Elektronizace zdravotnictví je skvěle nastartovaná, ale rozhodně není vyhráno. Některé komponenty budou provozuschopné už letos, komplexní digitalizace bude ale možná až po výměně informačních systémů mnohých nemocnic, včetně dvou největších. Za milník lze považovat rok 2030. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn to řekl na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.
Pro centrální projekty elektronického zdravotnictví v České republice je zásadní schválení novely zákona o elektronizaci zdravotnictví, připomněl v úvodu svého vystoupení Petr Foltýn. V novele jsou obsaženy klíčové změny, které se dotýkají kmenového registru, sdíleného zdravotního záznamu i nových komponent, jako jsou elektrická žádanka, EZ karta nebo Registr oprávnění. „Dojde k možnosti počítat s tím, že bude tato legislativa účinná od začátku roku 2026, kdy bychom centrální projekty chtěli akceptovat a pustit do produkce,“ vysvětlil Foltýn. V době konání summitu ještě novela schválena nebyla, k tomu již nicméně došlo několik dní po něm – minulý týden.
Zapojit co nejširší okruh realizátorů
Co se centrálních projektů týče, prezentoval Foltýn na summitu strukturu projektů elektronizace zdravotnictví, kterou Zdravotnickému deníku popsal již v loňském listopadu a které sumarizuje, jakým způsobem NCEZ přistoupilo k velkému počtu projektů, které jsou nezbytnou součástí úspěšné elektronizace zdravotnictví:
„Realizovali jsme sedm veřejných zakázek, máme rámcové smlouvy v určitých skupinách, které samozřejmě bylo nutno rozdělit pro to, abychom měli důstojné partnery. Cílem celé této skupiny projektů je zapojení co nejširšího okruhu možných realizátorů,“ řekl Foltýn na summitu.
Centrálních projektů zůstalo 20, což byl i původní plán:
„Do těchto 20 projektů jsme se snažili zapojit skutečně všechny kapacity České republiky, které v oblasti IT a zdravotnictví působí. A myslím, že se nám to povedlo,“ dodal Foltýn.
Od standardů po EZ kartu
Za jeden ze zásadních a vůbec nejsložitějších projektů označil Foltýn přijetí standardů zdravotnické dokumentace. „Abychom byli schopni nějaké interoperability, je nezbytným předpokladem, že bude zdravotnická dokumentace ve stabilizovaném formátu,“ vysvětlil. Letos by podle něj mělo být přijato zhruba 15 standardů, které by už v příštím roce měly být implementovány tak, aby již byly v IT oblasti tuzemského zdravotnictví využitelné.
Za další klíčový projekt označil ředitel NCEZ Národní portál elektronického zdravotnictví (NPEZ). „Ten patří mezi projekty, ze kterých budou čerpat uživatelé. Je to vstupní brána do všech služeb elektronického zdravotnictví,“ popsal Foltýn.
Složitý náběh u E-žádanky
Dalším projektem jsou kmenové zdravotnické registry. „Jejich klíčovým prvkem je bezvýznamový identifikátor. Velký mediální zájem je ale o další funkce, které budou mít s kmenovými registry souvislost – nabídneme informaci o zdravotní způsobilosti k řízení mobilních vozidel i velice populární informaci o tom, zda pacient je, nebo není, držitelem zbrojního průkazu.
Další důležitou komponentou je elektronická žádanka. „Ta bude mít poměrně složitý náběh. Já jsem zjistil, že jsem nejdřív očekávání vzbuzoval a teď se je snažím trošku brzdit, protože elektronická žádanka opravdu není jednoduchým projektem,“ řekl Foltýn s tím, že by centrální služba E-žádanky měla být dostupná od ledna příštího roku. „Musíme ale projít integraci na všechny informační systémy, na rozhraní nemocnic tak, abychom byli schopni u laboratorních, zobrazovacích i běžných vyžádaných služeb nabídnout rozhraní uživatelům,“ dodal.
Koncovou aplikací je EZ karta, mobilní aplikace, v níž by měly být dostupné všechny služby a informace z globálního systému elektronického zdravotnictví.
Strategie se ztenčí
Podle rámcového harmonogramu elektronizace zdravotnictví by měla být v testovacím rozhraní velká část komponentů, včetně kmenových registrů nebo výměnných sítí, připravena již v první polovině letošního roku, další budou přibývat v následujících měsících. „Standardy bychom měli vydávat v průběhu celého letošního roku,“ doplnil Foltýn.
Pro úspěšnou elektronizaci zdravotnictví je podle ředitele NCEZ potřeba také výrazně aktualizovat Národní strategii elektronizace zdravotnictví. „Protože máme před sebou realizaci, která by měla být zhmotněna v roce 2026 a protože se přibližuje evropské nařízení o EHDS, snažili jsme se přiblížit i české zdravotnictví nějaké perspektivě, strategii, kterou bychom měli následovat. A zjistili jsme, že strategie je rozptýlená ve třech dokumentech,“ popsal Foltýn s tím, že jsme v tomto ohledu na chvostu evropských zemí.
Mohlo by vás zajímat
Pro tuto aktualizaci jsou tuzemským odborníkům inspirací některé národní strategie jiných evropských zemí, včetně toho, že by tuzemská strategie měla mnohé zestručnit. „Rozsah české strategie, která má asi 190 stran, není úplně porovnatelný s těmi zahraničními, které mívají jen desítky stran, ale v přehlednějším formátu,“ vysvětlil Foltýn. Pro srovnání – například strategie švédská má 30, dánská 34 a polská 48 stran. Na aktualizaci se intenzivně pracuje a jak řekl Foltýn, každý týden se kvůli nim na ministerstvu schází velké množství odborníků.
Nutná je spolupráce nemocnic
Cesta elektronizace nicméně není snadná a bezproblémová a k jejímu plynulému průjezdu bude potřeba i spolupráce zdravotnických zařízení, jak Petr Foltýn na summitu upozornil. „Mnohé nemocnice budou na digitalizaci připraveny až poté, co vymění svůj velký informační systém. Jsou přitom mezi nimi i dvě největší nemocnice v zemi – Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice Brno. Taková výměna informačního systému přitom trvá dva roky, když to jde dobře,“ upozornil Foltýn.
„Teprve poté se objeví předsevzetí nějakého ministra, že elektronizace bude povinná, že elektronické žádanky budou jediné. Díváme se v horizontu třeba na rok 2028, kde začne nějaké přechodné období, než to bude povinné,“ řekl Foltýn. A dodal: „V první fázi budou moci čerpat benefity elektronického zdravotnictví občané. EZ karta unese komponenty nebo funkcionality, o které bude zájem. Ale pro celé zdravotnictví – a já nechci být špatným prorokem – je podle mne rok 2030 milníkem, kdy se zhmotní legislativy, dodělají se projekty a budou v provozu a budeme moct mluvit o komplexně digitalizovaném zdravotnictví. A dokonce i tohoto termínu bude složité dosáhnout.“
Mlsna: Elektronizační projekty jsou prioritou
Ve svém vystoupení Foltýn také poděkoval svému předřečníkovi v panelu, předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petru Mlsnovi za to, jak se jeho úřad vypořádal s napadením soutěže k vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu Telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc (více zde), která je také součástí procesu digitalizace. „Byl jsem nesmírně vděčný za tento výstup, ale především za rychlost, s jakou byla věc odbavena,“ řekl na summitu Foltýn.
„V tomto typu zakázky jde extrémně o čas, protože je to zakázka z Národního plánu obnovy… A jakékoli zdržení, které vznikne, může být atraktivní pro toho, kdo si stěžuje,“ dodal Foltýn s tím, že příběh nekončí a již došlo k další námitce, která by mohla plynulý proces elektronizace zbrzdit. Pokud by věc znovu skončila u ÚOHS, požádal Foltýn kvůli časovému tlaku na dotažení procesu digitalizace Mlsnu o co nevětší zkrácení lhůt.
Předseda ÚOHS Foltýna ujistil, že v tomto směru nemusí mít obavy. „Provádíme prioritizaci návrhů, které k nám chodí, a samozřejmě vidíme, které jsou dotované zakázky a u kterých tlačí zadavatele čas. A ty mají u nás samozřejmě úplně jinou prioritu – například oproti stavbám, které třeba ještě ani nemají stavební povolení,“ vysvětlil Mlsna.
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.
