V posledních letech dochází v českém porodnictví k zásadnímu posunu. Do popředí se vrací profese, která byla dlouho vnímána jen jako pomocná – porodní asistentka. Právě ta má být podle odborníků klíčovým zdravotníkem při péči o nízkorizikové těhotné a rodící ženy. Tento trend je patrný i v některých fakultních nemocnicích, které tradičně bývají spojovány spíše s péčí o komplikované případy. Více o tom v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví pověděli ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček, přednosta tamní Gynekologicko-porodnické kliniky Michal Zikán a vedoucí porodní asistentka Centra porodní asistence Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno Miloslava Kameníková.
„Tím nejlepším zdravotníkem, který má pečovat o nízkorizikovou těhotnou a rodící ženu, má být jednoznačně porodní asistentka,“ je přesvědčen přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Bulovka a 1. lékařské fakulty UK Michal Zikán. Na Bulovce porodní asistentky vedly v loňském roce 57 procent porodů, přičemž celkově tam proběhlo zhruba 2600 porodů. Podle Zikána by se tento podíl mohl ještě zvýšit. Nízkorizikových žen je totiž v populaci potenciálně až 80 procent. Porodní asistentky jsou přitom plnohodnotné a vysokoškolsky vzdělané zdravotnice. „Jejich kompetence jsou stejné jako kompetence lékaře. Pouze se omezují na nízkorizikové porody,“ dodává Zikán.
Rozlišení mezi nízkorizikovou a rizikovou rodičkou je klíčové a probíhá již při příchodu do porodnice prostřednictvím vstupního screeningu, který provádí právě porodní asistentka. Pokud se objeví jakékoli známky rizika či patologie, péče přechází pod lékaře. Tento model je běžný v řadě evropských zemí a má oporu i v legislativě Evropské unie. „Existuje řada zemí, kde je tato profese velmi dobře etablovaná a v rámci Evropské unie jsou jejich kompetence definované stejně,“ připomíná Zikán a zdůrazňuje, že rozšiřování role porodních asistentek je součástí potřebné racionalizace oboru.
Fakultky nebudou sedět v koutě
Vstřícný postoj k této změně zaujala i fakultní nemocnice Bulovka, přestože v minulosti panovaly obavy, zda je zřizování center porodní asistence vůbec legální. Ředitel nemocnice Jan Kvaček si však klade jednoduchou otázku: „Jestliže naše pacientky – potažmo klientky, protože má-li žena naprosto nekomplikovaný a bezrizikový porod, tak je zvláštní ji označovat jako pacientku – tu službu chtějí, tak proč bychom jí ji neměli dát jenom proto, že jsme fakultní nemocnice?“ Zdůrazňuje zároveň, že fakultní nemocnice mají výhodu toho, že poskytují neporovnatelně široké odborné zázemí, které je připraveno zakročit, pokud by bylo třeba lékařského zásahu.
A byla to právě pražská Bulovka, která byla inspirací i pro jiná pracoviště v republice. Centrum porodní asistence pod vedením Miloslavy Kameníkové funguje i na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno. Zde porodní asistentky vedou přibližně 40 procent porodů. „I Ministerstvo zdravotnictví mělo zájem, aby něco takového pro kultivaci českého porodnictví vzniklo,“ říká Kameníková a připomíná, že centrum se setkalo s nadšením nejen u porodních asistentek, ale především u rodiček. Ne všechny nemocnice však reagovaly s pochopením. „Nahlížely na nás tak, že bychom se měli věnovat svému, tedy perinatologii a zabezpečení rizikových rodiček a novorozenců, a ne zřizovat centra porodní asistence. Nakonec se ale ukázalo, že to mělo velký smysl,“ dodává Kameníková. Za hlavní překážku považuje zakořeněné vnímání porodní asistentky jako pomocného personálu. Právě překonání těchto stereotypů a dovzdělání personálu patřilo podle ní k největším výzvám.
Konkurence v porodnictví je velká
Významnou roli v novém přístupu hraje také takzvaný respektující přístup k rodičkám. Ten zahrnuje úctu, otevřenou komunikaci, respektování intimity, možnost doprovodu u porodu či důsledné dodržování zásady nulové separace matky a dítěte. „Myslím, že ženy toto vyhledávají více než nějaké supermoderní prostředí. Toto je podle mě ten největší tahák,“ míní Kameníková a opírá se o data Národního ústavu duševního zdraví, podle nichž přístup personálu tvoří až 15 procent celkového dojmu ženy z porodu. I podle Zikána by měl být takový přístup standardem. „Myslím, že to má být normální přístup,“ říká a dodává, že stejně jako v onkogynekologii, s níž má osobní zkušenosti, i v porodnictví by neměl lékař rozhodovat za pacientku, ale nabízet možnosti a vysvětlovat.
Ředitel Bulovky Jan Kvaček pak upozorňuje, že porodnictví je specifický obor. „Porodnictví je velmi konkurenční obor, čímž se liší od jiných medicínských oborů, neboť je to mnohem více ‚službou‘. Ženy si vybírají mezi porodnicemi a nehodnotí z velké části ani tak kvalitu péče, ale přístup. Jestli se k nim slušně chovají a podobně,“ říká.
A že respektující a individualizovaná péče přináší i měřitelně lepší výsledky, potvrzuje opět Michal Zikán. „Máme méně císařských řezů, konkrétně 19 procent, což je na naše centrum poměrně málo. A máme u žen méně intervencí, to znamená, že ženy projdou tou porodnicí snáz a rychleji,“ dodává závěrem.
