka tvoří personální náklady 37 procent celkových nákladů. „Personální náklady stoupají zejména od doby covidu, což je dáno nejen zvýšenými zákonnými platovými nároky, ale také snahou nemocnice motivovat své zaměstnance,“ řekl Zdravotnickému deníku ředitel nemocnice Jan Kvaček.
Největší nákladovou položkou nemocnice jsou provozní náklady. „Snažíme se včas reagovat na nastalé situace například výběrovými řízeními na dodavatele, vyjednáváním kompenzací u firem poskytujících léčivé přípravky a zdravotnický materiál, investujeme do projektů zateplení budov a další, aby byly dopady pro nemocnici co nejnižší,“ odpovídá ředitel Kvaček na otázku, jak hospodaření nemocnice zatížil fakticky skokový růst cen léků, zdravotnického spotřebního materiálu, ale i cen energií, nakupovaných služeb či cen souvisejících s dopravou, stravováním či pojištěním po roce 2019, kdy se ceny v Česku obecně dostaly o několik pater výše. Centrové léky se na výdajové straně rozpočtu podílely 18 procenty.
V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici loni dosáhl meziroční růst personálních nákladů přes 14 procent a tato položka činila 54 procent z celkových nákladů. „Více jak 14procentní nárůst osobních nákladů samozřejmě ovlivňuje hospodářský výsledek negativně, a to hlavně z pohledu dalších let, protože rok 2024 „zachránilo“ vypořádání a doúčtování nedoplatků zdravotních pojišťoven za provedenou zdravotní péči z předchozích let,“ konstatoval mluvčí Petr Sulek.
„Podíl osobních nákladů na celkových nákladech se postupně zvyšuje, a to z 51 procent v roce 2014 na 56 procent v roce 2019 a následně na 54 procent v roce 2024. Pokles podílu osobních nákladů po roce 2019 je způsoben významným růstem nákladů na centrové léky (jde zejména o biologickou léčbu), souvisejícím s rozvojem center vysoce specializované péče v naší nemocnici,“ dodal.
Thomayerova nemocnice podle něj loni skončila v zisku. Personální náklady přitom sehrály důležitou roli. „Kladný hospodářský výsledek nebyl tolik předpokládán, a to zejména z důvodu navýšení osobních nákladů našim zdravotníkům. Pozitivně se ale promítlo vypořádání a doúčtování nedoplatků zdravotních pojišťoven za provedenou zdravotní péči z předchozích let,“ řekl mluvčí.
Druhou největší položkou rozpočtu po mzdách a platech byla s 23 procenty spotřeba léků a třetí místo mezi náklady zaujala s osmi procenty spotřeba zdravotnického materiálu.
Největší nemocnice v Česku, Fakultní nemocnice Motol uzavřela loňský rok podle mluvčí Pavlíny Dankové účetně v černých číslech, definitivní údaje budou známé až po zúčtování všech dohadných položek se zdravotními pojišťovnami pravděpodobně v červnu. Osobní náklady se během posledních deseti let zvýšily na více než dvojnásobek. Od roku 2015 se zvýšily z 3,08 miliardy na loňských 6,73 miliardy korun a jejich podíl na celkových nákladech nemocnice dosáhl 39 procent. Stejně vysoký podíl měly i náklady na materiál.
Pražské Nemocnici Na Homolce loni meziročně vzrostly personální náklady o 5,4 procenta, přičemž, jak pro ZD uvedla mluvčí Homolky Martina Dostálová, jejich podíl na celkových nákladech nemocnice dlouhodobě roste. V roce 2014 činil 38,7 procenta, o deset let později už 47,4 procenta z celkových nákladů.
Velkou výzvou jsou ceny nejmodernějších léků. „Jako vysoce specializované pracoviště vynakládáme značnou část rozpočtu na zdravotnický materiál a léky. Přestože díky vysoké míře prosoutěženosti a dlouhodobým kontraktům rostly náklady na zdravotnický materiál relativně přiměřeným tempem, ceny moderních léčiv (například centrová léčba) meziročně vzrostly o desítky procent. Externě nakupované služby, stejně jako např. energie, reagovaly na vnější vlivy i na inflaci, a v případě nákladů na energie jsme i přes významné snížení spotřeby plynu za energie zaplatili v konečném důsledku více,“ zhodnotila mluvčí Dostálová.
Fakultní nemocnici Plzeň za posledních deset let vzrostly celkové náklady o 90 procent a personální náklady dokonce o 105 procent. Ještě více – o 170 procent – ale podle mluvčí Gabriely Levorové šly nahoru náklady na centrové léky.
„To mělo pochopitelně vliv na podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech. V roce 2024 činil podíl osobních nákladů na celkových nákladech již 50 procent. Po očištění celkových nákladů o náklady na centrové léky do samostatného rozpočtu činí podíl osobních nákladů dokonce 60 procent,“ vysvětlila mluvčí. Celkově tvoří personální náklady, náklady na léky a na zdravotnický materiál více než 80 procent nákladů.
Nemocnice loni uzavřela své hospodaření se ziskem před zdaněním zhruba 790 milionů korun.
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se platy a mzdy podílejí na celkových nákladech vyjma nákladů na centrové léky 60 procenty a po začlenění nákladů na centrové léky 47 procenty.
„Neplánovitě jsme byli nuceni od pololetí připravit mzdové pobídky pro kategorii nelékařů s ohledem na vývoj mezd v regionu,“ říká k vývoji personálních nákladů mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jan Špelda.
Fakultní nemocnice Ostrava zakončila svůj loňský hospodářský rok ziskem v řádu stovek milionů korun před zdaněním. „Výsledky zatím nejsou zauditovány,“ podotkla mluvčí Petra Petlachová.
Osobní náklady se podle ní dlouhodobě pohybují na úrovni 45 až 48 procent z celkových nákladů. Dalších 25 procent loni činily náklady na léky, 12 procent nákladů spotřeboval zdravotnický materiál a zbytek tvořily odpisy, služby a podobně. „V oblasti spotřeby léků a spotřebního zdravotnického materiálu jsme zaznamenali mírný nárůst, oblast energií byla ovlivněna sníženou cenou elektrické energie, u cen pojištění evidujeme mírný nárůst,“ popsala Petlachová další komponenty nákladové struktury ostravské fakultní nemocnice.
S pozitivním výsledkem skončil loňský rok také pro Fakultní nemocnici Olomouc. „Loňský rok jsme uzavřeli s kladným hospodářským výsledkem na úrovni předchozích let,“ řekl mluvčí Adam Fritscher. Výroční zpráva za rok 2023 hovoří o 789 milionech korun.
„Osobní náklady odpovídaly našemu plánu, který vycházel z dohod (i veřejných) učiněných v roce 2023. Aktuální podíl personálních nákladů na nákladech celkem (bez centrové péče) činí zhruba 54 procent. Před 10 lety to bylo cca 47 procent,“ konstatoval Fritscher.
