Velké farmaceutické společnosti, které podnikají také na trhu Evropské unie, chtějí využít Trumpova dovozní cla na léky k tlaku na Evropskou komisi. Šéfové více než tří desítek výrobců léků dopisem adresovaným předsedkyně Evropské komise Ursule von der Leyenové vyzvali ke zlepšení podmínek, jež evropská sedmadvacítka definuje pro podnikání ve farmaceutickém průmyslu. Pokud Evropská unie zareaguje kladně, výrobci léků přehodnotí své záměry investovat v nejbližší budoucnosti desítky miliard eur ve Spojených státech, píše odborný portál Fiercepharma.com s odkazem na francouzský list Les Echos.
Velké farmaceutické společnosti se rozhodly využít hrozbu ze Spojených států v podobě uvalení cel na dovoz léků k prosazení změn podmínek pro své podnikání v Evropské unii. V dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové 32 farmaceutických společností požaduje příznivější politiku ze strany EU, která by je přiměla zůstat v evropské sedmadvacítce i v případě, že Spojené státy skutečně uvalí cla na dovoz léků.
Pod dopis šéfce Evropské komise připojili svůj podpis výkonní ředitelé mimo jiné společností Amgen, AstraZeneca, Biogen, Bristol Myers Squibb, Eli Lilly, Gilead Sciences, GSK, Merck & Co., Novartis, Novo Nordisk, Pfizer, Roche, Sanofi nebo Takeda. Kopii dopisu má nyní k dispozici odborný portál Fiercepharma.com.
Neudržitelná cenová politika
Dopis datovaný 11. dubna je určitým pokračováním schůzky, kterou o několik dní předtím šéfové farmaceutických společností absolvovali přímo s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou. Předmětem setkání mělo být podle mluvčí Evropské federace farmaceutických výrobců a asociací posílení konkurenceschopnosti Evropské unie právě v oblasti výzkumu, vývoje a produkce léků.
Šéfové farmaceutických firem v dopise znovu varovali, že značná část vývoje a výroby léků by mohla být převedena z Evropské unie do Spojených států, pokud sedmadvacítka nevydá „jasné signály k radikální změně politiky“. Farmaceutické společnosti přitom zvažují investice v příštích pěti letech ve výši přes 100 miliard eur (v přepočtu asi 2,5 bilionu korun).
Signatáři zmíněného dopisu konkrétně požadují, aby členské země Evropské unie přehodnotily svou cenovou politiku v oblasti léků a vytvořily přívětivější tržní prostředí pro inovativní léky. Podle lídrů farmaceutických firem celý sektor nese stále větší břemeno toho, jak málo se veřejné výdaje podílí na financování inovativních léků, což je prý trend, který nelze dlouhodobě udržet.
Mohlo by vás zajímat
Zástupci farmaceutických firem také zopakovali to, na co Evropskou komisi upozorňují dlouhodobě. A sice, že Evropská unie svazuje přílišnou byrokracií vývoj nových léčivých přípravků. Proto lídři farmaceutických společností vyzvali sedmadvacítku, aby „umožnila koordinovaný model jediného schvalování, který by zkrátil proces klinických testů ve více zemích“.
Zmírnit regulaci inovací
Farmaceutické společnosti dále Evropskou komisi vyzvaly ke zlepšení regulací ochrany duševního vlastnictví. Mezi ně patří zvýšení základní úrovně ochrany evropských regulačních údajů na 10 let, plus další dva roky ochrany trhu, stejně jako zvýšení exkluzivity na daném trhu na 12 let ze současných 10 let.
Představitelé biofarmaceutických společností si také stěžovali na nový poplatek EU za čištění odpadních vod, který musí výrobci léků platit. Revidovaná směrnice o čištění komunálních odpadních vod, kterou loni schválil Evropský parlament, ukládá výrobcům léčiv a kosmetiky povinnost čistit odpadní vody od mikroznečisťujících látek. Náklady, které by farmaceutickým společnostem mohly z této regulace plynout, mají dosáhnout bezmála čtyř miliard eur.
„Změny, navrhované farmaceutickým průmyslem, jsou potřebné k zajištění toho, aby Evropa zůstala konkurenceschopným místem pro výzkum, vývoj a výrobu léků,“ uvedly společnosti Eli Lilly a Novartis exkluzivně pro portál Fiercepharma.com.
„Těšíme se na spolupráci v následujících dnech a týdnech, abychom zajistili, že tyto návrhy dokážeme převést do praxe ve prospěch evropských pacientů a ekonomického rozvoje Evropy,“ uvedly společnosti v závěru zmiňovaného dopisu.
