Poskytovatelům paliativní péče se ve dvou výzvách Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) podařilo podat žádosti ani ne o polovinu alokovaných evropských peněz. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je za tím malý zájem nemocnic i nezkušenost neziskových organizací, vysoká administrativní náročnost a také problém s požadovanou pětiletou udržitelností. Předsedkyně Fóra mobilních hospiců a ředitelka Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích Monika Marková uvádí další důvody, přičemž za hlavní považuje nízkou maximální částku, kterou bylo možné získat.

Na konci února byl uzavřen příjem žádostí v rámci dvou výzev evropského programu IROP na podporu rozvoje a dostupnosti paliativní péče, který začal koncem března 2023. Podle informací MMR, které má IROP na starosti, poskytovatelé paliativní péče během dvou let, kdy bylo možné se o peníze přihlásit, podali žádosti o celkem 117 milionů korun. To není ani polovina celkové alokace. Celkem totiž bylo na podporu paliativní péče připraveno 280 milionů korun. Navíc došlo během trvání příjmu žádostí k úpravě podmínek, aby se rozšířil rámec možných žadatelů.

„Do výzev na podporu paliativní péče mohli žadatelé předkládat projekty téměř dva roky. Z důvodu nižšího zájmu došlo v průběhu výzev k přidání nových aktivit tak, aby žadatelé mohli předkládat komplexnější projekty nebo realizovat paliativní péči v ambulancích,“ uvedla pro Zdravotnický deník mluvčí MMR Karolína Nová.

Do výzev bylo podle ní podáno 34 projektů za zhruba 117 milionů korun, z toho 26 projektů již bylo doporučeno k financování, u ostatních probíhá hodnocení. „Projekty jsou většinou předkládány jednotlivými hospici nebo různými nevládními neziskovými organizacemi (NNO), zajišťujícími hospicovou či paliativní péči. Projekty jsou zaměřeny na zkvalitnění jejich infrastruktury, pořízení vybavení či pořízení automobilů pro terénní paliativní péči,“ doplnila mluvčí. 

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo: malý zájem nemocnic, nezkušenosti neziskovek

Proč zůstala více než polovina evropských peněz vyčleněných na pomoc rozvoji paliativní péče nedotčena? Tematické zaměření výzev bylo podle mluvčí MMR projednáno nejen s ministerstvem zdravotnictví, ale také s Českou společností paliativní medicíny.

„Rozsah podpory byl nastaven s ohledem na potřeby v této oblasti a zahrnoval širokou nabídku podpory paliativních témat. Nižší zájem, který způsobil nedočerpání finančních prostředků výzev, lze přičíst nižšímu zájmu nemocnic předkládat projekty na zvýšení kvality a dostupnosti péče poskytované stávajícími či nově vznikajícími konziliárními paliativními týmy v jednotlivých nemocnicích,“ vysvětlila Karolína Nová.

„Dalším důvodem je skutečnost, že se v oblasti paliativy jedná o nezkušené žadatele především z řad neziskových organizací, pro něž je hlavní bariérou administrativní složitost čerpání investičních EU fondů a pětiletá udržitelnost výstupů projektů, na rozdíl např. od získání prostředků od donorů nebo dotací z neinvestičního programu Operační program Zaměstnanost, ze kterého tyto organizace obvykle čerpají,“ dodala mluvčí MMR.

Nízký zájem o peníze nebývá častý

Je obvyklé, aby zdravotnictví, které si stěžuje na nedostatek finančních prostředků, nedočerpávalo evropské peníze? „Nižší zájem ze stran žadatelů o jednotlivé výzvy ve zdravotnictví nebývá častý. Je však nutné uvést, že se dotační podmínky v programovém období 2021-2027 zpřísnily a zacílily například více k potřebám transformace, restrukturalizace a vyšší kvality a dostupnosti péče. V případě, že jsou některé zdravotnické výzvy finančně nevyčerpané, je možné prostředky přesouvat do výzev, kde je vyšší zájem, či podpořit náhradní projekty. Usilujeme o to, aby prostředky byly primárně využity dle původně vyhlášených výzev, až následně cílíme na celkové čerpání,“ konstatovala mluvčí MMR.

Výzvy č. 71 a 72 programu IROP na podporu rozvoje a dostupnosti paliativní péče byly v průběhu dvou let po svém otevření aktualizovány. Konkrétně byly rozšířeny o možnosti financování pro zvýšení kvality a dostupnosti ambulancí paliativní medicíny navázaných na ostatní formy paliativní péče. A dále na zvýšení kvality a dostupnosti komplexní paliativní péče.

Jak to vidí mobilní hospice?

Monika Marková, předsedkyně Fóra mobilních hospiců a ředitelka Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích, podtrhuje, že pro organizace, které žádost podaly, byly zmíněné výzvy IROP významnou pomocí. „Protože naše služby jsou zdravotnické a dosud všechny velké výzvy směřovaly primárně do sociální oblasti, byla to jedinečná příležitost k rozvoji. Mě osobně mrzí, že čerpání bylo tak nízké,“ uvedla pro Zdravotnický deník.

A jaké vidí důvody? „Myslím, že skutečným důvodem nízkého čerpání prostředků byla nízká maximální částka, kterou mohly hospice čerpat – pro stávající mobilní hospice to bylo 4,5 milionu Kč. To bylo pro hospice, které by se například rády přestěhovaly z nájmu do vlastních prostor, přeci jen málo. Pro nově vznikající mobilní hospice byla maximální částka mnohem vyšší, ale protože šlo pouze o investiční dotaci a podmínkou bylo vytvoření nového místa poskytování s plným týmem, neinvestiční náklady nakonec převážily nad výhodami investice,“ konstatuje Marková.

Mnoho organizací si také rozmyslelo čerpání peněz na nákup automobilu, ačkoliv právě ten je pro mobilní hospice základní potřebou. Podle ředitelky litoměřického hospice by byl takový nákup příliš svazující. „Vzhledem ke všem emisním omezením bylo možné pořídit především elektro nebo hybridní vůz,“ podotkla Marková.

Dalším důvodem malého zájmu o evropské dotace podle ní mohlo být to, že mnoho mobilních hospiců jsou malé organizace, které se zalekly administrativní zátěže evropských výzev nebo nutnosti finanční spoluúčasti. „Pokud by například čerpaly maximální částku, jejich spoluúčast by činila 225 tisíc korun plus další neuznatelné, ale nutné náklady, což pro menší hospic znamená částku přesahující 300 000 Kč, kterou není snadné získat,“ vysvětlila předsedkyně Fóra mobilních hospiců a ředitelka Hospice sv. Štěpána.