Korupční kauza kolem zakázek v Motole neprávem vrhá stín na zdravotníky této instituce a české zdravotnictví jako takové. Ukázala ale i na nedostatečnou kontrolu nemocnic v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví. Je otázkou, zda resort vůbec musí vlastnit nemocnice. V nedělním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova se na tom shodli senátor a ředitel Nemocnice Strakonice Tomáš Fiala (nestr. Za ODS) a poslanec a bývalý ředitel Záchranné služby Královéhradeckého kraje Jiří Mašek (ANO).
Tomáš Fiala připomněl, že dnes už bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík měl problémy už dříve, například v roce 2006 s Nejvyšším kontrolním úřadem, který kontroloval dotace, v dalších letech pak přežil i úvahu o svém odvolání. „Měl silné krytí, silné vazby a silnou pozici. Motolská nemocnice je nemocnicí velmi rozsáhlou a důležitou, myslím si, že proto to tak bylo,“ doplnil senátor. S jeho slovy se ztotožnil i poslanec Mašek: „Motol je naprosto prestižní nemocnice, která poskytuje nejlepší péči v České republice. Takže pan ředitel měl také skvělou pozici, a to asi i u politiků,“ podtrhl.
Zdravotníci s kauzou nemají nic společného
Mašek také otevřel otázku, co by se dělo, kdyby do kauzy nevstoupila evropská prokuratura z důvodu poškozování zájmu Evropské unie. „Šlo o obrovské peníze v řádu desítek miliard, které jsou možná ještě ohroženy. A pro mě je naprosto nepředstavitelné, že na to neupozornila třeba Bezpečnostní informační služba. Myslím si, že u takto prestižního pracoviště, kde se pracuje s takovými objemy peněz, jistě nějaké informace měla mít. Jestli ano, tak se ptám, zda upozornila ty, co měla. Jestli pan premiér eventuálně informace měl, proč se nic nedělo a proč se čekalo až na evropskou prokuraturu, která to iniciovala a vlastně celé spustila,“ uvedl Mašek s doplňující otázkou, jak dlouho by spuštění kauzy trvalo, kdyby nešlo o evropské dotace.
Podle Fialy vrhá kauza neprávem špatné světlo na zdravotnictví jako takové. „Mrzí mě to, vadí mi to a štve mě to, protože české zdravotnictví je na vysoké úrovni, je velmi dobře stratifikováno tak, že okresní nemocnice provádějí a poskytují péči okresního formátu, na specializovanou a super specializovanou péči máme krajské, respektive fakultní nemocnice. Fungují dobře v rámci svých kompetencí, mluvím o poskytování zdravotní péče,“ uvedl senátor.
Mašek věří, že se kauza na důvěře k nemocnici jako takové neprojeví. „Pokud bude mít nemocnice dobrý management, bude pokračovat dál. Rozdíl by měl být v tom, že nepotečou peníze mimo, ale z hlediska poskytování péče by určitě nemělo dojít k nějakému deficitu,“ řekl Mašek. Je podle něj třeba zdůraznit, že nemocnice jako celek odvádí skvělou práci a zdravotníci s kauzou nemají nic společného.
Možné řešení v podobě univerzitní nemocnice není novinkou
Podle obou politiků je právní forma fakultních nemocnic svým způsobem nešťastná a kontrolní mechanismy nefungují. „Je otázkou, jestli vůbec ministerstvo musí mít své vlastní nemocnice, jestli by se nemělo více věnovat průřezově koncepčním věcem napříč českým zdravotnictvím,“ domnívá se Fiala. Že dohled u fakultních nemocnic chybí, potvrdil i Mašek. „Je vidět, že ministerstvo nestíhá své fakultní nemocnice kontrolovat a jsou to opravdu velikánské molochy,“ zmínil s tím, že u příspěvkové organizace ve formě fakultní nemocnice je autokratické vedení pouze v rukou ředitele a několika vyvolených.
Jako možné systémové řešení vidí Fiala změnu právní formy. „Už několikrát byla na stole právní forma univerzitní nemocnice – v letech 2007 za ministra Tomáše Julínka, 2012 za Leoše Hegera a2019 za Adama Vojtěcha. Vždy to spadlo pod stůl,“ sdělil. Ve fakultních nemocnicích se dle jeho slov prolíná účast fakulty jako vzdělávací instituce s nemocnicí. „Pracují vedle sebe primáři, doktoři a vedle toho asistenti, docenti. Myslím si, že tam je určitá dvoukolejnost. Pokud by byla správná legislativa, nastavení vedení některé konkrétní univerzitní nemocnice by bylo dobré,“ doplnil.
