Zatímco při domácím porodu matka riskuje vyšší riziko úmrtí dítěte, v nemocnici je zase mnohem větší šance, že lékaři uměle vyvolají porod či provedou císařský řez, aniž by to bylo nezbytné. Foto: Wikipedie

Porody doma mají vyšší riziko úmrtí, v porodnicích zase dělají nadbytečné zákroky, ukázala studie

Nic není černobílé – to je alespoň závěr, k němuž dospěla oregonská studie ohledně porodů doma a v nemocnici. Přivést dítě na svět mimo porodnici znamená vyšší riziko úmrtí pro novorozence, na druhou stranu však v nemocnici s mnohem vyšší pravděpodobností provedou ženě císařský řez či jiný zákrok, který není nezbytně nutný. To je také důvod, proč stále vyšší počet amerických žen volí porod doma nebo v porodním domě. Výzkum provedený na téměř 80 tisících porodů, který byl nyní publikován v New England Journal of Medicine, tak naznačuje cestu – tedy aby nemocnice neprováděly tolik invazivních zákroků a více naslouchaly rodičkám, které tak nebudou mít potřebu hledat jiné řešení.

 

Studie vedená epidemiologem Jonathanem Snowdenem z oregonské Health and Science University, na které dále pracovali dva porodníci, sestra a certifikovaná porodní asistentka, analyzovala 79 727 porodů, k nimž došlo mezi roky 2012 a 2013 v Oregonu. Ten je spolu s Vermontem americkým státem s nejvyšším počtem domácích porodů. Z výzkumu byly vyloučeny porody dvojčat a dětí s vrozenými vadami, porody koncem pánevním a předčasné porody. Studie se přitom nezabývala jen tím, kde ženy porodily, ale také kde plánovaly porodit. To výzkumníkům pomohlo oddělit porody, při kterých žena začala rodit doma nebo v porodním domě, ale musela být převezena do porodnice. Výzkum dále zahrnoval informace o věku matky, rase či těhotenských rizicích, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, takže tyto faktory bylo možné zohlednit při vysvětlování problémů při porodu.

Jaké byly výsledky? Celkem 75 923 žen porodilo dle plánu v nemocnici, 3203 plánovaně mimo nemocnici, z nich téměř dva tisíce doma. 601 žen chtělo rodit mimo porodnici, nakonec do ní ale byly převezeny. Riziko, že dítě zemře při porodu nebo během čtyř týdnů po něm, bylo u plánovaných domácích porodů 2,4 krát vyšší než v porodnici. Vyšší pak byla také šance, že novorozence postihne záchvat nebo bude potřebovat ventilátor, u matky se zase zvýšilo riziko nutnosti krevní transfúze. Na druhou stranu u porodů v nemocnici byla mnohem větší pravděpodobnost, že dítě přijde na svět císařským řezem – zatímco u doma plánovaných porodů byl proveden v 5,3 procentech, v porodnici šlo o 24,7 procenta. Doma bylo navíc mnohem méně často zasahováno do přirozeného porodu a ženy poté měly méně natrženin.

Závažné komplikace byly výjimečné ve všech případech, při plánovaných porodech mimo nemocnici ovšem byla úmrtnost 3,9 dítěte na tisíc případů, zatímco v porodnici šlo o 1,8 dítěte. Při naplánovaných porodech mimo nemocnici tak zemřelo 15 dětí, v nemocnici to bylo celkem 137 dětí.

„Otázka je, co je pro vás důležité a jaká jste ochotni přijmout rizika. Nebudeme ženy poplácávat po hlavě a říkat jim, co mají dělat,“ uvedl v New York Times Michael Greene, šéf porodníků ve všeobecné massachusettské nemocnici.

Vyvážený pohled na věc

Debata ohledně porodů bývá nezřídka výrazně polarizovaná. Oregonská studie se ovšem snažní na problém podívat z obou úhlů. Že se tak stalo k oboustranné spokojenosti, potvrzuje výkonná ředitelka Národní asociace profesionálních certifikovaných porodních asistentek Mary Lawlorová. Ta zkritizovala jiný průzkum, který dospěl k obdobným závěrům, k oregonské studii se ale vyjádřila jako o dobře provedené. „Souhrnné statistiky jsou velmi dobré. Samozřejmě ale, že když jsou ve hře životy dětí, musíme udělat vše, abychom se z dat průběžně učili,“ podotýká Lawlorová.

Spoluautor studie a šéf univerzitní porodnice Aaron Caughey potvrzuje, že výzkumníci záměrně zvolili neutrální tón, aby kritici netvrdili, že poskytovatelé nemocniční péče démonizují porody mimo porodnice. „Nikdy to nebude stejně bezpečné, protože se vždy může objevit akutní problém. Největší úkol tak bude zlepšit důvěru mezi poskytovateli péče v nemocnicích a mimo ně,“ podotýká Caughey.

Místopředseda komise pro porodnickou praxi Americké akademie porodníků a gynekologů říká, že studie poukázala na plusy a minusy různých dostupných způsobů porodu, přičemž u obou jsou tu přínosy a rizika pro matku a dítě.

V Americe probíhá mimo porodnice pouze malá část porodů, přesto jich ale v poslední době přibývá právě kvůli praktikám, jako jsou vyvolávané porody či císařské řezy. Podle oficiálních dat tak v roce 2012 proběhlo doma nebo v porodních domech 1,28 procenta porodů, zatímco ještě v roce 2004 to bylo 0,79 procenta. Nárůst upoutal pozornost zejména z důvodů bezpečnosti, školení a licencování porodních asistentek, spolupráce mezi lékaři a asistentkami případné organizace převozu ženy do nemocnice v případě, že nastanou problémy.

Cesta ke zlepšení péče

Ellen Tildenová, certifikovaná porodní asistentka a jedna z autorek výzkumu, doufá, že studie bude využita k zamyšlení nad tím, jak snížit rizika při všech typech porodů. To vítá i 35letá Erin Dietrichová, která má vlastní zkušenosti jak s domácím porodem, tak s porodem v porodnici. Když v roce 2011 rodila poprvé, přivedla na svět dítě doma. Ačkoliv byl podle jejích slov tento alternativní porod šťastný, přiznává, že při něm velmi trpěla. „Měla jsem dlouho bolesti, až jsem nakonec stejně musela k lékaři,“ vzpomíná. Pro druhý porod proto zvolila velkou portlandskou nemocnici s porodní vanou a asistentkou. Když ale do porodnice dorazila, musela čekat na pokoj a přístup zdravotníků byl mnohem méně individuální. Na druhou stranu ale ve chvíli, kdy při porodu došlo k natržení, lékaři ránu ihned zašili a Tildenová se rychle uzdravila. „Cítila jsem se skvěle. Byla jsem šokovaná, co všechno dnes zdravotní péče dokáže,“ říká.

Pro porod doma se rozhodla také 32letá Anna Hope-Melnicková, která je sestřičkou v nemocnici v Hillsboro. „Prostě to tam není uzpůsobeno na potřeby rodiny, je to jeden velký systém,“ vysvětluje svou volbu. Jenže když jí pak praskla voda a po 40 hodinách porodu dostala horečku, řekla jí porodní asistentka, že má jet do portlandské nemocnice. „Rozhodně to byla správná volba,“ uznává Anna Hope-Melnicková, která po příjezdu do porodnice dostala přípravek na vyvolání porodu a epidural jí pomohl se uklidnit. Přesto ale podle ní personál reagoval na některé věci přemrštěně – i když její novorozená dcera nejevila žádné známky potíží, dali jí zdravotníci dýchací trubičky a nasadili intenzivní péči. „Vydedukovali si, že jsme asi úplně hloupí, když jsme doma vydrželi 40 hodin,“ podotýká Hope-Melnicková.

Podle šéfky severoamerické divize Aliance porodních asistentek Melissy Cheyneyové tak je smířlivý tón provedené studie velmi důležitý. „Dokud se budeme při debatě hádat, nejsem si jistá, jaký pokrok uděláme v tom, aby ženy, které se navzdory všemu rozhodnou rodit doma, měly zajištěnu bezpečnost,“ domnívá se Cheyneyová. Dokud podle ní nemocnice neomezí počet intervenčních zákroků, bude trvat touha některých žen rodit mimo porodnici. „Zároveň bychom měli obrátit zrak sami na sebe a zamyslet se, jak poskytovat lepší péči,“ uzavírá porodní asistentka.

-mk-