Ministerstvo zdravotnictví (MZd) navrhuje vládě změny v Národním plánu obnovy (NPO), který rozděluje více než 200 miliard korun z evropských fondů. Chce převádět peníze mezi jednotlivými kapitolami a prodloužit o rok termín ukončení programu. Vyplývá to z materiálu pro středeční jednání vlády, který má ČTK k dispozici. Zda změny souvisí se situací ve Fakultní nemocnici Motol, kde kvůli zakázkám mimo jiné na investice z evropských dotací policie zadržela tehdejšího ředitele Miloslava Ludvíka, z materiálu není zřejmé.

„Schválení změny tohoto investičního programu je nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci NPO v rámci resortu,“ uvádí materiál. „Součástí změny je i upřesnění indikátorů a posun konce programu na konec roku 2027. Termín však nic nemění na konečném termínu realizace projektů NPO v průběhu roku 2026,“ uvádí ministerstvo.

Právě včasné dokončení investičních projektů ale bylo od začátku rizikem celého programu, který vznikl jako reakce EU na pandemii covidu-29. Česko muselo poměrně narychlo vybrat priority a projekty, které podpoří. Mezi nimi byla kyberbezpečnost a zdravotnická data, větší odolnost zdravotnictví obecně nebo léčba rakoviny. Plánoval se vznik národního onkologického centra.

Stavební zakázky v Motole

„Vybírala se vhodná lokalita a ukázalo se, že jediná vhodná je v Motole,“ řekl tehdejší ředitel FN Motol Ludvík v rozhovoru s ČTK v lednu 2023. Nemocnice podle něj byla jediná, kdo měla vyřízené potřebné dokumenty včetně povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. To je nutné pro lineární urychlovače, tedy přístroje pro léčbu nádorů pomocí radioterapie. V roce 2021 onkocentrum tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval ve vinohradské nemocnici.

Stavba v Motole má vyjít na 4,5 miliardy korun, z nichž 3,7 miliardy Kč je přislíbená evropská dotace. „Zkolaudováno musí být do konce roku 2025,“ uvedl tehdy Ludvík. V provozu pak musí být centrum do července 2026. Podobně využil Motol připravené podklady pro stavbu budovy mikrobiologie a patologie, které měla nemocnice připravené – až budou peníze – pro simulační centrum na vzdělávání lékařů.

Stavební zakázky v Motole jsou součástí korupční kauzy, v níž je obviněno 18 lidí. Kromě Ludvíka a jeho náměstka Pavla Budinského také právník Miroslav Jansta a zástupci dodavatelských firem. Pokud se prokáže poškození finančních zájmů Evropské unie, nemusí ČR dostat stavby z evropské unie proplacené. Na konci února ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že stavby jsou pod smlouvami, proto je potřeba je dokončit.

Mohlo by vás zajímat

Více peněz na kyberbezpečnost, méně na onkologickou prevenci

Ministerstvo teď navrhuje přesuny finančních prostředků mezi kapitolami NPO. „Celkové výdaje a dotace ze státního rozpočtu daného investičního programu zůstávají v nezměněné výši 18,4 miliardy Kč, dochází však ke změně rozložení prostředků,“ píše se v dokumentu.

Více peněz má jít například do kybernetické bezpečnosti nemocnic. Podle materiálu navíc získají 542 milionů korun, z nich 427 milionů z fondů EU. Naopak o miliardu méně půjde do části nazvané Národní plán na posílení onkologické prevence a péče, kam spadá i Motolské onkologické centrum. O 577 milionů Kč méně bude v kapitole určené na snížení spotřeby energie ve veřejných budovách.

Větší podporu, zejména ze státního rozpočtu, získá podle materiálu brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie na vybudování nového centra kardiovaskulární a transplantační medicíny. Kapitola „Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče“, kam centrum spadá, získá navíc 1,6 miliardy korun, z toto 1,5 miliardy Kč ze státního rozpočtu.