Inovativní dermatologická léčba pacientům výrazně mění život k lepšímu, neustále se zlepšuje také její dostupnost. Stále se ale dostává k malému počtu pacientů a později, než je třeba. Na čtvrtém ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví to řekl přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Filip Rob.
V moderní dermatologické léčbě se podle Filipa Roba daří celá řada věcí. Zejména stoupají počty pacientů s účinnou terapií. Například s psoriázou se v roce 2014 léčilo 1452 pacientů, o deset let později se jejich počet zvedl na 5453. Na vzestupu je i léčba atopické dermatitidy – zatímco v roce 2019 bylo 100 pacientů, v loňském roce už 2020. Zároveň s tím léčba není dražší, naopak se průměrný náklad na pacienta snižuje.
„Díky dohodě se zdravotními pojišťovnami a odbornou společností se také daří zlepšovat dostupnost léčby. Přibývá nových center, jen v dermatologii jich máme více než padesát,“ jmenuje lékař další pozitivní bod. Centry jsou lépe saturované regiony Moravy, severních Čech a Prahy. Méně jich je v jižních Čechách, podle Roba o ně v této oblasti není mezi lékaři takový zájem. „Celkově se ale dostupnost neustále zlepšuje. Před zhruba pěti lety jsme měli sotva polovinu současných kapacit,“ poznamenává.
Návrat k běžnému životu
Zvyšují se také nároky na účinnost terapie, s čímž jde ruku v ruce i zvyšování kvality života pacientů. Například lidé s psoriázou byli v minulosti kvůli svému onemocnění častěji v dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně v invalidním důchodu, nyní se díky léčbě vrací k normálnímu fungování.
„Na klinice máme asi 500 pacientů s psoriázou na centrové léčbě, z dermatologické indikace není v invalidním důchodu nebo v dlouhodobé pracovní neschopnosti ani jeden. Lidé u nás dříve na lůžkovém oddělení trávili dlouhé měsíce, absolvovali dlouhodobé fototerapie, koupele a jiné zdlouhavé topické léčby. Chyběli kvůli tomu v práci. Za loňský rok tvořila psoriáza marginální dvě procenta našich hospitalizací. Navíc šlo často o nové pacienty, kteří ještě neměli žádnou terapii,“ vysvětluje Rob s tím, že takový posun výrazně šetří náklady.
Cíl: proléčenost alespoň 50 procent
Navzdory pozitivnímu vývoji zůstává v moderní dermatologické léčbě hodně toho, co by se mělo zlepšit. Počty pacientů sice rostou, stále se jich však neléčí dostatek. Z dat vyplývá, že v případě psoriázy je současná proléčenost inovativní centrovou léčbou asi 25 %, u atopické dermatitidy zhruba 5 % pacientů, kteří by na ni měli nárok. I když je podle Filipa Roba jasné, že se nikdy nebudou léčit všichni, cílem by mělo být proléčenost zvednout na 50 až 70 %. Druhým dechem ale dodává, že takový cíl bude stát významné další finanční prostředky a je třeba co nejdříve vyřešit, jak léčbu pacientům umožnit tak, aby se nezhroutil celý systém.
Problematická je také doba zahájení léčby, kdy se délka onemocnění do zahájení cílené léčby výrazně nesnižuje. Například data z našeho národního registru BIOREP ukazují, že v případě psoriázy byla v roce 2019 doba trvání onemocnění do zahájení biologické léčby 21,5 let, v roce 2023 jen drobně poklesla na 20,8 let. „To znamená, ač se snažíme léčit více, stále se nám nedaří pacienty odchytávat dříve tak, aby pro ně terapie byla efektivní,“ míní Rob.
Prostředky na léčbu se sice navyšují, financování nicméně poznamenalo přidání diagnózy atopické dermatitidy do stejné úhradové skupiny s psoriázou. Lékař nepovažuje za šťastné, že jsou onemocnění v jedné skupině, protože dochází k odčerpávání peněz právě pro pacienty s psoriázou, neboť pacientů s atopickou dermatitidou je významně více. Na druhou stranu chápe, že vytvoření nové skupiny pro atopickou dermatitidu by iniciálně znamenalo vyšší finanční náklad pro zdravotní systém.
Pacienti jsou ochotni se na léčbě podílet
Neustále je nutné také modernizovat kritéria pro pacienty k získání inovativní terapie. „Nové poznatky nám ukazují, že pacienty musíme léčit dříve, protože to zvyšuje jejich šanci na lepší výsledek léčby,“ říká Rob s tím, že díky schopnosti modulovat například imunitní systém část pacientů dlouhou léčbu vůbec nepotřebuje. „Pokud jsme rychlí a účinní, tak místo chronické léčby, kterou zdravotní pojištění financuje dlouhé roky, u lupénky teoreticky doživotně, můžeme dosáhnout desetileté remise po pár aplikacích, což nákladově vychází výrazně levněji,“ vysvětluje.
Kromě už zmíněných onemocnění existují i další, která sice nejsou pro zdraví nebezpečná, ale mají na život pacientů výrazně negativní vliv, například alopecie. I na tyto choroby už dnes existují slovy Roba „zázračné léky, díky kterým mohou pacienti vést normální život“, problematická je ale dohoda na úhradě takové léčby. „U těchto chorob je obtížné se dohodnout na ceně, protože priorit je spousta a systém není bezedný. Otevírá se ale otázka, jestli u těchto terapií neumožnit spoluúčast pacientů,“ míní dermatovenerolog a dodává, že samotní pacienti jsou ochotní se na léčbě podílet.
Pomocná ruka lékařů
Systému by podle přednosty Dermatovenerologické kliniky byli schopni finančně i kapacitně odlehčit i sami lékaři. Jednou z možností je prodloužení aplikačních intervalů léčiv. „U pacientů, kteří na terapii reagují velmi dobře, jsme schopni intervaly prodloužit a tím ušetřit část financí, které je možné využít na léčbu nových pacientů. Víme, že tím neušetříme finance systému, ale budeme schopni za stejný obnos léčit více pacientů,“ říká.
Další alternativou je prodloužení kontrol stabilních pacientů, což by uvolnilo kapacitu v centrech pro nové, navíc bez nutnosti nového personálu. „V současnosti musíme léčbu psát vždy na tři měsíce, což je trochu zbytečné, protože spousta pacientů je dlouhodobě v remisi choroby, nepotřebujeme je vidět tak často. Kdybychom se dokázali domluvit s pojišťovnami, stačí nám vidět pacienta každých šest měsíců,“ je přesvědčen Rob.
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.
