Centralizace strategického řízení, jasněji vymezené kompetence jednotlivých pracovišť, lepší financování i větší důraz na modernizaci, digitalizaci a odstranění zbytečné byrokracie. To by pomohlo síti hygienických stanic podle lékaře a poslance Toma Philippa (KDU-ČSL). V případě výrazných epidemiologických hrozeb by se podle něj měla systematičtěji zapojovat armáda. „Aby se předešlo situaci, že se vojáci nasazují až ve chvíli, kdy už je krize v plném proudu,“ vysvětluje v anketě Zdravotnického deníku.
Jak hodnotíte současné řízení a nastavení sítě hygienické služby a připravenosti na epidemie?
Síť hygienické služby je stabilní, ale její řízení je zastaralé a neodpovídá současným výzvám. Pandemie covidu ukázala, že chybí jednotné centrální vedení, rychlé rozhodování a dostatečná technologická podpora. Připravenost na epidemie se zlepšila v oblasti laboratorní diagnostiky a trasování, ale stále máme rezervy v krizové komunikaci a v propojení mezi institucemi.
Jaké jsou slabiny našeho systému?
Slabinami jsou zastaralý legislativní rámec, vysoká míra byrokracie, zastaralé postupy, některé nadbytečné agendy, které už nejsou potřeba, nebo se dají řešit jinak, podfinancování, roztříštěnost řízení a pomalá reakční doba na nové hrozby. Chybí nám moderní epidemiologický dohled využívající digitalizaci a umělou inteligenci, která by umožnila rychlé a efektivní řízení krizových situací.
Mohlo by vás zajímat
Můžete jmenovat i nějaké přednosti stávajícího systému?
Přednostmi jsou odborná erudice pracovníků hygienické služby a dostupnost regionální sítě hygienických stanic.
Jaké konkrétní změny struktury sítě hygienických stanic, a případně dalších institucí by podle vás pomohly zajistit lepší připravenost na mimořádné situace jako byla epidemie covidu?
Je nutná větší centralizace strategického řízení hygienické služby s jasně vymezenými kompetencemi jednotlivých institucí. Dnes funguje síť krajských hygienických stanic relativně autonomně, což vede k rozdílům v přístupu mezi kraji a někdy k nejednotným rozhodnutím. Centrální koordinační role by měla být posílena a svěřena třeba pod Státní zdravotní ústav nebo přímo pod ministerstvo zdravotnictví, které by mělo jednotně řídit veškerou agendu, zavádět jednotná opatření a koordinovat komunikaci směrem k veřejnosti i dalším státním složkám.
Dále je nutné modernizovat IT infrastrukturu a zdokonalit automatizované systémy hlášení epidemiologických dat. Pandemická doba ukázala, že systém předávání informací mezi hygienickými stanicemi, zdravotnickými zařízeními a ministerstvem byl často pomalý, roztříštěný a závislý na manuálních vstupech. Je třeba, aby data o výskytu infekčních nemocí byla automaticky sdílena v reálném čase a aby existovaly prediktivní modely, které umožní včasné varování před hrozící epidemií. To se v průběhu pandemie covidu povedlo nastavit, ale je potřeba, aby se to stalo součástí rutinních postupů.
Jak by mělo v kontextu připravenosti na epidemie vypadat zapojení dalších rezortů mimo zdravotnictví?
Změny by se měly týkat také lepších vazeb mezi hygienickou službou a dalšími sektory. Například spolupráce mezi hygienickými stanicemi, krizovým řízením ministerstva vnitra a regionálními krizovými štáby by měla být jasně definovaná a pravidelně testovaná v rámci simulací krizových scénářů.
Jako důležité vidím také systematické zapojení Armády ČR do krizového řízení epidemiologických hrozeb. Už během pandemie se ukázalo, že armáda umí velmi efektivně pomoci s organizací testování, trasování, očkování i s logistikou zdravotnického materiálu. Její zdravotní specialisté v oblasti epidemiologie, biologické ochrany a krizového managementu by mohli být součástí expertního týmu, který by byl aktivován při mimořádných událostech. Bylo by tedy potřeba jasně definovat mechanismy spolupráce mezi hygienickými stanicemi a armádou, aby se předešlo situaci, kdy se vojáci nasazují až ve chvíli, kdy už je krize v plném proudu.
Celkově jde o to, aby hygienická služba byla moderní, efektivní a technologicky vyspělou institucí schopnou komunikovat a spolupracovat napříč rezorty, která nebude reagovat na krize až ve chvíli, kdy nastanou, ale bude je schopna včas předvídat a řídit s minimálními dopady na společnost.
Hlavní hygienička Barbora Macková soudí, že je systém podfinancován a mladé absolventy odrazuje od práce na hygienách její nízké finanční ohodnocení. Jaký je na to váš názor?
S tímto názorem souhlasím. Hygienická služba musí být atraktivní pro mladé odborníky, což dnes kvůli nízkému ohodnocení není. Je nutné zvýšit platy a vytvořit motivační programy, například formou stipendií pro studenty epidemiologie a veřejného zdravotnictví. Bez stabilního a kvalifikovaného personálu nelze očekávat efektivní řízení epidemií ani dalších úkolů hygienické služby.
