Bezpečný alkohol? Mýtus, kterému Češi stále věří

Opít se na Silvestra je skoro povinnost, kterou vynechá jen naprostý suchar. Následky ale mohou být vážnější než jen pár hodin nepříjemné kocoviny. Přesto se účinky alkoholu stále podceňují, i když ohrožuje mnohem víc lidí než ostatní návykové látky. S nepříznivými následky v podobě mnoha vážných zranění se budou mnozí lidé vyrovnávat i při letošních novoročních oslavách. Zdaleka nejde jen o jedince na okraji společnosti, kteří s alkoholem bojují po celý rok.

Do kategorie škodlivého užívání alkoholu spadá 540 tisíc Čechů starších 15 let, tedy u nich došlo k poškození fyzického i psychického zdraví. Dalších 640 tisíc osob pak splňuje podmínky pro rizikové užívání, což znamená, že u nich pravděpodobně dojde k poškození zdraví právě v důsledku užívání alkoholu, pokud svůj životní styl nezmění. Pro srovnání odhadovaný počet problémových uživatelů pervitinu byl „pouze“ 36 tisíc. Vyplývá to z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014, kterou sestavuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Mnozí Češi cítí národní hrdost, když jde o schopnost konzumovat alkohol. Není divu, když se naše země dlouhodobě umísťuje na předních místech celosvětového žebříčku množství vypitého alkoholu na osobu a rok. Průměrná roční spotřeba čistého alkoholu na osobu (včetně kojenců) je v Česku 10 litrů, polovina tohoto množství připadá na pivo a zhruba třetina na destiláty. Alkohol pije denně nebo téměř denně 12,5 % obyvatel Česka starších 15 let. Celoživotních abstinentů je pak pouze 2,6 % osob. Vážný problém pak alkohol znamená pro více než 13 % populace starší 15 let, což je více než jeden milion lidí. Muž z této kategorie denně „potřebuje“ nejméně 40 až 60 g alkoholu, což jsou zhruba dvě až tři piva nebo dva až tři panáky destilátu. Taková žena se pak „neobejde“ bez nejméně 20 až 40 g čistého alkoholu denně. Přesto alkohol v Česku stále není vnímán jako něco nebezpečného spíš naopak.

Mohlo by vás zajímat

Sdělit diagnózu nanečisto. S náročnou komunikací zdravotníkům pomáhá virtuální realita

Opilecká zranění s vážnými následky

Příkladem jsou právě silvestrovské a novoroční oslavy, které si bez velkého množství alkoholu jednoduše neobejdou. Alkohol je považován za symbol veselí, radosti a zdroj dobré nálady, byť má jeho konzumace i mnohem méně příjemné následky. „Vedle náhlého zhoršení zdravotního stavu u chronicky nemocných je alkohol a zejména jeho nadměrná konzumace dominantní příčinou našich výjezdů během silvestrovské noci,“ popisuje Jiřina Ernestová, tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Praha. Záchranáři řeší následky intoxikace alkoholem, nejrůznější poranění a úrazy spojené s alkoholem, ale i řezná poranění nebo napadení, ke kterým došlo v opilosti. Během loňské Silvestrovské noci zaznamenala pražská záchranní služba 317 událostí a zdravotnické operační středisko převzalo během noční směny 722 tísňových volání. Během 12 hodin noční směny tak záchranáři řešili stejný počet událostí, jako jindy za celý den, tedy byli plně vytížení. „Každoročně opakujeme, že nadměrná konzumace alkoholu znamená velká rizika, ale přesto dominující příčinou našich výjezdů během silvestrovské noci zůstávají tradičně zdravotní potíže nebo úrazy, včetně napadení vzniklé v těsnější či volnější souvislosti s požitím alkoholu,“ dodává Ernestová.

Zranění pod vlivem alkoholu obvykle vznikají neúmyslně a bývají souhrou „náhod“, kdy opilec hůře koordinuje své pohyby a současně má falešný pocit, že se mu vlastně nic nemůže stát. „Alkohol vede k tomu, že lidé mají sklon podceňovat rizika, která jim hrozí, a pouští se do činností, které by střízliví neudělali. Snadno přecení své síly, více riskují a mohou ohrozit i další osoby,“ popisuje Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. K „zajímavým“ opileckým nápadům uprostřed noci patří třeba myšlenka přelézat z jednoho balkónu na druhý, projít se po zábradlí na mostě, pod vlivem alkoholu řídit auto nebo sednou do auta, které řídí opilý člověk. Spolu s tím, jak alkohol „rozpouští“ zábrany, často roste chuť k různým adrenalinovým zážitkům bez ohledu na možné následky.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) Global Alcohol Report 2014 konzumace alkoholu přímo souvisí s 22 % úmrtí při napadení, 22 % úmrtí v důsledku sebepoškození, 17 % úmrtí při neúmyslném zranění, 16 % úmrtí z důvodu pádu, 13 % úmrtí v důsledku utonutí, 15 % úmrtí při dopravních nehodách a 11 % úmrtí při požárech. Zabít se za vydatné pomoci alkoholu není bohužel nic složitého, jak dokládá i patolog Jaromír Šrámek, který působí v nemocnici Jablonec nad Nisou: „Ne až tak vzácnou smrtí je to, že opilý člověk relativně civilizovaně ulehne do postele, někdy si odloží i obuv, a po pár hodinách se zadusí vlastními zvratky. Příčinou smrti může být i porucha rovnováhy. Takové okno ve vyšším poschodí láká k tomu, aby z něj bylo vykřičeno nějaké opilé moudro. Někdy se řečník vykloní víc, než mu jeho prakticky nefungující mozeček dovolí a vypadne.“ Časté je i to, že opilý člověk zemře v důsledku podchlazení spolu s otravou alkoholem, když se rozhodne přespat venku. Spánek pod vlivem alkoholu se stal osudný i muži, který usnul uprostřed ulice. „Se štěstím vlastním všem opilcům si vybral právě jedinou ulici, ve které zrovna nefungovalo veřejné osvětlení, takže náhodou projíždějící řidič si ho všiml, až když ho přejel,“ dodává patolog.

Pod vlivem alkoholu si lidé způsobují mnohá zranění, včetně velmi závažných. „Odřeniny obličeje, zlomeniny lebky se zraněním mozku po nekontrolovaných pádech. Řezné rány končetin s častým přerušením šlach na rukou po rozbití skel, například oken nebo dveří, zlomeniny dlouhých kostí v oblasti hlezna po přisednutí na zem,“ vyjmenovává „typická“ opilecká zranění profesor Miroslav Zeman, I. chirurgické kliniky, břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Časté jsou i pády z výšky, které mohou mít fatální následky, kdy dojde ke zlomeninám spodiny lebeční. „Tyto pády ani nemusí být z velké výšky. K vážnému zranění může dojít i po pádu třeba z židle nebo nízké zídky, protože opilec nekoordinuje své pohyby „padá jako pytel“,“ přibližuje chirurg. Odlišná bývají zranění při rvačkách v opilosti, kdy přichází ke slovu různé nože a další bodné a řezné nástroje. „Opilec, když se dostane „na dosah“ oběti, tak prokazuje velkou sílu i bez koordinace a bodá většinou do břicha a hrudníku, protože to jsou největší cíle. Řezné rány na rukou a prstech oběti jsou důkazem, že ten druhý se bránil útoku. Tupá poranění většinou směřují na hlavu, kdy dochází ke zlomeninám lebky, a obličej, s následky v podobě zlomenin obličejového skeletu,“ popisuje profesor Zeman.

Tragické následky mívá i používání zábavné pyrotechniky pod vlivem alkoholu. Opilí zapomínají na bezpečnostní pravidla, nepřečtou si návod nebo si rovnou koupí pyrotechniku z neznámého zdroje či si vytvoří domácí výbušná zařízení. A když nedojde k požadovanému efektu, klidně si zkontrolují nevybuchlou petardu osobně a ještě jí pořádně prohmatají. „Použití tzv. „zábavné pyrotechniky“ vyvolává zcela typická zranění, která se nevyhýbají žádné věkové kategorii, ale jsou spíše typická pro mladé muže, zejména pro ty, kteří neprodělali základní vojenskou službu u armády a mají sníženou soudnost a koordinaci pohybů v důsledku alkoholového opojení,“ vysvětluje chirurg. Podle něj neexistuje zcela bezpečná pyrotechnika pro někoho, kdo je pod vlivem alkoholu a jeho okolí. „Čím větší je použitá nálož a čím je člověk blíže, tím fatálnější jsou následky. Jedná se většinou o kombinovaná poranění, která vznikají současným působení síly mechanického výbuchu, kdy se šíří nejen vzduchový vlna, ale i různé útržky a zlomky pyrotechniky, spolu s tepelnou složkou, ať už v podobě tepla uvolněného při výbuchu a dalších hořících věcí,“ popisuje profesor Zeman. Výsledkem může být, že petarda či rachejtle vybuchne člověkovi v rukou a dojde ke ztrátám prstů, celých rukou i předloktí. Nejzávažnější jsou poranění, kdy postižení přijde o oko nebo část obličeje. Časté jsou i popáleniny. Vůbec nejhorší jsou ty, kdy dochází k hoření různých umělých hmot, včetně třeba zimní bundy, a na kůži vznikne lepivý škvarek. Ten se následně propálí do hloubi tkáně, poškodí kůži a podkoží, i svaly „Protože se jedná o ztrátová poranění v terénu poškozeném spáleninou je ošetřování a hojení těchto poranění někdy velmi svízelné. Rány se nehojí,“ shrnuje lékař.

Všechna zranění v opilosti navíc jednu „záludnost“, která může negativně ovlivnit následné léčení. Opilí vyhledávají odbornou pomoc často pozdě, protože nejsou schopni racionálně vyhodnotit svou situaci. „Lidé pod vlivem alkoholu mají vyšší práh bolesti, protože alkohol působí jako anestetikum a současně zastírá logické vědomí. Proto se často zraněný dostaví k ošetření až s významnou časovou prodlevou,“ dodává chirurg. Alkoholem zastřené vědomí pak může vést nejen k tomu, kdy zraněný nechápe závažnost svého stavu, ale současně odmítá ošetření nebo případný pobyt v nemocnici.

Intoxikace hrozí i „slušným lidem“

Uvolnění obvyklých zábran, povznesená silvestrovská nálada i mnoho „zábavných“ nápadů obvykle vedou k tomu, že si člověk popíjející alkohol ani nevšimne, že se ním něco špatně. „V první fázi má alkohol povzbudivé účinky, kdy dochází ke krátkodobému pozvednutí nálady. Lidé se cítí lépe, silnější, schopnější a spokojenější,“ popisuje primář Popov. Tato poměrně příjemná fáze často dodává odvahu k bláznivým i nebezpečným kouskům, včetně sázek typu, kdo vypije více alkoholu na jeden zátah, což může skončit i úmrtím zúčastněných. Záhy se ale objevují také méně příjemné následky alkoholu, jako je porucha rovnováhy, zpomalení reakčního času, nevolnost, ale také poruchy chování a snížená sebekritičnost. Vyprovokovat opilého člověk k agresivnímu chování je tak velmi snadné.

Silvestr je navíc ideální příležitostí k tomu, aby se člověk předávkoval alkoholem, což překvapivě není něco, co by se stávalo jen lidem na kraji společnosti. „Těžká intoxikace alkoholem při novoročních oslavách se netýká jen lidí, kteří jsou na alkoholu závislí. Jeden můj pacient mi říkal, že na Silvestra pijí ve velkém jen amatéři,“ vysvětluje psychiatr. Ne snad, že by závislí lidé byli zcela mimo riziko, i jim se může stát, že pod vlivem okolností vypijí více, než je jejich obvyklá dávka a způsobí si zdravotní problémy, ale často k intoxikaci alkoholem dochází u osob, které nemají k alkoholu vytvořenou toleranci a alkoholické nápoje konzumují minimálně. Výjimečnost okamžiku, uvolněné prostředí, kdy alkohol ve velkém pijí úplně všichni, to vše nahrává k tomu, že i „rozumní konzumenti“ ztrácí své schopnosti kontroly. Nejen, že vypijí více, než jsou zvyklí, ale také často kombinují různé alkoholické nápoje. „Na Silvestra nefunguje základní pravidlo, kdy se člověk rozhodne se neopít, aby se vyhnul problémům. Místo toho pije dál a nevnímá varovné signály, že by měl s alkoholem přestat,“ shrnuje Popov.

Rizikem mohou překvapivě být i různé sladké nápoje s nízkým obsahem alkoholu, ať už v podobě koktejlů, nebo různé míchané drinky s ovocnými šťávami. Účinky alkoholu po vypití takového nápoje přichází pomaleji a plíživěji než po „panáku“ tvrdého, a tak člověk snadno přijme více alkoholu, než kdyby zůstal u destilátů. Jednoduše necítí, že je opilý. Pocity opilosti dokáží zamaskovat i oblíbené energetické nápoje, které obsahují velké množství kofeinu. „Různé energy drinky způsobí odložení útlumové fáze alkoholu, kdy má člověk dlouho pocit, že se s ním neděje nic špatného, a tak pije bez obav dál. Nakonec přijme výrazně vyšší dávku alkoholu, což je mnohem nebezpečnější,“ upozorňuje primář Popov. Kombinovat energy drinky s tvrdým alkoholem je tak celkem spolehlivá cesta k hodně nepříjemné kocovině a dalším potížím.

Různé kombinace alkoholických nápojů spolu s energetickými nápoji jsou také oblíbené mezi mladými lidmi nebo dokonce dětmi. Přitom mladý organismus odbourává alkohol pomaleji a snadněji u něj dojde k vážné intoxikaci. Stačí pár panáků a mohou si způsobit otravu alkoholem. Bohužel i s tichým souhlasem rodičům. „Když ošetřujeme podnapilé mladistvé a děti, setkáváme se s tím, že jejich rodiče vůbec netuší, kde jsou a co se s nimi děje,“ popisuje mluvčí pražské záchranné služby. Čeští teenageři přitom patří k těm, kteří si alkohol dopřávají docela často. Podle výsledků studie Health Behavior in School-aged Children ve věku 13 let konzumuje minimálně jednou týdně alkohol 15 % chlapců a 10 % dívek. Mezi jedenáctiletými pije alkohol alespoň jednou týdně 6,9 % chlapců a 4 % dívek.

Když pít, tak rozumně

Nic z toho ale neznamená, že by člověk na Silvestra neměl pít vůbec a alkoholu se zcela vyhýbat. Stačí jediné, dodržovat základní bezpečnostní pravidla a vyhýbat se rizikovému chování. „Vhodné je nad možnými riziky přemýšlet předem a připravit se na ně. Když nechcete jet v autě, které řídí opilý člověk, což byste za střízliva rozhodně neudělali, předem si domluvte odvoz nebo objednejte taxi,“ doporučuje Petr Popov. Méně rizikové je popíjet i v domácím prostředí, kde je někdo, kdo situaci hlídá a v případě problémů může přivolat pomoc. Zatímco vyrazit kolem půlnoci do rušného centra města, kde jsou davy opilých lidí, létají petardy a snadno dojde k panice, není úplně nejlepší nápad.

K „bezpečné“ konzumaci alkoholu patří i to, že člověk během večera dostatečně pije nealkoholické nápoje, ideálně čistou vodu nebo minerálku. Alkohol organismus dehydratuje a současně působí jako diuretikum, a tak nutí k častějšímu močení. Proto je důležité průběžně doplňovat tekutiny. Problematické je i míchání různých alkoholických nápojů a to zejména v rychlém sledu za sebou. Naivní je také přesvědčení, že panák tvrdého na konci večírku zabrání pozdější kocovině, či, že nejlepší je následnou kocovinu přepít dalším alkoholem.

Ludmila Hamplová