Kdo se chce vyhnout našim clům, nechť přesune výrobu do Spojených států. To je jeden ze vzkazů, který nedávno inaugurovaný americký prezident Donald Trump vysílá do světa, když přijde řeč na zavádění cel na importy zboží do USA. A zdá se, že někteří výrobci již na slova šéfa Bílého domu slyší. Patří mezi ně jedna z největších farmaceutických firem světa, americký Pfizer. Ten zvažuje, že výroby, které má umístěny mimo Spojené státy, bude postupně přesouvat právě do své domoviny, upozornil odborný portál Fiercehparma.com. A není zdaleka jediný, kdo tímto směrem přemýšlí.
Zatímco řada farmaceutických společností, a zejména biofarmaceutických, stále řeší, co vlastně pro jejich sektor bude druhé funkční období Donalda Trumpa v pozici amerického prezidenta znamenat, šéf jedné z největších farmaceutických firem světa naznačil, jak se k Trumpově politice může postavit.
Výkonný ředitel americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla totiž během 45. ročníku zdravotnické konference pořádané investiční bankou TD Cowen v Bostonu uvedl, že jím řízená společnost může začít přesouvat zahraničí produkci léků do domovských Spojených států. Je to totiž nejsnazší způsob, jak se vyhnout dovozním clům, která Donald Trump postupně zavádí vůči zemím, u kterých to uzná za vhodné.
Nejen auta, ale i léčiva mají být předmětem dovozních tarifů
Přestože se v souvislosti se zaváděním či navyšováním cel nejčastěji hovoří o automobilovém průmyslu nebo clech vůči zemím sousedícím s USA a také vůči Číně, tarify mohou být uvaleny i na dovoz farmaceutické produkce. Alespoň v tomto duchu se ještě před necelým měsícem Donald Trump vyjadřoval, jak informovala agentura Reuters.
Trump v této souvislosti hovořil o možnosti navýšení cel na dovoz zboží z konkrétních sektorů, ke kterým zařadil právě farmaceutický průmysl současně s výrobci polovodičových čipů. Cla by podle jeho slova mohla začít „na 25 procentech nebo více“, uvedla agentura Reuters. Detaily však zatím oznámeny nebyly, a to ani termín, od kterého by taková cla mohla začít platit.
Albert Bourla však připustil, že situace firem z farmaceutického sektoru může být v nejbližší budoucnosti velice ošemetná vzhledem k tomu, jak významný objem léků vyrábějí mimo Spojené státy. A to jak těch inovativních, které požívají patentové ochrany, tak generických, kterým již patentová ochrana vypršela.
Mohlo by vás zajímat
Bourla: Uspějeme, ať cla budou, nebo nebdou
Podle Bourly je však Pfizer připraven na to uspět, ať už Donald Trump cla zavede či nikoli. Šéf Pfizeru zdůraznil, že jeho společnost má ve Spojených státech již 13 výrobních závodů včetně několika „megatováren“ pro výrobu injekčně podávaných léků nebo pro výrobu nejrůznějších typů protilátek.
„Máme zde všechny možnosti a naše výrobní závody v současné době fungují při velmi efektivním využití kapacit. Pokud se však něco stane (s ohledem na cla – pozn. red.), pokusíme se případné negativní dopady zmírnit přesunem zahraničních výrobních závodů sem do USA,“ dodal Albert Bourla.
Bourla dále uvedl, že je vůči nové americké administrativě poměrně optimistický. Podle něho druhé funkční období Donalda Trumpa představuje pro farmaceutický sektor více příležitostí než rizik.
Pfizer není zdaleka jediný
Pfizer však není jedinou americkou farmaceutickou společností, která se na možné zavedení cel na dovoz farmaceutických produktů do USA připravuje. Jeden z jeho konkurentů, farmaceutická skupina Eli Lilly totiž před pár týdny oznámila obří investiční záměry, které chce zrealizovat rovněž na území Spojených států.
Jeden z globálních lídrů v oblasti léků proti diabetu a obezity chystá největší investici tohoto druhu v historii USA. Eli Lilly plánuje do rozšíření svých výrobních kapacit investovat celkem 27 miliard dolarů (v přepočtu asi 650 miliard korun). Má se jednat o vybudování čtyř nových výrobních závodů.
Takto objemná investice představuje více než dvojnásobek částky, kterou Eli Lilly do rozšiřování svých výrobních kapacit investovala od roku 2020. „Tímto investujeme vůbec nejvíce peněz do rozšiřování výrobních kapacit ve farmaceutickém sektoru v historii USA,“ řekl na tiskové konferenci šéf Eli Lilly David Ricks. Ten zároveň investiční záměr označil za „megaprojekt“.
Po dokončení investice má v nových výrobních zařízeních vzniknout více než tři tisíce pracovních míst. Zaměstnání v nich naleznou vědci, inženýři, technici, provozní pracovníci, laboratorní technici a lidé z dalších profesí.
