Za nárůstem počtu mikrocefalií může stát dříve špatně vedená evidence, míní profesor Calda
Základní informace o nákaze virem zika a postupu při podezření na ni dostala podle hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty všechna zdravotnická zařízení v Česku. Těhotným ženám a těm, které se chystají otěhotnět, se doporučuje necestovat do zemí Latinské Ameriky zasažených nákazou. Lékaři by na to měli ženy upozorňovat. Virus se spojuje s narozením dětí s malými hlavami a málo vyvinutým mozkem.
“V současné době se připravuje společný algoritmus postupu zdravotnických zařízení. Je to pod dohledem zdravotní a bezpečnostní komise EU a Evropského centra pro kontrolu nemocí,” řekl Valenta ČTK s tím, že do společného návrhu přispělo také Česko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli viru zika celosvětový stav nouze. Nákaza se zřejmě přenáší z matky na plod, možná i pohlavním stykem. Nepřenáší se vzduchem jako chřipka, proto se v ČR nebude při podezření aktivovat systém pro zvládání vysoce nakažlivých nemocí.
Mohlo by vás zajímat
Místopředseda České gynekologické společnosti Vladimír Dvořák ze zkušeností své brněnské ordinace soudí, že ženy v Česku zatím velké obavy z nákazy virem zika nemají. “Teoreticky by nebezpečí hrozilo, kdyby se nějaká těhotná, zejména v časném stadiu těhotenství, vrátila z Latinské Ameriky, z té teplejší severní části, ale zatím jsem žádnou zkušenost neměl. Buď to neříkají, anebo tam necestují,” řekl s tím, že nic takového neslyšel ani od nikoho ze svých kolegů.
Profesor Pavel Calda z gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice na webuwww.actualgyn.com v článku nazvaném “Je ohrožení těhotných zika virem reálné, nebo se jedná o koincidenci a fikci?” připomněl, že souvislost mezi virem zika a poškozením mozku lidských plodů nebyla dosud potvrzena klinickou studií.
Prudký nárůst počtu případů mohl podle něj zčásti nastat tím, že i dřív se takové děti rodily, nevedla se ale důkladná evidence. Naopak po zveřejnění hrozby se sleduje obvod hlavy u každého novorozence, nejsou přitom stanoveny parametry, jaké děti do postižené skupiny zařazovat.
Valenta řekl, že co se týče dosavadního nepřesného sledování, je nutno s těmito průvodními jevy počítat a odlišit objektivní údaje od neobjektivních. “Sice uvádějí, že statistiky na to mohou poukazovat, ale vědecký průkaz ještě není. To bude chvíli trvat,” uvedl.
“Pokud lze onemocnění virem zika dávat do souvislosti s onemocněním plodu v děloze, potom budou potřeba dobře provedené studie, ne jen jednotlivé případy, které doloží souvislost přenosu na plod v děloze, a jaká je pravděpodobnost, že plod opravdu onemocní,” napsal Calda.
K doporučeným postupům doplnil, že při pobytu v zasažených oblastech je vhodné se chránit repelenty s DEET, picaridinem a IR3535. Tyto látky by měly být bezpečné pro použití během těhotenství.
Lékaři by se měli ptát v rámci anamnézy těhotných žen, zda v těhotenství cestovaly do oblastí nákazy. Vyšetření by měli nabízet jen ženám s obtížemi během dvou týdnů od návratu z cesty do míst s infekcí virem zika. Tyto ženy by měly být vyšetřeny také na dengue a virus chikungunya.
Komerční testy zatím nejsou. Laboratoře používají technologie RT-PCR, stejně jako vyšetření protilátek. U žen s obtížemi by plod měl být vyšetřen ultrazvukem bez ohledu na výsledek testu na přítomnost viru zika. Sonografie by měla být provedena rovněž u žen bez obtíží, které v těhotenství rizikové oblasti navštívily. Pokud se u nich prokáže plod s abnormálně malou hlavou, lze učinit pokus o diagnostiku z plodové vody pomocí PCR. Ultrazvukové vyšetření by se mělo opakovat každé tři až čtyři týdny. Po porodu by měl být učiněn pokus o průkaz viru v placentě, pupečníku a krvi z pupečníku. Také u novorozenců by měla být vyloučena či potvrzena infekce virem zika a měli by dostat adekvátní péči. Prevence ani léčba infekce virem zika zatím neexistuje.
-čtk-
Tomáš Cikrt
