Jindřich Vobořil označil Babišův návrh za populistický a "extrémně rizikový" pro veřejné zdraví. Sdělil, že pokud by nápad získal podporu, musel by zvažovat své setrvání ve funkci. Foto: Robert Malecký

Vobořil: ČR má proti pití alkoholu bojovat, ne ho zlevňovat

Česko by mělo proti nadměrnému pití alkoholu bojovat, ne daňově zvýhodňovat alkoholické nápoje a zvyšovat jejich dostupnost. Návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO) na snížení DPH u sudového piva postupuje proti schválenému vládnímu plánu boje proti dopadům alkoholu. ČTK to včera řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Češi patří ke světovým rekordmanům ve spotřebě alkoholu. Závislost na něm pak má přes půl milionu lidí.

 

„Světová zdravotnická organizace opakovaně upozorňuje na extrémní situaci v oblasti alkoholu v Česku. Uvádí, že jeden z nejsilnějších nástrojů boje a snížení dostupnosti je cenotvorba. Ne snižování ceny, ale její zvyšování,“ uvedl Vobořil. Babišův návrh označil za populistický a „extrémně rizikový“ pro veřejné zdraví. Sdělil, že pokud by nápad získal podporu, musel by zvažovat své setrvání ve funkci. „Byli bychom jediní, kteří navzdory celoevropskému trendu podporují zvyšování konzumace alkoholu. Věřím, že o takové prvenství nestojíme,“ dodal Vobořil.

Zdůraznil, že vláda loni schválila plán k omezení škod působených alkoholem. ČR by chtěla do pěti let snížit spotřebu čistého lihu na osobu o pět procent, do deseti let o 30 procent. Pomoci má právě snížení dostupnosti či zdražení.

Denně se alkoholu v Česku napije zhruba 12,5 procenta lidí nad 15 let – 19 procent mužů a přes šest procent žen. Závislost na alkoholu má asi 540.000 lidí. Muži tak denně vypijí minimálně pět „desítek“, šest decilitrů vína či čtyři velké „panáky“, ženy pak víc než tři „desítky“, čtyři decilitry vína či tři velké „panáky“.

Mnohem vyšší riziko závislosti než dospělým hrozí dětem. Pět a víc sklenic alkoholu si v posledním měsíci aspoň třikrát dala desetina patnáctiletých chlapců a 6,5 procenta dívek. Pětina mladých přiznala, že se v posledním měsíci aspoň jednou opila. „V pití alkoholu dětí a mladistvých v Evropě vedeme,“ uvedl koordinátor. Vládní plán boje se soustřeďuje na prevenci u dětí. Podle záměrů by se první zkušenost s pitím měla postupně oddálit o tři roky. Alkoholu se už někdy napilo 94 procent patnáctiletých.

„Alkohol nemůže být tak levný, aby byl dostupný všem mladistvým. Ve chvíli, kdy je pivo v restauracích levnější než obyčejná voda a kdy víme, že se nalévá nezletilým, není možné alkohol ještě zlevňovat. Zvýšení ceny snižuje dostupnost alkoholu především pro mladistvé,“ míní Vobořil. Podle 86 procent mladistvých je alkohol snadno dostupný.

Národní protidrogový koordinátor poukázal také na zdravotní i společenské dopady nadměrného pití alkoholu. Jen na léčbu závislosti na alkoholu se v roce 2013 ze zdravotního pojištění vydala téměř miliarda korun. Mnohem výraznější částky stálo ale léčení dalších chorob a úrazů, které pití způsobilo či zhoršilo. Další ztráty jsou kvůli snížení výkonu v práci, rozpadům vztahů i úmrtím. Ročně na následky, k nimž přispěl alkohol, v Česku podle Vobořila zemře na 6500 lidí. U mladých od 20 do 39 let může alkohol za čtvrtinu úmrtí.

-čtk-