Dlouho očekáváná novela zákona ošetřujícího postgraduální vzdělávání lékařů konečně míří do parlamentu. Včera ji na svém zasedání schválila vláda. Podle návrhu by se měl zredukovat počet základních oborů, vzdělávání v řadě z nich by se mělo zkrátit a také podmínky postgraduálního studia by měly být příznivější. Změny se vedle lékařů dotknou také farmaceutů.
„Dosud přespecializovaný systém novela vrací zpět do mantinelů obvyklých v okolních evropských zemích a celý vzdělávací proces nastavuje pro lékaře tak, aby byl konzumovatelnějším, přístupnějším, vstřícnějším. Mladí lékaři pak například nebudou motivováni odcházet do zahraničí za mnohem rychlejšími atestacemi v některých oborech. Jejich vzdělání bude také v základu univerzálnější, což zajišťuje revize základních a nástavbových oborů,“ říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Novela už sice podle původního plánu měla platit (viz loňský rozhovor s náměstkem Josefem Vymazalem zde), kvůli rozsáhlým diskuzím mimo jiné nad počtem základních oborů a také řadě připomínek se ale její příprava protáhla. Ve výsledku tak snižuje seznam základních oborů z 46 na 33 (i když rozšiřuje základní kmeny z 17 na 18 – přibývá kmen onkologický), délka vzdělávání se pohybuje v rozmezí tři až šest let. V návaznosti na to by se měla upravit i skladba nástavbových oborů, které určí vyhláška. Nově by se měl změnit také způsob započítávání vzdělávání absolvovaného v rámci základního oboru do oborů nástavbových, aby se délka vzdělávání neprodlužovala.
Důležitou novinkou je jasnější vymezení pojmu odborný dohled lékaře se specializovanou způsobilostí, pod kterým musí vykonávat povolání lékař s odbornou způsobilostí. Novela zavádí rozdělení pojmu na odborný dozor, vykonávaný nad mladým lékařem do absolvování základního kmene a obnášející fyzickou přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí do deseti minut, a odborný dohled, který se vztahuje na mladé lékaře po základním kmeni a znamená dosažitelnost „dohlížitele“ na telefonu a jeho fyzickou přítomnost do 30 minut.
Zákon dále přichází s novými úrovněmi vzdělávání v rámci funkčních kurzů pro lékaře, zubaře a farmaceuty. Díky nim bude možné zkrácené vzdělávání v délce tři měsíce až dva roky, které umožní prohloubit si způsobilost k výkonu úzce vymezených činností.
Neméně důležité je to, že nově bude moci poskytovat specializační vzdělávání více pracovišť, takže kvůli tomu nebudou mladí lékaři muset odcházet z menších domovských nemocnic. Parametry akreditace totiž budou nastaveny tak, aby na ně dosáhlo co nejvíce zařízení. Nebude už také možné, aby akreditovanému zařízení vypršela platnost akreditace v průběhu řízení o jejím prodloužení.
Dohady nekončí, ve sněmovně bude pokračování
Většina lékařů a dalších odborníků ve zdravotnictví se sice shodne, že systém vzdělávání lékařů potřebuje změnu, zvolená řešení ale vyvolávají kritiku z různých stran. Boj se sváděl a nepochybně bude pokračovat i na půdě sněmovny kvůli počtu základních oborů. Některým odbornostem, jako je dětská psychiatrie, se navzdory původnímu vyřazení podařilo vydobýt své místo v seznamu zpět, jiné, mezi nimi geriatrie a praktičtí lékaři pro děti a dorost, neuspěly.
Zatímco odborné společnosti protestují proti novému vymezení oborů, podle jiných je redukce správná – nejasnosti ale vyvolávají i další části novely. „Není diskuse o tom, že systém vzdělávání lékařů potřebuje změny. Dlouhodobě se totiž jeví jako zcela nevhodný. Nicméně i návrh chystané novely zákona o vzdělávání lékařů má řadu slabých míst a doprovází jej diskuse na všech možných úrovních. Novela obsahuje body, které skutečně přinesou zjednodušení systému – například redukce základních specializačních oborů. Na druhou stranu neřeší zcela některé důležité aspekty, jako je zodpovědnost školitele, financování a tak dále,“ domnívá se například ředitel havlíčkobrodské nemocnice David Rezničenko (rozhovor s ním si můžete přečíst zde).
Změna vzdělávání ale nečeká jen lékaře. Ministerstvo se chystá odnést v březnu na vládu také novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Ta při tvorbě vzbudila ještě větší kontroverze, než výše zmíněný zákon o postgraduálním vzdělávání lékařů. Původní návrh tak nakonec muselo ministerstvo odložit a prozatím přistoupilo k dílčímu řešení ošetřujícímu kompetence zdravotnických pracovníků a jejich rychlejší doškolení na sestru. Právě nedostatek lékařů a zejména sestřiček je přitom podle ministra Němečka největším současným problémem českého zdravotnictví – více si můžete přečíst v rozhovoru zde.
-mk, tz mz-