Meziroční nárůst horečky dengue u českých cestovatelů: o více než 300 procent
Za první 3 měsíce letošního roku bylo v ČR hlášeno 29 případů horečky dengue u českých cestovatelů nakažených v cizině, což je za stejné časové období nejvyšší počet za posledních 10 let. Představuje to více než 70 % z počtu případů dengue hlášených v ČR za celý minulý rok 2015.
„Meziročně se jedná o více než trojnásobný nárůst tohoto onemocnění u českých občanů. I když se veřejnost obává zejména hojně medializované horečky Zika, právě horečka dengue, jejíž původci patří do stejné skupiny virů, je mnohem častější, rozšířenější a pro nakažené i více nebezpečná. Repelenty by se proto měly používat nejen v oblastech, kde je popisován výskyt Zika, “ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra tropické a cestovní medicíny a vedoucí lékař největší české sítě center očkování a cestovní medicíny Avenier.
Tak jako u horečky Zika, je hlavním přenašečem virů dengue komár rodu Aedes s denní aktivitou. „Na rozdíl od malárie je proto nákaza možná i v pravé poledne na náměstí velkého města v turisticky populární oblasti“ varuje docent Maďar.
Tito komáři se množí i v malém množství vody zachyceném v odhozených nádobách, prázdných plechovkách, skořápkách kokosových ořechů, starých pneumatikách, miskách pod květináči, ucpaných odtokových rourách, nekrytých rezervoárech pitné, užitkové nebo dešťové vody.
Mohlo by vás zajímat
„Onemocnění se proto vyskytuje ve většině zemí tropů a subtropů epidemicky zejména v období dešťů. Individuální ochranou je především pečlivé používání účinných repelentů, pomohou také sítě na okna a dveře, jelikož komár-přenašeč vstupuje i do lidských obydlí“ radí odborník.
Příznaky dengue jsou podobné jako u Ziky, obvykle však trvají déle a jsou silnější, zejména náhle vzniklá horečka, úporná bolest svalů a kloubů, vyrážka šířící se z trupu na tvář a končetiny.
„Opakovaná infekce jiným typem viru dengue – jsou celkem čtyři – může vést ke krvácení a šoku s nepříznivou prognózou a možnými smrtelnými následky. Ročně si tato nemoc vyžádá na půl miliónu hospitalizací a mnoho z nich jsou děti. Nemoc se léčí klidem na lůžku, dostatečným příjmem tekutin a léky proti bolesti, nejsou však vhodné brufen ani aspirin. Specifický lék působící přímo na virus dengue zatím neexistuje,“uvádí doc. Maďar.
Pokusy o vývoj očkovací látky proti dengue začaly už v roce 1929, desítky let však nebyly úspěšné. První vakcína proti této nemoci získala registraci až v prosinci 2015 v Mexiku, Brazílii a na Filipínách. V letošním roce by se však měla začít používat i v desítkách dalších zemí, kde se dengue vyskytuje. Tři dávky vakcíny s názvem Dengvaxia se aplikují v odstupech 0-6-12 měsíců a je určená pro věkový interval od 9 do 45 let. V ČR zatím dostupná není.
Zajímavostí je, že do roku 1970 se větší epidemie dengue vyskytovaly jen v 7 zemích, dnes je tato infekce endemická v 128 státech světa, kde žije 40 % světové populace. Ročně je na světě hlášeno 50-100 mil. případů dengue, podle některých studií to však může být až 390 mil. Jen v Brazílii se vloni vyskytlo 1,5 mil. infekcí, což bylo trojnásobně víc než v roce 2014.
Největší problém představuje dengue v Latinské Americe (včetně Střední Ameriky) a v Asii. Vzhledem k výskytu komárů – přenašečů i v jižní Evropě, hrozí import a dočasný přenos dengue i v populárních dovolenkových destinacích našeho kontinentu. Takovou zkušenost má z minulých let např. portugalský ostrov Madeira. V roce 2012 se tam vyskytlo více než 2000 případů dengue a nemoc se následně rozšířila i na portugalskou pevninu a do dalších deseti evropských zemí. Repelent bude proto i letos základní součástí lékárničky cestovatelů a to i při pobytu v Evropě.
-TZ-
Tomáš Cikrt
