Od předčasných voleb do horní komory německého parlamentu uplynul více než měsíc a budoucí vládní koalice již skládá první body svého programu na příští čtyři roky. Mezi nimi se již také zformoval plán pro změny ve zdravotnickém systému. Přitom samotnému zdravotnictví se vyjednávací týmy CDU/CSU a SPD věnovaly jen necelé dva týdny. Výsledkem je jedenáctistránkový materiál, který má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Šestnáctičlenný pracovní tým obou budoucích vládních stran CDU/CSU a SPD hovoří o „dalekosáhlých strukturálních reformách”, které zdravotnictví pod novou vládou čekají a které jsou odvážné. Ne na všem ale zástupci obou táborů našli shodu, kontroverzní body prý budou ještě projednány až na úrovni samotné vlády, která by měla v dohledné době vzniknout.

Konec diskriminace pacientů různých pojistných systémů?

Na hlavních oblastech, na které bude soustředěno vládní úsilí, se ale již obě strany shodly. Budoucí koaliční vláda sociálních a křesťanských demokratů se bude chtít zaměřit především na stabilizaci odvodů na zdravotní pojištění, na zlepšení přístupu ke zdravotní péči včetně zkrácení termínů pro vyšetření, nebo na lepší podmínky pro zdravotníky a reformu pohotovostní péče a záchranné služby.

Změnám se ale patrně nevyhne ani systém ambulantní péče. V úvahách politiků je posílení primární zdravotní péče. Jak SPD, tak CDU/CSU si totiž uvědomuje palčivost problému, kterým je přílišné využívání péče specialistů, což vede k velmi dlouhým čekacím lhůtám na vyšetření u nich. Německo navíc čelí problému určité diskriminace pacientů ze systému zákonného zdravotního pojištění oproti pacientům ze systému soukromého zdravotního pojištění. To by nová vláda chtěla rovněž řešit.

Vznikající koalice se také zaměří na vybudování „kvalitní a na potřebách založené nemocniční sítě”. Ta má vycházet z nemocniční reformy, kterou prosadila SPD ještě v dosluhujícím kabinetu pod vedením Olafa Scholze (SPD). Sama nemocniční reforma však nejspíše dozná určitých změn, které se dotknou financování takzvaného transformačního fondu (fond pro financování samotné reformy) nebo lhůt, které jsou stanoveny pro zavádění některých opatření z reformy vyplývajících. Jde o to, aby nemocnice dostaly více času se dopadům reformy přizpůsobit.

Reforma nemocnic dozná změn

CDU/CSU na nemocniční reformě kritizovala zejména přílišnou plošnost uzavírání některých nemocnic, což podle ní povede k omezení dostupnosti nemocniční péče. Proto se do zdravotnické části vládního programu nejspíše dostanou výjimky pro venkovské oblasti, kde by uzavření nemocnic mohlo způsobit největší problémy.

Na oplátku zřejmě CDU/CSU ustoupí sociálním demokratům v oblasti stanovení pracovní doby lékařů. Zatímco nemocniční reforma počítala se stanovením pracovní doby lékaře na plný úvazek na 40 hodin týdně, nyní nejspíše dojde ke změně, a to na 38,5 hodiny týdně. Od opatření se očekává zlepšení kvality poskytované zdravotní péče, neboť lékaři budu méně vytíženi.

Mohlo by vás zajímat

Dokument, ze kterého Deutsches Ärzteblatt cituje, také počítá s uvolněním dodatečných finančních zdrojů nemocnicím. Některým nemocnicím totiž dosud chybí prostředky na pokrytí zvýšených nákladů z let 2022 a 2023 kvůli energetické a inflační krizi. Celkový objem chybějících prostředků byl vyčíslen na přibližně 4 miliardy eur (tedy zhruba 100 miliard korun), který by nemocnice měly obdržet ze spolkového rozpočtu jako jednorázovou kompenzaci. Zbývá však doladit, které nemocnice peníze dostanou, což závisí na tom, které budou vládou označeny za nezbytné.

Více peněz lékařům i na dlouhodobou péči

Novým prvkem je posílení připravenosti zdravotnického systému na krizové situace typu vypuknutí válečného konfliktu v blízkém okolí Německa. Vláda bude chtít zlepšit koordinaci mezi civilní a vojenskou složkou zdravotnického systému včetně posílení civilní ochrany. Na to má jít od roku 2026 kolem 500 milionů eur ročně (asi 12,5 miliardy korun) ze speciálního fondu z rozpočtu spolkového ministerstva obrany.

Budoucí koalice rovněž hodlá pracovat na finanční stabilizaci zdravotnického systému i systému dlouhodobé péče. V této souvislosti se hovoří přibližně o dodatečných 15 miliardách eur ročně (v přepočtu asi 375 miliard korun), které bude nutné do systému získat navíc. Konkrétní mechanismus bude nejspíše předmětem jednání.

Nová spolková vláda by se měla také soustředit na posílení prevence, pokračování digitalizace zdravotnictví (spuštění elektronické karty pacienta povinně od dubna pro celé Německo) nebo posílení psychologické a psychiatrické péče zejména u dětských pacientů. V neposlední řadě chce budoucí vládní koalice nadále posilovat medicínský výzkum, zlepšit finanční ohodnocení zdravotnických profesí nebo zvýšit příspěvek Německa Světové zdravotnické organizaci.