V případě, že se zhorší zdravotní stav muže, nemá to na pravděpodobnost, že manželství skončí rozvodem, větší vliv. V případě, že vážně onemocní žena, riziko rozvodu výrazně roste. To jsou závěry nové rozsáhlé italské studie publikované v Journal of Marriage and Family, která sledovala 25 tisíc heterosexuálních párů starších 50 let napříč Evropou po dobu 18 let.

Zdravotní stav má vliv na stabilitu manželství, nicméně záleží na tom, zda během trvání vztahu onemocní muž, nebo žena. Výrazné genderové rozdíly v tom, jak se nemoc jednoho z manželů podepisuje na zachování či rozpadu vztahu, popsala nová studie publikovaná v Journal of Marriage and Family.

„Zjistili jsme nezanedbatelnou a genderově podmíněnou souvislost mezi zdravím a rozpadem vztahu u párů mezi 50 až 64 lety. Páry, u kterých žena uváděla v rámci sebehodnocení špatný zdravotní stav nebo čelila závažným omezením, vykazovaly vyšší míru pozdních rozvodů ve srovnání s páry v dobrém zdravotném stavu. Naopak riziko pozdního rozvodu výrazně nevzrostlo, pokud muž v rámci sebehodnocení uváděl špatný zdravotní stav nebo v důsledku zdravotních obtíží musel výrazně omezit své aktivity,“ uvádí studie. U starších párů, kde byl jeden z partnerů starší 65 let, se tyto rozdíly nepotvrdily, krom případů, kdy se u žen objevily depresivní stavy.

Studie byla zaměřená na pozdní neboli stříbrné rozvody či rozchody, tedy mezi dvojicemi ve věku 50 let a starší, a používala data z projektu European Survey of Health, Ageing and Retirement (SHARE), který běží celkem v 27 evropských zemí, včetně České republiky. Celkem bylo do studie zahrnuto 25 542 sezdaných i nesezdaných heterosexuálních párů.

V rámci studie autorský tým z italských Università di Firenze a Università degli Studi del Molise sledoval tři aspekty zdraví, a to sebehodnocení jedince v oblasti zdraví, Global Activity Limitations Index neboli hodnocení omezení aktivit a možný výskyt depresivních stavů neboli hodnocení mentálního zdraví. Cílem studie bylo zjistit, zda existují souvislosti mezi zdravotním stavem partnerů a pravděpodobností rozvodu, jaké aspekty zdraví se na tom případně podílejí a jestli existuje nějaká genderová korelace, tedy, zda z hlediska možného rozvodu hraje roli, jestli onemocní muž, nebo žena.

Mohlo by vás zajímat

I zdraví má genderový rozměr

Navzdory skutečnosti, že tzv. stříbrných rozvodů či rozchodů ve vyspělých zemích přibývá a současně celá populace stárne, jedná se podle autorského týmu stále o téma, které je prozkoumáno pouze omezeně. I když už jsou k dispozici studie o souvislostech mezi zdravotním stavem a partnerským životem v této věkové kategorii, doposud jim chyběl genderový rozměr. V tomto ohledu je tato studie unikátní.

Genderové rozdíly v tom, zda vztah končí rozpadem v souvislosti se zdravotním stavem jednoho z partnerů či jeho schopnostem věnovat se běžným aktivitám, byly v rámci studie popsány bez ohledu na ekonomickou situaci dvojice.

„Stupeň a délka omezení aktivity mohou vést k různým důsledkům, jako jsou zátěž spojená s péčí, pracovní omezení a omezení v dalších oblastech života,“ konstatoval autorský tým. Jinými slovy, nemoc jednoho z partnerů přináší zátěž i pro toho druhého, jednak v podobě toho, že by měl převzít roli pečujícího, ale také omezením jeho pracovních a dalších aktivit.

Nerovnosti ve společnosti přetrvávají

Ačkoliv se studie věnovala dvojicím jako celku a spíše popisuje souvislosti mezi pozdními rozvody a rozchody, než že by se zaměřila na příčiny genderových rozdíly, autorský tým zmiňuje několik možných vysvětlení. Například to, že pokud se ženy stávají v důsledku zdravotních problémů závislejší na péči svého partnera, je to z hlediska stability vztahu více stresující než opačná situace, kdy je na péči partnerky závislejší muž. To má podle autorského týmu kořeny v tom, že ženy jsou častěji spojovány s pečovatelskou rolí, což manželství ještě posiluje.

Navíc jsou ženy častěji také na svém partnerovi ekonomicky závislé a případný rozchod či rozvod by pro ně měl vážnější důsledky v oblasti ekonomické stability. Ženy jsou tak v tomto ohledu zranitelnější než muži, nikoliv, že by přirozeně byly spokojené v pečovatelské roli, spíše mnohdy nemají na výběr. Podle autorského týmu jsou tak závěry této studie dalším důkazem toho, že genderové nerovnosti mezi pohlavími přetrvávají, i když se může zdát, že se společnost mění na spravedlivější.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.