Ve zdravotnictví chybí několik desítek miliard, ale to je jeho soukromý odhad. Chce mít na stole tvrdá data, a proto podporuje projekt DRG Restart i Národní zdravotnický registr. Věří, že poslanci schválí potřebnou novelu zákona o zdravotních službách, která umožní pokračovat v práci týmu expertů kolem ředitele ÚZIS docenta Duška a nedají se „zviklat ve víru mediálních polopravd“. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) nevidí v této chvíli smysl v hledání konsensu politických stran nad zdravotnictvím, když chybí shoda i na základním hodnocení reálné situace. Přiznává, že je rád, že může být ve vládě v době ekonomické konjuktury, protože to mu umožňuje alespoň částečně řešit nejakutnější problémy. Zdravotnický deník s ministrem hovořil o vzdělávání sester, letecké záchrance, aktuálních vztazích s Andrejem Babišem i blížících se krajských volbách.
Začněme něčím lehčím. Od kdy budou mít senioři léky zdarma?
Neřekli jsme, že budou mít léky zdarma. Jde spíše o to, abychom dohlédli na dostupnost léků, zejména u některých skupin chronicky nemocných. Čekám, s čím přijde VZP a SÚKL, a podle toho uvidíme, co bude reálné. Dá se pracovat s ochranným limitem – to je docela rozumný instrument, který nám tu zůstal z doby regulačních poplatků. Je totiž problematické, co se do limitu vlastně započítává. Zase si ale říkám, že když je stát teď v tak úžasné finanční kondici, že můžeme snižovat DPH na pivo, tak můžeme pomoci seniorům, aby neměli tak velké doplatky.
Co tedy vnímáte jako momentálně největší problém českého zdravotnictví?
Asi se ještě nějakou dobu bude zhoršovat personální situace. Vždycky to dolehne s latencí, a i když se teď snažíme dělat nějaká opatření, efekt se dostaví až za několik let. Zvlášť u některých lékařských profesí se bude situace zhoršovat a prohlubovat.
PENĚZ JE MÁLO, ALE NE VŠICHNI TO CHÁPOU
Odboráři vidí příčinu v nízkých platech, už avizují, že pro příští rok jim nebude stačit dosavadní pětiprocentní navyšování, že budou chtít minimálně deset. Co vidíte jako reálné?
Je třeba se zeptat ministra financí, protože na to musíme zajistit zdroje. Vzít veškeré navýšení, které vygeneruje systém veřejného zdravotního pojištění, a dát ho jen na platy do lůžkových zařízení, nejde. Nicméně si myslím, že výraznější navýšení není od věci. Když v některé profesi chybí lidé, je potřeba ji zatraktivnit. Není to jen o penězích, ale konkurence s jinými odvětvími a státy tu prostě je. Pokud je zdravotnické povolání, ať už lékařské, sesterské nebo další, náročné, tak by alespoň ve financích mělo být atraktivní. Netvrdím, že část lidí není dobře zaplacena, ale globálně se to říct nedá. Zvláště u sester platí, že v dobách konjuktury, což teď zažíváme, jsou alternativní zaměstnanecké nabídky z jiných odvětví vyšší. Když tu dnes máme část sester, které mají bakalářské či magisterské vzdělání, mohou jít do mnoha oborů mimo zdravotnictví, mít práci do dvou odpoledne, ne na směny a tak náročnou. O vyšší platové navýšení budeme usilovat, ale potřebujeme na to najít zdroje. Jednala k tomu i tripartita s tím, že by v těchto dobách měl stát zajistit další zdroje do systému. Máme ale rozpor s ministerstvem financí, takže uvidíme, kolik na navyšování dostaneme.
Pokud jde o rozpor s ministerstvem financí, máte na mysli navyšování plateb za státní pojištěnce?
Nyní běží dvě věci paralelně. O tomto navýšení může ad hoc rozhodovat vláda do 30. 6., takže to pro příští rok ještě zřejmě použijeme. Zároveň dáváme do připomínkového řízení zákon, která zajišťuje automatické navyšování. Vracíme se k tomu, co bylo zrušeno, kdy se vychází z vyměřovacího základu ministerstva práce a sociálních věcí, používaného pro důchody.
V jaké fázi je váš návrh?
Teď ho posíláme do meziresortního připomínkového řízení, ale předpokládáme, že nám k tomu přijde nesouhlasné stanovisko. Pak se musí vyjádřit vláda. Zatím jsme záměr předložili tripartitě, která jej podpořila. Vláda se musí rozhodnout, nakolik je pro ní zvyšování platů zdravotníků prioritou. Mám pocit, že to tak začíná vnímat – nechtěli bychom dopadnout jako na Slovensku.
Skončí zdravotnictví na konci roku v červených, nebo černých číslech?
Určitě v černých. Vývoj systému je dobrý, pojišťovny jej vidí z části logicky a z části trochu účelově pesimističtěji. To je normální, já být v pojišťovně, také si nechávám větší rezervy. Ale pokud ekonomika pojede tak jako dosud, kdy rostou platy a mzdy, tak bilance na konci roku bude ještě lepší, než se plánovalo. To je pro nás dobře, protože kdyby ekonomika nerostla, řešily by se nám tyto problémy mnohem hůře.
Paradoxně ale pak může ministr financí Babiš snáze říkat, že je peněz ve zdravotnictví dost a nebude se mu chtít přidávat na státní pojištěnce.
Teď jsem optimista, protože pokud tu je prostor pro výrazné snižování DPH, tak je ve státním rozpočtu prostor i na to, aby se řešilo platové ohodnocení zdravotníků.
Naznačil jste, že není možné dát všechny peníze na platy. Netrápí vás, že se při vydávání z balíku veřejného zdravotního pojištění jede trochu nadoraz – máme časy hojnosti, ale neodkládáme si na horší časy?
Touto logikou se na věc dá dívat, ale já mám pocit, že je systém dlouhodobě podfinancován. Když srovnáme rozsah a úroveň péče, jakou tu poskytujeme, s Německem či Rakouskem, nejsme na tom hůř. Ale peníze v našem systému reálně chybí. Já bych tedy podporoval, ať nějaké rezervy vytváříme, ale my teď musíme řešit, co nás pálí, což je personální situace – a to bez peněz neuděláme. Myslím, že je třeba debatovat o tom, co s financováním dál, pokud chceme udržet úroveň naší medicíny. Jsme svým způsobem obětí vlastního úspěchu. Vytváříme si problémy, které v jiných státech nejsou tak zásadní. Třeba co se týče onkologie, kde pan docent Dušek vysvětloval, že dobrá léčba znamená, že lidé přežívají déle a dočkají se druhého a třetího nádoru, což stojí spousty peněz. Doufám, že půjde i o jeden z výstupů projektu DRG Restart, protože když hospitalizační procedury poctivě naceníme, tak budeme muset říct, že nám tu chybí 20 až 25 miliard. Rozhodnutí pro politickou reprezentaci pak bude, co s tím. V tuto chvíli nemáme reálná ekonomická data, jen občas něco někdo vytrhne z kontextu a použije to účelově s tím, že zdravotnictví je černá díra a přidat peníze není potřeba. Stoprocentní efektivita ale není v žádném systému a zvlášť ve zdravotnictví musí být nějaká rezervní kapacita.
DRG Restart ukáže nějaká čísla, ale rozhodnout by se o nich mělo politicky. Je na čase dělat dlouhodobé konsenzuální koncepce?
Obávám se, že k tomu není vhodná situace. Pořád tu zaznívá, že až bude zdravotnictví transparentní, pak se uvidí, jestli má nedostatek peněz. Nevnímám velkou chuť problém reálně pojmenovat a řešit. Na klasické ose pravo – levo je to celkem jasné a i u většiny členů zdravotního výboru je akceptováno, že finance chybí. Levicová strana chce, aby byl systém více solidární a více do něj vstupoval stát, pravice by raději viděla zvýšení individuálního příspěvku. To se řeší v legitimním politickém střetu, tedy rozhodují o tom lidé ve volbách.
Takže nechcete dávat všechny politické strany dohromady, aby hledaly konsensus?
Problém je, že u některých se neshodneme ani na tom, jak situace reálně vypadá a že chybí peníze. Je snaha z toho utéct. Velké téma, na kterém s panem docentem Duškem pracujeme, je NZIS (Národní zdravotnický informační systém – pozn. redakce). Na něm můžeme všechno ostatní stavět. Tady se ve spoustě věcí vychází z intuitivních dat. Měl jsem teď jednání se zdravotními pojišťovnami a z obou stran bylo velmi otevřené, i co se týče jejich postupu ve věci NZIS. Domluvili jsme se, že na tom máme shodu a budeme na NZIS pracovat společně. Pojišťovny proti tomu nemají zásadní námitky.
Okolo postoje oborových pojišťoven se objevily určité pochybnosti…
Byl tam šum, který mě mrzel, protože návrh (na změnu zákona o zdravotních službách, která upravuje NZIS a jednotlivé jeho registry – pozn. redakce) prošel připomínkovým řízením a oni neměli námitky. Pak nám bylo řečeno, že se mezitím změnilo vedení a že by ještě něco chtěli vydiskutovat. Byli jsme vždy vůči pojišťovnám otevření – vždy jsem je bral jako partnery a nikdy jsem nebyl z těch, kdo by tvrdil, že jsou v systému zbyteční. Řekli jsme tedy, ať s námi jdou systém utvářet, protože bez jejich dat a týmů to sami nezvládneme. My zase uděláme něco na oplátku. Pojišťovny například mají informace o tom, že platí léčbu někoho, kdo má zhoubný nádor, ale nemají u toho stadium nádoru. To je z hlediska prognózování naprosto nezbytná informace. Pokud tedy budeme spolupracovat na základě důvěry, jsme schopni si navzájem pomáhat při lepším nastavování celého systému.
Věříte, že změna zákona o zdravotních službách, která NZIS upravuje nakonec projde? Bez ní by zřejmě nemohla pokračovat práce na DRG Restart, protože by chyběla zákonná opora pro sběr dat.
Jestli chceme počítat reálné náklady, potřebujeme informace o tom, co pojišťovny platí za péči. Co se týče toho, čím straší pan poslanec Hovorka, který vyhlásil křížové tažení za zničení NZIS, tam nic moc nového není (psali jsme o tom v článku zde – pozn. redakce). Registry typu onkologického nebo potratů tady jsou dlouhé roky a jen je chceme do zákonného systému jasněji vymezit. Zásadní změna je, že data od plátců, tedy co vykazují zdravotnická zařízení pojišťovnám a za co ty jim platí, by měl k dispozici navíc ÚZIS (Ústav zdravotnických informací, jehož ředitelem je právě docent Ladislav Dušek – pozn. redakce). Překvapuje mě, co se kolem toho strhlo a nerozumím tomu, komu NZIS až tak vadí. Zajímalo by mě, kdo to přesně iniciuje a jaké má zájmy. Opakovaně jsme s panem poslancem Hovorkou jednali a vysvětlovali NZIS, napravovali některé jeho teze, a pak bylo plénum sněmovny a on s tezemi znovu přišel, byť věděl, že nejsou pravdivé. Taková diskuse nemá smysl. Je to zvláštní, protože člověk by čekal spíše obstrukce od opozičních poslanců. Komunikujeme napříč spektrem – v sociální demokracii jsem nezaznamenal jakýkoliv problém, v KSČM v čele s paní poslankyní Markovou je také velmi racionální postoj, v ANO za NZIS bojuje profesor Vyzula, který má dlouholeté zkušenosti s panem docentem Duškem. Nevím jak TOP 09, ale pan docent Heger návrh podpořil. Asi se najde někdo, kdo se ve víru mediálních polopravd nechá zviklat, ale já věřím, že zákon projde.
ZMĚNU VE VZDĚLÁVÁNÍ SESTER URYCHLÍME
Vraťme se k sestrám. Jsou prioritou i mezi ostatními zdravotnickými povoláními? Podle toho, co říkají ředitelé nemocnic, je právě u nich situace nejkrizovější. Měly by tedy sestry dostat víc než ostatní?
Odbory jsou spíše pro stejnoměrné navyšování všem kategoriím, protože když to začneme diferencovat, bude to dělat mezi skupinami zlou krev. Chybí přitom sestry i lékaři – někde je větší potřeba sester, jinde doktorů. Praha je samozřejmě více o sestrách, protože tu mají lákavé pracovní alternativy. To platí i o některých pohraničních regionech typu Karlovarský nebo Ústecký kraj. V dalších regionech problém tak velký není, ale obávám se, že se bude zhoršovat.
Neměly by nemocnice mít možnost se rozhodnout, co je jejich priorita? Že by dostaly balík na platy a řekly si samy, že mají doktorů dostatek, tak ho vloží do sester.
Zkušenost je bohužel taková, že i když šlo přes úhradovou vyhlášku do nemocnic financí dost, tak když nebyly vázány, nedošlo nakonec k žádnému nebo jen částečnému navýšení. Tam, kde navýšit nemusí, tak tam nenavyšují. Také při přípravě DRG je vidět, že rozpětí mezi příspěvkovými organizacemi a obchodními společnostmi se zvětšuje a bude komplikovat výpočet nákladů u některých zdravotnických výkonů. Rozdíl je u zaměstnanců už v řádu mnoha tisíc a to už není úplně normální.
Pan náměstek Vymazal na lednovém zdravotním výboru velké rozdíly v odměňování sester v jednotlivých nemocnicích zmínil s tím, že by s tím ministerstvo chtělo něco dělat. Co to bude?
Já tu cestu úplně neznám. Byl tu návrh, aby se zavedla jedna tabulka. Jenže jsme se o ní svého času bavili s kolegy z ministerstva práce a jejich právní analýzy říkají, že není v souladu s Ústavou. Druhý problém je načasování. Když teď uděláme změnu odměňování ze dne na den, tak si nejsem jistý, co to s nemocnicemi ekonomicky udělá. My neumíme vyhláškou říct, že kdo měl odměňování podle vyhlášky o mzdě a teď ho má dle vyhlášky o platu, dostane o nějaké procento víc než ostatní. To by bylo diskriminační vůči příspěvkovým organizacím. Řešení tedy neznáme, ale možná už o tom pan náměstek jednal a má nějakou analýzu, jak to udělat.
Jaké máte první ohlasy na návrh, kterým teď chcete akutně řešit problém s nedostatkem sester, tedy změny ve vzdělávání sester (Zdravotnický deník o nich psal zde)?
Doufám, že to není tím, že se ke mně nedostávají informace, ale zatím nemám zásadně negativní ohlasy. To mě překvapuje, protože ať jsme zvolili u sester jakékoliv řešení, tak se proti němu část sesterské obce výrazně ozývala. Teď jsem žádné zásadně negativní stanovisko nezaznamenal. V rámci tripartity jak ze strany odborů, tak zaměstnavatelů, byl návrh kvitován celkem s povděkem. I mně připadá z hlediska zdravého selského rozumu zvolené řešení jako dobré. Nebude vyžadovat změnu celého systému. Využijeme střední i vyšší odborné školy, které tu máme, a možná časem i vysoké školy, aby dělaly jednoleté kurzy na úrovni VOŠ. Těm, kdo dnes mají střední školu a už v systému jsou, to umožní dodělat si při zaměstnání roční studium a dostat plnou kompetenci. Vynasnažíme se změnu co nejrychleji prosadit do legislativního procesu. Teď jsme návrh poslali do vnitřního připomínkového řízení, pak bude vnější a v březnu bychom jej dali do vlády.
Když jsme hovořili s předsedou zdravotního výboru Rostislavem Vyzulou, zlobil se, že je ministerstvo zdravotnictví pomalé a říkal, že jste měl jako ministr dávno bouchnout do stolu, aby už byly změny hotové. Proč jste nebouchnul do stolu?
Já bouchal do stolu a jsem rád, že tým teď už návrh připravil. Co se týče legislativních procesů, jsem trvale nespokojený, jak pomalu probíhají. Na druhou stranu jsme možná na sebe hodně přísní – když jsem se bavil s jinými kolegy, plánují zákony na dva roky a více. Mně přijde, že když nám trvají více než rok, jsme pomalí.
My jsme namítali, že jsou vzdělávací zákony v gesci náměstka Vymazala, a pan profesor Vyzula nám na to řekl, že se panu náměstkovi těžko pracuje, protože nemá takové pravomoci, rozpustil jste mu odborný tým a tak dále – tedy že má svázané ruce.
Pan náměstek má naprostou volnost. Personální politika je plně v rukou všech náměstků. Je ale pravda, že kvůli služebnímu zákonu teď není možné zajistit někoho zvenčí, neboť pravidla pro odměňování v době, kdy ještě daný člověk nemá všechny náležitosti, jsou docela frustrující. Je to věc, o které jsme se bavili na vládě a i na základě ohlasů ze všech resortů budeme chtít služební zákon upravit. Život ukázal, že ne všechno tam bylo domyšlené. Týká se to teď i SÚKL a dalších organizací, kde potřebují vysoce erudované specialisty a možnosti, které ohledně zaplacení umožňuje služební zákon, nejsou v pořádku. Abych se ale vrátil k ministerstvu, personální situace v některých odborech není ideální, ale každý si zodpovídá za tým, který má, což někdy není jednoduché.
Když jsme u služebního zákona, máte dle něj již jmenovány všechny pracovníky?
Ředitele odboru ještě všechny ne a nyní také proběhne výběrové řízení na hlavního hygienika.
A co Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL)?
Pan ředitel prošel úspěšně výběrovým řízením a ještě bychom měli dořešit formality s panem státním tajemníkem.
JAK DÁL V TENDRU NA LETECKOU ZÁCHRANKU
Byla řeč o panu náměstku Vymazalovi. Ten měl na starosti ještě jednu věc, a to výběrové řízení na leteckou záchrannou službu. Pro ČTK jste řekl, že budete chtít další posudek – komu bude zadán?
Pan náměstek Landa teď jedná s několika subjekty – se znaleckými ústavy a vysokou školou. Potřebujeme ale, aby byl posudek hotov do jednoho měsíce, takže kdo ho do té doby bude schopen udělat, toho oslovíme. Chtěli jsme požádat zpracovatele policejního posudku, Vysokou školu ekonomickou, aby nám oni vypracovali nový posudek vztahující se k roku 2016, ale opáčili, že nám ho neudělají.
Jedním aspektem je cena, tím druhým, že letecká záchranka musí splňovat nějaká odborná a technická kritéria, například z hlediska evropských předpisů. A hlavně musí bezchybně fungovat. Není jednostranný tlak na nejnižší cenu riskantní?
My na to myslíme, ale kolegové z ministerstva financí nám tu mávají odlišným posudkem. Chci hrát otevřenou hru, abychom zabránili tomu, že někdo bude něco vytrhávat z kontextu a obracet proti nám. Minulý rok se na přípravě zakázky poctivě pracovalo a dospělo k nějakému zadání. Teď máme časový harmonogram, který obsahuje dva měsíce rezervy pro případné odvolání uchazečů k ÚHOS. V rámci připomínkového řízení ale přišla z ministerstva financí připomínka, že existuje policejní usnesení z 30. 11. 2015 ohledně obnovení šetření ve věci výběrového řízení z roku 2008 a že mají posudek, podle kterého by měla být cena tendru o polovinu levnější. My jsme o posudek požádali a překvapivě ho od policie dostali. Nyní jsme v situaci, kdy je tu stávající plnění končící k 31. 12. letošního roku, což je kontrakt na 3,12 miliardy bez DPH. To je jediná reálná cena, která byla vysoutěžená v otevřeném výběrovém řízení. K tomu je tu posudek, který jsme si loni nechali zpracovat Dopravní fakultou ČVÚT, podle něhož by měl být kontrakt na další období ve výši zhruba 3,7 miliardy bez DPH. Policejní posudek ale říká, že v roce 2008 měl být kontrakt na 1,7 miliardy. Není úplně příjemné mít diametrálně odlišné posudky a měli bychom se tím zabývat i na vládě. Je těžké pořídit si posudek a mít jistotu, že je vše v pořádku, protože pak přijde někdo jiný s něčím diametrálně odlišným.
V čem se liší oba posudky?
Největší rozdíl, je v délce odpisů. Dopravní fakulta ČVÚT počítá s tím, že aniž by na vrtulníku byla provedena nějaká zásadní generálka, měl by létat asi deset let. Podle odpisů u výrazně nižšího posudku, který si zadala policie, ale vyšlo, že by měl vrtulník létat 50 let. Třetí posudek tedy zaměříme zejména na reálnou životnost strojů. A abychom neztráceli čas, dáváme do vlády materiál se záměrem zakázky, tedy co chceme, kolik vrtulníků, za jakých podmínek atd. Zákon říká, že je tu nějaké předpokládané plnění. Uvádíme v materiálu jedinou cenu, o které víme, a zákon to také tak říká, že zadavatel má u předpokládaného plnění přihlížet k jiným zakázkám tohoto typu – to číslo ale nemá žádný právní význam. Jen z hlediska zákona o veřejných zakázkách určuje, do jakého režimu veřejné zakázky je tendr zařazen. Nejde ale o žádné omezení, do kterého se zadavatel musí vtěsnat. Chceme, aby nám vláda uložila, že máme na základě nového znaleckého posudku přijít za měsíc znovu s maximální možnou cenou, do které mohou zadavatelé jít. Teoreticky bychom to tam dávat nemuseli, což by pro nás bylo nejpříjemnější, ale za situace, kdy si nejsme jisti, že je tu dostatečně konkurenční prostředí, by mohl zájemce velmi výrazně přestřelit stávající plnění. My bychom pak nemohli smlouvu nepodepsat a vydali bychom peníze zbytečně.
Jde tedy o horní hranici, která je ale dost vysoko na to, aby někdo mohl reálně a bezpečně leteckou záchranku provozovat?
Přesně tak, a aby nám cena nevystřelila třeba o 50 procent víc než teď. Snažíme se udělat maximum pro zachování konkurence. Oproti stavu z roku 2008 chceme umožnit i menším uchazečům, aby se mohli přihlásit, proto jsme zadání územně rozdělili na čtyři části, vždy dvě a dvě základny. Teoreticky by tam tedy měla být konkurence větší.
Rozhodování ministerstva tak vlastně ovlivňuje policie. Ale nejen ona, zdá se, že také třeba poslanci se snaží váš úřad řídit…
Poslanec Hovorka by nám chtěl na výboru ukládat usnesení, co máme přesně dělat.
Jak se díváte na toto prolamování poslanců do exekutivy?
Já bych neřekl poslanců obecně, je to zcela výjimečná věc – zbytek poslanců má náhled adekvátní.
ANTIKUŘÁK JE NA DOBRÉ CESTĚ, U NEZISKOVEK TRVÁ ROZPOR
Před měsícem jste měl brífink k reformě psychiatrie, kde se mluvilo o memorandu mezi ministerstvem, odborníky a pojišťovnami. Už jsou nějaké body dohodnuté?
Ještě ne. Domluvili jsme se na tom, že odborná společnost přinese jasnou představu, jak by mělo vypadat financování. Ještě jsem návrh nedostal a v okamžiku, kdy se tak stane, projednáme ho s pojišťovnami a memorandum uzavřeme. Nyní finišují přípravy pro vyhlášení prvních center duševního zdraví. To bude dvoufázově – nejdřív přes provozní peníze MPSV a ve chvíli, kdy budou centra ustavena, si budou moci sáhnout i na investiční finance ze strukturálních fondů.
Na sousedním ministerstvu nyní připravuje meziresortní pracovní skupina zákon o sociálně-zdravotní péči. Jak jste s její prací spokojen, je tam ministerstvo zdravotnictví zastoupeno dostatečně?
Dochází tam pan náměstek Vymazal a jeho lidé. Nyní jsme seděli s kolegy z MPSV a bavili se o péči v sociálních zařízeních a dalších souvislostech. Komunikace zvláště s paní ministryní Marksovou je velmi otevřená a přátelská.
Pan premiér pro tento rok stanovil priority antikuřácký zákon a neziskové nemocnice. Není to trochu málo, trápí tyto věci skutečně zdravotnictví tak moc?
Vnímám ještě jako prioritu k 1. 1. 2017 zajistit politickým rozhodnutím dostatek zdrojů na výraznější navýšení platů. To je z úkolů asi nejurgentnější. U neziskových nemocnic nyní čekáme na koaliční radu, protože je tam několik bodů, kde je politický rozpor a kde koalice po jednání řekne, jaké řešení chce. Co se týče protikuřáckého zákona, sleduji zpovzdálí, co se děje na výborech, a část dění okolo je takový kolorit. Bude třeba si sednout a říct si, kde můžeme dělat ústupky, které nepůjdou proti smyslu zákonu.
Ministerstvo na výborech většinu pozměňovacích návrhů odmítlo. Protože je jich ale celá řada, nehrozí chaotické hlasování, kdy nebude jasné, jak nakonec bude zákon vypadat?
My konečné znění vydiskutujeme. Jsem připraven se bavit o tom, co má hlavu a patu. Pokud někdo bude a priori tvrdit, že se nic omezovat nemá a má to zůstat tak, jak to je, tak se asi nedohodneme. Jsme ale připraveni bavit se o e-cigaretách či technických věcech, jako zda má být výčepní pivo na sportovních akcích do čtyř nebo 4,3 procenta.
A u neziskových nemocnic v tuto chvíli zůstávají kontroverzní body, jako je automatická smlouva pojišťoven, daňové úlevy a souhlas ministerstva?
Ty první dva určitě. Souhlas ministerstva jsme připraveni nahradit něčím à la výběrové řízení na lůžkovou péči. Proč je tam je jasné – když jsme chtěli, aby mohl založit neziskovou nemocnici kdokoliv včetně soukromých subjektů, tak musíme ošetřit zneužití, například aby si někdo nepostavil na zelené louce nemocnici, kterou nikdo nechce a ministerstvo nebude mít kompetenci tomu zabránit. Umím si ale představit analogii k současnému výběrovému řízení na poskytování lůžkové péče, kde jsou zástupci ministerstva, pojišťoven a odborností.
Se zákonem jste se ale rozhodl tolik nespěchat?
Čekáme na koaliční radu, která by měla být někdy v únoru, a pak pojedeme dál. Nemá cenu dávat zákon do vlády ve chvíli, kdy od ministerstva financí, tedy našeho klíčového koaličního partnera, zaznívá, že ho zásadně nechce.
KLID PŘED BOUŘÍ?
Andrej Babiš využívá každou příležitost, aby dostal peníze ve zdravotnictví pod kontrolu ministerstva financí, například se snaží ve sněmovně prosadit převody účtů zdravotních pojišťoven pod ČNB. Vy jste k tomu překvapivě smířlivý, proč?
Ptal jsem se zdravotních pojišťoven, zda převod považují za zásadní problém, a dostal jsem informaci, že ne, že pro ně je klíčové, aby technicky fungoval a že v tom, zda bude účet pod ČNB či jinou bankou, zásadní ohrožení nevidí. Vzhledem k tomu, že na vládě takový názor převládl a došlo ke konsenzu, nepovažuji za férové do něj sypat písek. Diskutují o tom ale poslanci zdravotního výboru i další, takže uvidíme, kam se to posune. Já respektuji rozhodnutí vlády. Když ale někteří opoziční poslanci kritizují převod účtů pod ČNB, podívejme se do historie, kdy tu byl zákon o jednotném inkasním místě. Pokud někdo prolomil bariéru mezi veřejnoprávností pojišťoven a státem, nebyla to tato vláda.
Na podzim roku 2014 jste byl v ostrých mediálních sporech s Andrejem Babišem. Teď byl navenek celý rok klid. Co se změnilo?
Asi jsme si s panem předsedou vymezili mantinely a naučili se navzájem fungovat.
Krajské volby to nezmění?
Je únor, nevím. V dobách volebních se ale v jakékoliv koalici vztahy nezlepšují, naopak. Předpokládám tedy, že vztahy nebude jednoduché udržet, zvláště když sociální demokracie a hnutí ANO jsou ze své podstaty zcela rozdílné subjekty.
Nebojíte se, že se zdravotnictví ve volbách stane otloukánkem a že to ani tak nebude mezi koalicí a opozicí, ale právě mezi ČSSD a ANO?
Na úrovni krajů bude použito všechno, i témata ze zdravotnictví. Jen doufám, že politizace a ataky přes zdravotnictví nepůjdou přes únosnou míru.
Budete nějak pomáhat hejtmanům?
Budu, a nejen kvůli krajským volbám. Od začátku svého ministrování jezdím do krajů pravidelně a musím říct, že je to docela příjemné, protože se kraje o zdravotnictví starají. Když se podíváte, jak poopravované a vyšperkované bývají krajské nemocnice, jak jsou vybavené krajské záchranky, tak je vidět, že ke zdravotnictví mají hejtmani blízko. Když jsme ve VFN ohlašovali začátek velkých státních strategických investic, tak musím říct, že Praha je odstrašující opačný příklad. Prostředí center a medicíny, která se tu dělá na špičkové úrovni, je otřesné a stát tu má co dohánět. Budu tedy i nadále jezdit po krajích, dobře se mi s hejtmany spolupracuje a vždycky jsme se domluvili, co je třeba.
Ale mohli by přidat platy dle vaší vyhlášky, že?
Myslím, že ano. Jenže hejtmani a radní nejsou vždycky zevnitř a pro mnohé ředitele je pohodlnější nedat všechno do platů, udělat si rezervu a vysvětlit pak hejtmanovi, že úhradová vyhláška je špatná a nedostali peníze. Oni pak vždycky nejsou schopni oponovat. Pro rok 2016 je to jednodušší, protože už tam nejsou regionální koeficienty a skoro se i hejtmanům dá trojčlenkou vysvětlit, že co se týče pětiprocentních navýšení tarifů, tak na tříprocentní navýšení plateb stačí.
Pane ministře, vy máte dobré vztahy jak s premiérem, tak s prezidentem. Nechcete mezi nimi stavět most?
Je mi smutno z toho, co se v poslední době děje. Bylo by dobré, kdyby pan prezident vládu v některých věcech více podpořil. Tato vláda dělá dobrou práci. Můžeme se na ni dívat i z jiného politického pohledu, ale funguje, premiér odpracoval spoustu věcí, ato i tam, kde to dosud moc nefungovalo. Roste ekonomika, tak či onak napravujeme problémy z minulosti. Jsou tu občas střety mezi koaličními partnery, ale jinak si myslím, že jsme dobrou vládou a nevím o žádném jejím lapsusu. Když se třeba bavíme o uprchlické krizi, nemám pocit, že by tu vláda včetně premiéra aplikovala willkommen kulturu a že by řekla, že jsme otevřeni všem uprchlíkům bez limitů. V tom jsme byli vždy opatrní, vláda se chovala rozumně a racionálně a teď nemusí účelově měnit svůj postoj.
Tomáš Cikrt
Michaela Koubová
Foto: Tomáš Cikrt
