V Česku v posledních letech výrazně narostl počet lidí, kteří trpí některou z poruch příjmu potravy. U dívek ve věku 14 až 18 let se za posledních deset let dokonce zdvojnásobil. Odborníci, kteří tento negativní trend do značné míry připisují i vlivu sociálních sítí, zapojili do boje s poruchami příjmu potravy nejmodernější technologie, včetně virtuální reality. Popsali to na tiskové konferenci pražské Všeobecné fakultní nemocnice, která předcházela 15. ročníku mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) byla diagnóza poruch příjmu potravy v roce 2010 vykázána u 1 513 dětí a mladistvých a u 4 053 dospělých. Od té doby došlo k rapidnímu nárůstu. V roce 2023 toto číslo u dětí stouplo více než dvojnásobně na 4 073. U dospělých bylo v roce 2023 zaznamenáno 5 253 případů. Mezi nejčastější poruchy příjmu potravy s často smrtelnými následky dnes patří mentální anorexie, bulimie, ale také psychogenní přejídání spojené s obezitou. V populaci je podle lékařů asi šest procent případů anorexie, při níž pacienti odmítají jídlo, a tři procenta bulimie, při níž nemocní jídlo po snědení vyzvracejí. Léčí se maximálně pět procent populace, dalších 10 procent se neléčí a 10 až 15 procent má izolované příznaky některé z těchto poruch.
„Největší nárůst těchto poruch jsme zaznamenali během covidu a týká se zejména mladých lidí, kteří se ocitli v sociální izolaci. Pandemie rovněž byla nositelem změn jídelního režimu v rodinách,“ popsala vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (1. LF UK a VFN) Hana Papežová, která působí také jako předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti.
Ta také vyjmenovala faktory, které mohou poruchy příjmu poruchy spustit. Vedle genetických predispozic jsou jimi například úzkostné stavy, orientace na výkon, touha po pozornosti, soutěživost, nejistota v hledání vlastní hodnoty, nespokojenost s vlastním tělem nebo touha po nezdravé štíhlosti. Na vině bývají nezřídka i extrémní postoje k propagované zdravé výživě a zdravému pohybu, vedoucí k ortorexii (patologické posedlosti zdravou výživou a biologicky čistými potravinami) a excesivnímu nezdravému pohybu.
Konference zaměřená i na veřejnost
Tímto tématem se bude zabývat i zmíněná konference, která nabídne krom zajímavého odborného programu i neméně zajímavou část určenou široké veřejnosti. „Na konferenci představujeme ověřené pozitivní příspěvky influencerů a online intervencí – nutričních odborníků, které také nově školíme v psychoterapeutických výcvicích. Podporují nejen zdravé stravovací návyky, ale také formují pozitivní vztah k jídlu, vlastnímu tělu a k dalším životním hodnotám. Na tyto intervence se zaměří Simona Almašiová ze slovenského Chuť žít, Slovensko. Markéta Gajdošová, která se zaměřuje na sociální sítě a má zkušenosti z USA, se zúčastní ve volně přístupném workshopu pro veřejnost v sobotu dopoledne,“ představila program Papežová.
Letošní téma konference Poruchy příjmu potravy ve světě nových technologií reaguje na stále větší prostor, který získává umělá inteligence a virtuální realita v našich životech. Jan Kulhánek z psychologického centra Psychoterapie Anděl představí zkušenosti s umělou inteligencí v roli podpůrného poradce při terapiích a zaměří se také na využití nových technologií při výuce členů multidisciplinárního týmu. „Snažíme se také vyvinout programy ve virtuální realitě, podobně jako již fungují pro úzkostné, fobické poruchy, abychom snížili úzkostné, vyhýbavé chování spojené s jídlem. Tyto programy představíme právě na konferenci,“ vysvětlila Papežová s tím, že jsou dnes již na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN používány.
Mohlo by vás zajímat
Při léčbě jim na klinice VFN pomáhá i virtuální realita. „Ve virtuální realitě pacienty učíme přístupu k jídlu bez úzkosti,“ uvedla. Učí se například nákup jídla bez kontroly kalorií, výběr jídla nebo velikosti porce.
Zhoubný vliv sociálních sítí
V posledních letech se ale přidal i další mimořádně silný rizikový faktor – totiž vliv sociálních sítí. „Doslova mluvíme o toxicitě sociálních sítí. Jsou často zdrojem zavádějících informací influencerů o dietách a zdravém životním stylu,“ popsala Papežová. A dodala: „Na sociálních sítích je plno informací, které jsou pro naše pacienty zranitelné nebo citlivé. To se snažíme vyvažovat.“
Výskyt poruch příjmu potravy posunul do všech věkových skupin, nevyjímaje děti ve školkách, až například po ženy v klimakteriu. I stigmatizace stáří a obavy ze stárnutí jsou totiž živnou půdou pro negativní změnu vztahu k jídlu. „Životní styl, struktura a způsoby komunikace v moderní společnosti s sebou nesou řadu fenoménů v oblasti lidského zdraví, které jsme nedokázali předvídat. Narůstající výskyt poruch příjmu potravy je toho dokladem. Na něm lze dokumentovat vliv různých okolností včetně odeznělé pandemie s jejími opatřeními, které měly prokazatelný vliv hlavně u mladších jedinců,“ vysvětlil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders.
„Problém je v tom, že poruchy příjmu potravy jsou hodně diferencovaná skupina, na konci puberty má nějaké anorektické příznaky nejméně 6 procent dívek. A je velmi snadné najít nějaký klíčový problém a zobecnit ho na celou tu skupinu. Proto by taky měla být velmi v tomto směru velmi opatrná média a negeneralizovat,“ upozornil psycholog a psychoterapeut Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN a jeden z průkopníků léčby poruch příjmů potravy František Krch.
Na péči se podílí multidisciplinární tým
Lidé s poruchou příjmu potravy, kteří se chtějí léčit, mají v zásadě tři možnosti. Mohou zvolit ambulantní léčbu, která nabízí kombinaci psychoterapie – individuální nebo rodinné – a nutričního poradenství. Ve vážnějších případech, kdy je nutný intenzivnější přístup, je vhodný pobyt ve stacionáři nebo dokonce hospitalizace. Na péči o pacienty s poruchami příjmu potravy by se měl podílet multidisciplinární tým ideálně tvořený psychiatrem, psychologem, nutričním terapeutem a případně i rehabilitačním pracovníkem.
„Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze byla v oblasti poruch příjmu potravy vždy na předních pozicích jak ve výzkumu, tak ve službách nabízených našim pacientům. Aktuálně s netrpělivostí očekáváme dokončení rekonstrukce objektu bývalé vily Voračických z Paběnic, který slouží pro potřeby naší kliniky. Zde získáme moderní a důstojné prostředí pro léčbu těchto poruch právě u mladších věkových skupin,“ nastínil plány kliniky přednosta kliniky Anders. Na lůžkovém oddělení Centra pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN muselo být v roce 2023 s touto diagnózou hospitalizováno celkem 76 pacientek, v roce 2024 celkem 70 pacientek. V případě mužů jsou ročně hospitalizováni jeden až čtyři pacienti.
„Celý tým vysoce erudovaných odborníků Psychiatrické kliniky pod vedením paní profesorky Papežové je pro 1. lékařskou fakultu nesmírně důležitý, a to nejen díky své obrovské publikační činnosti, vzdělávání a vedení PhD. studentů, ale i díky vzdělávání mediků,“ doplnil proděkan 1. LF UK Lukáš Zlatohlávek.
