Možnost připlatit si na lepší péči a zaplatit jen rozdíl mezi tou standardní a onou lepší nepovede ke zhoršení kvality a dostupnosti péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nýbrž naopak ke zvýšení kvality služeb a k urychlení inovací, shodují se lékař a ekonom Pavel Hroboň a ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská i prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada. Je ale třeba precizně nastavit kontrolní a sankční mechanismy, aby každý poskytovatel nabízel plně hrazenou zdravotní péči. Mezi sankce by měla patřit i vysoká pokuta a ztráta smlouvy se zdravotní pojišťovnou.
Poslanci se mají v nejbližších dnech ve třetím čtení zabývat novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž součástí je i návrh členky sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) a dalších poslanců včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby si pacienti mohli doplatit rozdíl mezi úhradou od zdravotní pojišťovny a vyšší cenou nabízené komfortnější zdravotní služby. Doposud si pacient musel třeba kvalitnější ortézu zaplatit celou. Návrh se potkal se souhlasnými hlasy u ekonomů, lékařů i politiků napříč politickým spektrem. Ale vyvolal i polemiku, jejímž obsahem je, že se tímto způsobem zhorší dostupnost a kvalita péče pro pacienty, kteří budou čerpat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Obavy o kvalitu péče? Zbytečné.
„Vidím tři faktory, které nedopustí, aby se kvalita, konkrétně rozsah plně hrazených variant péče, zhoršovala,“ prohlásil pro Zdravotnický deník lékař, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a řídící partner Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň. „Pro poskytovatele je vždy lepší, když je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Protože poskytovatel se nemusí s pacientem domlouvat, nemusí se věnovat administrativě spojené s vybíráním těch peněz, nemusí se obávat stížností pacienta, je to prostě jednodušší. Představa, že se všichni poskytovatelé zdravotní péče najednou raději vrhnou na peníze ze soukromých zdrojů, neodpovídá realitě. Pro ně je lepší, když dostanou zaplaceno ze strany zdravotní pojišťovny,“ hodnotí Hroboň s tím, že jsme to ostatně viděli za ministra Hegera, kdy odborné společnosti přišly s minimem návrhů na jeho „nadstandardy“.
„Za druhé, jsem přesvědčen, že naprostá většina zdravotníků chce poskytnout tu nejlepší péči všem svým pacientům. A za třetí – je jednoznačně v zájmu dodavatelů léků či zdravotnických prostředků, aby nové postupy byly dostupné všem. Dodavatelé samozřejmě vyvíjí tlak na ministerstvo, pojišťovny i poskytovatele zdravotní péče, který bude přetrvávat,“ přidává Hroboň další dva argumenty.
Horská: péče naopak bude lepší pro všechny a za méně peněz
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank, poradkyně premiéra a členka NERV Helena Horská to přímo vidí tak, že možnost připlatit si naopak povede k lepší a levnější péči pro všechny. „Možnost připlatit si za lepší službu motivuje zdravotnická zařízení umět poskytovat nejen standardní, ale i tu nadstandardní lékařskou péči a zákroky, protože se to ekonomicky vyplácí. Zároveň to podporuje rozvoj technologií a inovací, což v konečném důsledku šetří státní prostředky a zvyšuje kvalitu a bezpečnost lékařských zákroků a péče všem,“ říká Horská. Dodává, že nevidí riziko, že by zmíněná možnost vedla k oddělování soukromého a veřejného zdravotnictví. „Naopak vidím to, že soukromé peníze umožní uvolnit kapacitu pro zákroky, které jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění a že to povede k důrazu na maximální efektivitu každé vynaložené koruny. Pokud tomu budeme naopak bránit, budou u nás kvanta soukromých ordinací a soukromých nemocnic a kapacita těch veřejných bude velmi omezená, protože budou čelit navíc i nedostatku personálu,“ podtrhuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Druhou věcí je, dodává, že víme, jak to v českém zdravotnictví funguje. „Už nyní vidíme, že tam, kde je poptávka a kapacita nedostačuje, tam se vytváří oddělený soukromý trh, který provádí úkony s největší ziskovou marží a nákladné operace, které vyžadují drahé technologie, přístroje a zařízení, což znamená velké fixní náklady, nechává veřejnému sektoru. To se bude, pokud nepovolíme ono připlácení, prohlubovat,“ uzavírá členka NERV a poradkyně premiéra.
Mohlo by vás zajímat
Podmínkou musí být silné kontrolní a sankční mechanismy
S návrhem umožnit pacientům platit si rozdíl mezi standardní a lepší péčí by souhlasily i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Svaz zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR), který je zastupuje, podle svého prezidenta Martina Balady zmíněný poslanecký návrh vnímá jako spíše pozitivní. „Jde totiž směrem, na kterém se shodují i mnozí odborníci. Do zdravotnictví to přinese více soukromých peněz, zvýší se kvalita služeb a urychlí se zavádění nových postupů. Pokud jsou zde lidé, kteří jsou ochotni ve zdravotnictví nechat za nadstandardní služby více peněz, pak by bylo dobré jim to legálním a spravedlivým způsobem umožnit,“ říká prezident SZP ČR.
Současně je ale šéfa svazu potřeba zajistit, aby se z „doplácení“ nestala plošná praxe, automatismus. „Jednak je potřeba pohlídat, aby v nabídce zdravotních služeb poskytovatelů byla zachována plně hrazená varianta léčebné terapie v podobě nejúčinnější a nejvhodnější hrazené služby k dosažení účelu navrhované zdravotní služby odpovídající zdravotnímu stavu pacienta. Následně je nutné dohlédnout i na to, aby se pojištěnci, kteří nechtějí anebo nemají možnost si připlatit, nestali opomíjenými před těmi, kteří si připlatit chtějí a mohou,“ zdůrazňuje Balada. „Toto jsou bezesporu určité rizikové faktory předmětného pozměňovacího návrhu.
Hrozba vysoké pokuty či ztráty smlouvy se zdravotní pojišťovnou
Jak upozorňuje lékař a ekonom Pavel Hroboň, aby změna, tedy přechod na možnost čerpat za příplatek lepší péči nebude úspěšný bez splnění některých klíčových podmínek. „Naprosto základní věcí je extrémně tvrdá regulace a dohled nad tím, aby každý poskytovatel, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, nabízel i plně hrazenou variantu péče. Pokud ji někdo nebude nabízet nebo k ní bude jakkoliv ztěžovat přístup, musí nastoupit vysoká pokuta či ztráta smlouvy se zdravotní pojišťovnou. V tom je třeba být naprosto nekompromisní,“ vyzdvihuje Hroboň.
Dále je podle něj nutné zlepšit systém zavádění nových technologií do plné úhrady z veřejného zdravotního pojištění. „Nemám na mysli léky, ale zdravotnické prostředky a samotné výkony. A to jak jejich zahrnutí do kalkulace relativních vah v DRG, tak aktualizaci seznamu výkonů,“ poznamenává.
Poslední podmínkou je podle Pavla Hroboně zveřejňování jasných, transparentních ceníků poskytovatelů, které by měly také obsahovat, ke které plně hrazené variantě se možnost volby vztahuje. „Aby pacienti mohli vidět, co přesně je plně hrazená varianta, a co jiná varianta, která je jim nabídnuta k dobrovolnému výběru,“ konstatuje s tím, že příkladem mohou být kompozitní zubní výplně, které dřív hrazeny nebyly vůbec, a jejichž úhradu v základní variantě také navrhuje současná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Pacienti by se měli v ceníku dočíst, že jednovrstevná kompozitní plomba je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a že existují další varianty, u kterých bude uveden srozumitelný popis a výše doplatku,“ vysvětluje Hroboň.
