Jednání o budoucí německé vládě vstupují do závěrečné fáze. Zatímco jednotlivé týmy příštích koaličních stran SPD a CDU/CSU dolaďují poslední detaily koaliční smlouvy, na nejvyšší úrovni už přichází na řadu jednání o personálním zajištění nového spolkového kabinetu. Kdo bude ve vládě pod vedením předpokládaného kancléře Friedricha Merze (CDU) řídit rezort zdravotnictví? Udrží se v jeho čele stávající ministr Karl Lauterbach (SPD), nebo jej vystřídá někdo ze „stáje“ křesťanských demokratů? Možné odpovědi přinesl odborný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung s odkazem na další německá média.
Minulým spolkovým ministrem zdravotnictví v německé vládě ještě pod vedením kancléřky Angely Merkelové (CDU) byl její stranický kolega Jens Spahn. Po volbách na podzim roku 2021 Spahna nahradil sociální demokrat Karl Lauterbach. Nyní by se tedy jevilo jako logické, aby se v čele zdravotnického rezortu opět objevil politik CDU/CSU.
Ještě na podzim byl jiný favorit
A podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung a dalších německých médií na změnu stranického dresu v čele Spolkového ministerstva zdravotnictví skutečně dojde. Novým šéfem tohoto rezortu se má stát křesťansko-demokratický politik Tino Sorge. Karl Lauterbach podle portálu Apotheke Adhoc již o pokračování ve funkci ministra zdravotnictví nemá zájem.
„Rád bych na postu spolkového ministra zdravotnictví viděl někoho z CDU,“ řekl během uplynulého víkendu portálu Apotheke AdHoc Georg Kippels (CDU), který coby poslanec zasedá ve Spolkovém sněmu (dolní komora německého parlamentu) už od roku 2013 a věnuje se v něm zdravotnické politice.
Ještě na podzim byl ale za jednoho z favoritů na post spolkového ministra zdravotnictví považován jiný politik CDU. Konkrétně ministr zdravotnictví Severního Porýní-Vestfálska Karl-Josef Laumann. Nyní je však podle stranických kuloárů jasným favoritem již zmíněný čerstvý padesátník Tino Sorge.
Další ministr z bývalé NDR
Sorge se narodil 4. března 1975 ve 38tisícovém městě Ilmenau, které leží ve spolkové zemi Durynsko. Sorge by tak byl dalším z členů spolkové vlády, kteří část svého života strávili v bývalé Německé demokratické republice. Pokud jeho nominace bude potvrzena, v avizované spolkové vládě by byl původem z bývalé NDR jediný.
Po maturitě Sorge vystudoval práva na univerzitách v Jeně, Halle, kde získal stipendium. Právo studoval také jako účastník evropského studijního programu Erasmus ve francouzském Lyonu. Po svém absolutoriu Tino Sorge pracoval jako obchodní a podnikový právník.
Mohlo by vás zajímat
Tino Sorge se zároveň začal angažovat v politice. Nejprve zastával nejrůznější nepolitické funkce coby nominant CDU, později se stal poslancem v zemském sněmu Saska-Anhaltska, pracoval rovněž na tamním ministerstvu hospodářství.
V roce 2013 se poprvé stal poslancem Spolkového sněmu, a to za volební obvod Magdeburg. V dolní komoře německého parlamentu se věnuje zdravotnické agendě, od roku 2021 je ve Spolkovém sněmu mluvčím frakce CDU/CSU pro zdravotnictví. Zároveň je členem zdravotnického výboru Spolkového sněmu.
Sorge klade důraz na lékárny, ale…
Tino Sorge dával v minulosti najevo, že mu leží na srdci zejména zachování dostatečně široké sítě lékáren. V rozhovoru pro odborný portál Deutsche Apotheker Zeitung na počátku letošního února uvedl, že bude muset dojít ke zvýšení úhrad za lékárenskou péči.
Stejně tak chce Sorge posílit roli lékáren při poskytování samotné zdravotní péče. „Chceme posílit roli lékáren při poskytování péče a využívat je ještě lépe než dosud jako první kontaktní místo pro otázky zdravotních obtíží pacientů,“ řekl v únoru Sorge.
Pokud se ale Sorge skutečně stane spolkovým ministrem zdravotnictví, bude se muset věnovat i jiným oblastem zdravotnického systému než jen lékárnám. Právě za účelem sestavení programu budoucí vládní koalice obě koaliční strany, tedy SPD a CDU/CSU, vytvořily jakési rezortní vyjednavačské týmy.
Ve zdravotnictví se budoucí spolkový kabinet zřejmě zaměří na upravení parametrů reformy nemocnic, kterou prosadil dosluhující ministr zdravotnictví Lauterbach. Mezi prioritami bude také reforma pohotovostí nebo záchranné služby, stabilizace příjmů pro systém zákonného zdravotního pojištění, ale i dlouhodobé péče, posílení prevence nebo odstranění diskriminace pacientů ze systému zákonného zdravotního pojištění oproti pacientům ze systému soukromého zdravotního pojištění.
