Poslanci podpořili desetinový růst příspěvku na péči
Příspěvek na péči, který dostávají zdravotně postižení lidé, zřejmě vzroste o desetinu. Předpokládá to návrh novely zákona o sociálních službách, kterou ve včerejším úvodním kole podpořili poslanci. Předloha zamířila k posouzení do sociálního výboru.
Výše příspěvku se neměnila od jeho zavedení, tedy zhruba devět let. Vzrůst by měl od srpna, změna si letos vyžádá rozpočtové náklady asi miliardu korun. Za příspěvek na péči si mají postižení lidé zajistit opatrování v nějakém zařízení nebo pomoc doma. Dospělí dostávají nyní podle své závislosti na pomoci měsíčně 800, 4000, 8000 a 12.000 korun a děti 3000, 6000, 9000 a 12.000 korun. Od srpna by dospělí měli 880, 4400, 8800 a 13.200 korun, děti 3300, 6600, 9900 a 13.200 korun.
Růst příspěvku podpořili v diskusi i zástupci opozičních stran, byť například Markéta Adamová (TOP 09) si není jistá, zda by měl být takto plošný. Poslankyně Úsvitu Jana Hnyková navíc uvedla, že bude do předlohy navrhovat změnu pravidel pro jeho přiznávání. Systém změnila reforma bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Místo 36 kritérií se od roku 2012 hodnotí deset a řadě lidí se prý příspěvek snížil nebo o něj přišli. Hnyková i v samostatné novele žádá návrat k původnímu posuzování, Sněmovna ji ještě projednávat nezačala.
Mohlo by vás zajímat
Podle koaliční dohody se měl příspěvek původně zvýšit od července o pět procent. Dalších pět procent chtěla vláda přidat až v lednu 2017. Národní rada osob se zdravotním postižením požadovala přidání o deset procent od ledna, vláda navrhuje srpen.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) považuje navýšení za určitou formu první pomoci. “Příspěvek na péči nebyl navyšován po celou dobu své existence, jenom tam byly dělány nějaké přesuny uvnitř, tomu se ale nedá říkat navýšení,” uvedla. Velkou systémovou změnu má podle ní přinést komplexní novela zákona o sociálních službách, na které ministerstvo pracuje.
Novela zahrnuje také zvýšení pokuty za poskytování sociálních služeb bez registrace, a to z milionu na dva miliony korun. Změnit by se měla i úprava možnosti držet člověka v ústavu proti jeho vůli. Nově by to mělo být možné jen tehdy, pokud by pobyt mimo zařízení ohrožoval zdraví či život jeho nebo jeho okolí. Lidé s duševními poruchami by museli v ústavu zůstat jen tehdy, když by nebyli schopni nebezpečí odvrátit sami. Kdyby klient vyslovil “vážně míněný nesouhlas” s pobytem, muselo by zařízení informovat soud, jenž by rozhodl.
-čtk-
Michaela Koubová
