Zrušení úhradové vyhlášky rozdělující peníze ze zdravotního pojištění, o které žádají Ústavní soud (ÚS) menší nemocnice, může podle Asociace nemocnic ČR (AN ČR), která sdružuje větší zařízení, destabilizovat systém. Asociace to dnes uvedla v tiskovém prohlášení. Návrh na zrušení vyhlášky, která pro letošní rok dělí téměř 530 miliard korun, podala na popud Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) skupina 31 senátorů s podporou 16 poslanců na začátku března.
Asociace nemocnic ČR očekává, že ÚS stížnost menších nemocnic podpoří. „Ústavní soud proto zřejmě, s ohledem na úzce stížností napadnutou a vymezenou část neobsahující a nezohledňující ostatní aspekty, rozdílnosti a specifika poskytování a financování zdravotní péče, bude postulovat závěr o přepracování úhradové vyhlášky, včetně jejích základních principů a ustanovení,“ uvedl její předseda David Feltl, který řídí Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze a vede AN ČR.
Menším nemocnicím vadí to, že za stejné zdravotní výkony dostávají menší částky než zařízení fakultní, která zřizuje ministerstvo zdravotnictví. Podle předsedy AČMN Michala Čarvaše malé nemocnice na rozdílných úhradách tratí až 18 miliard korun za rok. Čarvaš odmítá také tlak na centralizaci některých výkonů, za které pak menší nemocnice dostávají méně peněz, aby byly motivované je nedělat. Ministerstvo při podpoře centralizace argumentuje tím, že lékaři, kteří méně častý výkon dělají opakovaně, ho zvládají lépe, což je pro pacienta bezpečnější.
Velké nemocnice ale mají podle Feltla povinnost zajišťovat nepřetržitý provoz včetně superspecializované péče a nadregionální působnost. „Pokud by mělo dojít ke změně úhradového systému, pak tato změna, pokud má být zachován význam a současná činnost těchto zařízení, musí respektovat výše uvedená fakta a zajistit stabilitu těchto zařízení pro pokračování jimi doposud poskytované péče,“ řekl Feltl.
Ústavní soud se k úhradové vyhlášce vyjadřoval i v letech 2013 a 2017. V minulosti rozhodl, že úhrady nesmí meziročně klesnout, což se podle zástupců obou asociací nemocnic pro letošní rok stalo.
Mohlo by vás zajímat
Velké nemocnice čelí podle Feltla více než malé tlaku na dodržování zákoníku práce a limitů přesčasové práce, kvůli kterým na podzim roku 2023 protestovali zejména mladí lékaři. „Zákoníku práce je uplatňován dominantně v nemocnicích AN ČR a nikoli v ostatních zdravotnických zařízeních. Stejně disproporčně je přistupováno ke kontrole vyhlášky o personálním a věcném vybavení poskytovatelů zdravotnické péče,“ doplnil.
Shromáždění členů podle Feltla odmítlo tezi, že nemocnice dostávají příliš peněz na úkor zdravotních pojišťoven. Část prostředků, které nemocnice získávají jako slevy na léky ze zdravotního pojištění, jim plánuje odebrat například ministr finanční Zbyněk Stajnura (ODS). Do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění chtěl doplnit, že pojišťovny nemocnicím uhradí jen reálně zaplacenou cenu léků, nikoliv maximální. Návrh ale nezískal podporu ani ve sněmovním výboru pro zdravotnictví, který k němu dal pro závěrečné projednání na plénu Sněmovny nedoporučující stanovisko.
„Kladné hospodaření nemocnic vytváří veřejné prostředky, které se investují zpět do rozvoje nemocnic. Stávající finanční prostředky na účtech nemocnic, jsou alokovány, na již probíhající nebo plánované investiční akce,“ dodal Feltl.
